Krach evropských burz nepřišel

  • 4
Očekávaný krach evropských burz se ve středu nekonal. Britský i německý trh přišly v prvních minutách o více než dvě procenta, pak se jejich pokles zastavil a v průběhu dne burzy lehce posílily. Významné ztráty si zato připsala pražská burza i mimoburzovní RM-Systém. Nad další budoucností se ale vznáší otazník - jasněji bude ve čtvrtek, kdy se má znovu začít obchodovat na finančních trzích v USA.

Česká burza odložila začátek obchodů na 11:30, RM-Systém zahájil také netradičně až v 10:40. Oba trhy prošly silnými ztrátami. Burzovní index PX 50 spadl o 2,79 procenta na 330,5 bodu, RM-Systém přišel o 3,26 procenta na 483,1 bodu. Nejhůře postižen byl český Telecom, který klesl o 8,5 procenta na historické minimum 196,1 korun.

ON-LINE: Teroristické útoky na USA - den II.

ÚTERNÍ ON-LINE

Souhrnné aktuální informace

Níže byly akciové trhy naposledy v říjnu 1998. Naproti tomu obchodování s korunou bylo klidné, česká měna skončila bez velkých výkyvvů na úrovni 34,15 korun za euro.

Obchodníci z celé Evropy se však shodují, že při současné nejistotě je nemožné pro příští dny cokoli odhadovat. Více napoví vývoj na amerických burzách, které obnoví obchodování ve čtvrtek.

ČESKÉ PODÍLOVÉ FONDY ZASTAVILY ODKUPY

On-line vývoj cen akcií najdete ZDE

"Jsou to jen výkyvy. Nikdo neví, co se děje. Někdo si myslí, že trh spadl už na samé dno, ale musíme počkat, jak budou na útok reagovat Spojené státy - vojensky i politicky," komentoval nečekaný mírný růst cen evropských akcií obchodník Andy Schneller z mnichovské firmy Merck Finck.

Úterní ztráty smazal i dolar, který o více než procento posílil proti euro i švýcarskému franku. Americké měně prospělo hromadné doplňování peněžních zásob ze strany evropské i americké centrální banky.

Ropa zlevnila, OPEC slibuje plynulé dodávky
Ekonomové s napětím očekávali další vývoj v cenách ropy, které v úterý vyletěly o tři dolary. Po ujištění zemí ropného kartelu OPEC, že jsou připraveni dodat na trh potřebné množství této suroviny, se ale růst zastavil. Hlavní dodavatelé zásobují podle zdrojů z Perského zálivu USA "jako obvykle". Podle posledních zpráv se cena barelu ropy vrátila pod třicetidolarovou hranici.

Komentář o dopadech na českou ekonomiku čtěte ZDE

Panika panuje zejména ve Spojených státech. Znepokojení řidiči v různých částech Států čekali na benzin často v několikahodinových frontách. Cena galonu (3,785 litru) benzinu se na přitom někde vyšplhala až na pět dolarů v obavě, že se kvůli teroristickým útokům zastaví přísun pohonných hmot. Obvykle se přitom pohybuje kolem 1,5 dolaru za galon.

Zatímco prodejci okamžitě využili situace a zvedli ceny, největší ropné společnosti se snaží uklidnit zákazníky a tvrdí, že zachovají plynulé zásobování i své ceny pohonných hmot. Jak to vypadá s cenami benzinu v Česku? Čtěte ZDE.

Blíží se krize?
Po útoku na Spojené státy začínají ekonomové mluvit o nebezpečí hlubší hospodářské krize. Případný propad akciových trhů může viditelně znehodnotit úspory lidí v USA i v ostatních zemích a způsobit ztrátu důvěry ve zdravý ekonomický vývoj.

"Světová ekonomika již byla víceméně na kolenou. To poslední, co jsme mohli potřebovat, je takový šok," uvedl nad ránem analytik australské Commonwelth Bank Michael Workman.

Někteří analytici očekávají, že se do hry nyní vloží centrální banky světových mocností a sáhnou k mimořádným opatřením. "Můžeme se dočkat nouzového snížení úrokových sazeb po celé zeměkouli, jak se to stalo po posledním krachu na Wall Street v roce 1987," míní ekonom singapurské pobočky UBS Mansoor Mohiuddin.

"V troskách obchodního centra skončila patrně také důležitá zúčtovací centra a nikdo po svět si není jist, zda objednané dolary skutečně dostane na účet. Situace v Asii ukazuje, že banky se nepouštějí do žádných velkých spekulací," uvedl dealer Československé obchodní banky Petr Korous.

Prudkým výprodejem utrpěly v noci na středu asijské akciové trhy. Japonská burza se zřítila o pět procent, dolů zamířily též burzy v Koreji a v Číně. Opakovala se tak úterní situace z Evropy, kde například londýnská burza utrpěla před svou evakuací největší jednodenní propad od krize v roce 1987. "Jakmile znovu otevřou ameické trhy, očekáváme okamžité oslabení v daleko větší míře, než kdo dosud čekal," uvedl Workman.

Americká a evropská centrální banka oznámily plán napustit do ekonomik větší množství peněz a uspokojit poptávku bankovního sytému a spotřebitelů. "Fungujeme a normálně pracujeme. Jsme připraveni uspokojit potřebu likvidity," uvedl šéf americké cenrální banky Alan Greenspan, jenž řídí operace svého úřadu z neznámeného místa. V době útoků totiž právě seděl v letadle a jeho let byl z bezpečnostních důvodů odkloněn.

Stranu optimistů posílil rovněž šéf Mezinárodního měnového fondu Horst Köhler, podle něhož bude útok na Spojené státy mít jen "omezený dopad na světovou ekonomiku a globální finanční systém". Objevily se však i skeptičtější hlasy. "Největší obětí je důvěra. Vystrašení lidé neutrácejí peníze, a to může znamenat méně pracovních míst," uvedl profesor britské Warwick University Andrew Oswald.

, ,