Playboy dnes již zdaleka není jen časopis. I když jde stále o nejčtenější magazín pro pány na světě, který čtou každý měsíc tři miliony lidí, je to jen polovina z toho, kolik lidí si ho kupovalo v 70. letech. I dnes v něm vycházejí kromě obrázků dívek i rozhovory se světovými celebritami, články o nejnovějších výstřelcích módy a techniky, a dokonce literární díla.
Mediální impérium
Společnost Playboy Enterprises, kterou Hugh Hefner ze 70 procent ovládá, vlastní i kabelové a satelitní televizní kanály zaměřené na erotiku. Firma prodává také videa a DVD nahrávky s touto tematikou a prodává erotiku i přes internet.
Miliony Hefnerovi přináší licence na značku a pověstné logo králíka, které Playboy prodává. Roční zisk firmy se v poslední době po několika ztrátových letech pohybuje okolo deseti milionů dolarů.
Hugh Hefner sice nepatří mezi ty úplně nejbohatší Američany -jeho majetek se odhaduje na 400 milionů dolarů, svým celosvětovým vlivem a proslulostí však patří mezi nejznámější magnáty. A to přesto, že řízení firmy již před 17 lety přenechal své dceři a spokojil se s dozorem nad jejím dalším fungováním.
Hugh Marston Hefner se narodil v roce 1926 v Chicagu. Jeho rodiče byli věřící, a proto měl přísnou výchovu. Ve škole příliš nevynikal, přestože mu naměřili IQ 152. Svou individualitu Hefner prosazoval jinak než studijními výsledky - vydával školní časopis, do nějž psal a kreslil, a stal se dokonce předsedou studentské rady.
Po škole nastoupil v roce 1944 do armády, kde pracoval jako úředník a také kreslil do několika armádních novin.
Když byl propuštěn do civilu, vystudoval umělecký institut v Chicagu a univerzitu v Illinois. Během studií si dál přivydělával psaním a kreslením do různých magazínů a nakonec nastoupil jako reklamní kreslíř do obchodního domu.
 |
Když v roce 1951 dostal nabídku pracovat pro prestižní časopis Esquire, zdála se jeho další kariéra jasná. Jenže magazín se měl po čase stěhovat do New Yorku a Hefner si dal podmínku, že půjde také, ale jen když mu bude zvýšen plat o pět dolarů týdně.
Když to firma nepřijala, rozhodl se postavit na vlastní nohy a založit vlastní časopis pro muže.
Začátky měl těžké. Bylo mu v té době 27, byl ženatý a měl dítě. Za posledních šest set dolarů koupil několik originálních fotografií slavné americké herečky Marilyn Monroe, dalších několik tisíc dolarů si vypůjčil a doma v kuchyni vyrobil první číslo Playboye. To nemělo dokonce na obálce datum, aby mohlo zůstat déle v prodejnách, kdyby o ně zpočátku nebyl zájem.
Jenže Hefner se trefil do doby, kdy pruderní Amerika začala toužit po něčem novém, a prvního čísla se nakonec prodalo přes padesát tisíc výtisků, což byl velký úspěch.
Brzy na to se z Hefnera stala velká mediální hvězda, která měla vlastní televizní show, pořádala nákladné večírky ve svém honosném sídle, na kterých se setkávaly celebrity s jeho "bunnies" - zajíčky, dívkami z jeho časopisu, otevíraly se Playboy kluby po celém světě.
Vrcholná 70. léta
Na vrcholu zájmu v 70. letech se Playboye prodávalo na sedm milionů výtisků. Rozhovory dávali magazínu politici jako Fidel Castro, spisovatelé jako Ray Bradbury, Vladimir Nabokov či Orson Welles, svá nová díla v něm otiskli třeba autor Jamese Bonda Ian Fleming.
Osmdesátá léta byla naopak podle Hefnera nejtěžším obdobím jeho kariéry. Zažil několik skandálů včetně vraždy jedné ze svých modelek. Ale nejvíce starostí mu dělal tlak veřejného mínění. Atakován byl jednak pruderními pravičáky, ale zároveň i zleva, kde na něj útočily zejména feministky, jež ho obviňovaly ze zneužívání žen publikováním jejich erotických fotografií.
Hefner všechno ustál, ale v roce 1985 se po lehké mrtvici rozhodl stáhnout trochu do ústraní a žezlo ve firmě předal dceři.
Dodnes však každý měsíc vybírá novou dívku na titulní stránku.
