Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Krach USA by přinesl paniku a hrozbu nové globální krize

  13:17aktualizováno  13:17
Vizi Ameriky bez peněz si ekonomové nechtějí připustit. Kdyby na ni ale došlo, přišla by nová panika, propouštění, nekompromisní šetření a hrátky s rozpočty a vážná hrozba, že recese zaplaví i jiné části světa jako v roce 2008.

Wall Street - Finanční centrum na Wall Street je i přehlídkou luxusních vozů. | foto:  Dan Materna, MAFRA

Situace, kdy by USA došly peníze, je těžko představitelná. Už v úterý 2. srpna se ale může stát realitou. Podle analytiků oslovených iDNES.cz by Spojeným státům v takovém případě stačily příjmy z daní jen na nejnutnější výdaje, jako je zdravotnictví nebo sociální systém. Výdaje v dalších oblastech by se musely nekompromisně škrtat. A kromě Američanů by na finanční vakuum doplatili zřejmě i lidé z jiných částí světa.

Dluh USA

Spojené státy dluží celkem 14,3 bilionu dolarů. Z toho mají zahraniční investoři cca 4,5 bilionu USD. Mezi nimi vede Čína s podílem 1,16 bilionu dolarů, následuje Japonsko s 0,91 bilionu dolarů dolaru.

(zdroj. ministerstvo financí USA, květen 2011)

Úvahy analytiků jsou v rovině teorií a vývoj se dá jen těžko odhadovat. Podobně jako v roce 2008 při pádu banky Lehman Brothers by při platební neschopnosti USA zpanikařily trhy a přišla by nová recese.

Chaos by provázel propad cen rizikových aktiv jako jsou akcie, komodity, velmi pravděpodobně by oslaboval kurz amerického dolaru. Pozice dolaru jakožto rezervní měny a platidla v mezinárodních obchodech by se zřejmě otřásla, kvůli smlouvám ale není pravděpodobné, že by dolar investoři hromadně a ze dne na den opouštěli. Šlo by o dlouhodobý trend, který už nicméně před nějakou dobou začal.

Dolar by oslabil zejména k švýcarskému franku a japonskému jenu. Slabý dolar by zdražil zboží dovážené do USA, rostla by inflace. V době, kdy by Spojené státy neměly peníze, omezily by výdaje jen na nejnutnější věci, to by poškodilo ekonomiku a vedlo k propouštění a růstu nezaměstnanosti. Spojené státy by se ponořily do nové recese. Americký dolar ale používají i další středoamerické a jihoamerické státy jako je Panama, Ekvádor nebo Východní Timor, a i ony by mohly čelit rizikům slabé měny.

Pro euro by oslabení dolaru nemuselo znamenat nic. "Ztráty dolaru vůči euru by mohly být velmi omezené či dokonce nulové, pokud by následná nákaza naplno zasáhla trhy dluhopisů v eurozóně," míní analytik ČSOB Jan Čermák.

Ľuboš Mokráš z České spořitelny soudí, že s příchodem nové krize by mohlo nadále posilovat zlato, kvůli obavám z klesající spotřeby by naopak padaly ceny ropy.

Černá vize: slabé země eurozóny by vyhlásily bankrot

Nepříjemný by byl dopad na americké dluhopisy, které jsou obecně považovány za bezrizikové. Jejich výnos by náhle kvůli vysokému riziku stoupal, a po uši předlužené USA by si kvůli obstrukcím politiků další peníze půjčovaly za draho.

"Americké dluhopisy jsou pevným bodem, kolem kterého se točí celý finanční vesmír. Představují základní instanci, k níž se poměřuje riziko všech ostatních investic. Banky, pojišťovny a fondy po celém světě mají ve svých portfoliích obrovský objem krátkodobých i dlouhodobých dluhopisů. Konkrétně 14 bilionů dolarů," říká hlavní ekonom Patria Finance David Marek.

Ekonom ČSOB Jan Čermák odhadl, že by se kromě komodit a akcií začaly propadat také rizikovější dluhopisy, jako jsou španělské nebo italské bondy. Byly by hůře prodejné a jejich výnos by proto stoupal. Martin Prokop ze společnosti Next Finance jde ještě dál. "Investoři by z obavy raději přestali půjčovat předluženým státům eurozóny. Těm by tak nezbývalo nic jiného, než vyhlásit bankrot," líčí extrémní katastrofický scénář, v němž by se evropská ekonomika ocitla v hluboké recesi.

Koloběh událostí se nedá předvídat

Ekonomická logika je v době finančních krizí nevyzpytatelná. Analytik Marek Hatlapatka nevylučuje, že by dolar za určitých okolností neoslaboval, ale naopak posiloval. "V amerických dolarech se obchoduje i mnoho aktiv, která jsou v dobách finančních krizí považována za ´bezpečné přístavy´. Příkladem může být zlato a některé další komodity. Zvýšená poptávka po nich znamená i zvýšenou poptávku po dolaru, resp. minimálně omezení prodejů americké měny," odhadl možný vývoj.

Kam vyváží Čína

1. USA: 283 (miliard USD)
2. Hong Kong: 218
3. Japonsko: 121
4. Jižní Korea: 69
5. Německo: 68
6. Nizozemsko: 50
7. Indie: 41
8. Británie: 39
9. Singapur: 32
10. Itálie: 31

zdroj: PRC General Administration of Customs, China's Customs Statistics

Americký dolar by podle něj mohla výrazně oslabit jen ztráta důvěry největších amerických věřitelů, jako je Japonsko nebo Čína, předpokládalo by to mohutné prodeje aktiv v dolarech z jejich strany. Například Čína vlastní největší část amerického dluhu (1,16 bilionu USD). Prodej dluhopisů Čínou je ale nepravděpodobný, protože asijská velmoc je závislá na výkonu americké ekonomiky, spíše by se tedy snažila situaci uklidnit.

Špatně se odhaduje i směr, kterým by se vydaly komodity. "Ceny komodit změny kurzu většinou víceméně kompenzují, v tomto případě je ale dost možné, že by komodity zdražily ve většině měn kvůli útěku investorů do reálných aktiv," soudí odborník na měny Tomáš Vlk ze společnosti Patria Finance.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Šéf Uberu Travis Kalanick.
Akcionář Uberu žaluje bývalého šéfa alternativní taxislužby za podvod

Zakladatel a bývalý šéf alternativní taxislužby Uber Travis Kalanick čelí žalobě za podvod, kterou na něj podala investiční firma Benchmark Capital. Ta tvrdí,...  celý článek

Azylové centrum v durynském městě Gera (18. února 2016)
Většina migrantů v Německu je bez práce. Stát hromadně školí

Optimistické vyhlídky na záchranu vymírající německé populace díky přijímání migrantů kazí fakt, že se je nedaří integrovat v takovém měřítku, jak se...  celý článek

Bill Gates (25. září 2013)
Gates zchudl téměř o pět miliard dolarů, věnoval je na charitu

Nejbohatší člověk světa daroval na charitu prostřednictvím akcií Microsoftu 4,6 miliardy dolarů (asi 102 miliard korun). Podíl Billa Gatese ve firmě se tak...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.