Zemědělský podnik v Brništi má se svými kravami druhou nejvyšší mléčnou...

Zemědělský podnik v Brništi má se svými kravami druhou nejvyšší mléčnou užitkovost v zemi. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

České krávy dojí víc než německé konkurentky. Pomohly dotace, míní ministr

  • 123
Dojivost českých krav v posledních letech prudce roste. Paradoxně je to mimo jiné tím, že v zemi ubývá tradičních plemen. Podle ministra Mariana Jurečky stojí za nebývalou produktivitou dotace, které v uplynulých letech směřovaly do ustájení, dojicích technologií či na zajištění pohody zvířat.

I 34 let po vzniku prvního dílu Troškovy vesnické trilogie zůstává Česko zemí Šimona Pláničky. České dojnice patří mezi nejproduktivnější v Evropě. Předstihly i Německo, které bývá vnímáno jako mimořádně efektivní zemědělská velmoc. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky patří Česko dokonce mezi světovou top desítku.

Evropa přetéká mlékem, ceny padají. Mohou za to „superkrávy“

„Česko patří v produkci mléka k deseti nejlepším zemím světa a v dojivosti jsme už předstihli Německo,“ prohlásil Jurečka na nedávné výstavě hospodářských zvířat v Brně. Klopu jeho saka přitom zdobila placka s nápisem Cows not dead, tedy Krávy nejsou mrtvé. Jde o variaci na punkové heslo Punx not dead.

Podle dat ministerstva jedna česká dojnice vyprodukovala loni v průměru 8 061 kilogramů mléka, o 361 kilo více než krávy v Německu. Ještě v roce 2013 na tom byly dojnice z obou zemí zhruba stejně a počátkem tisíciletí Němci v produktivitě jasně vedli.

Vedou dánské superkrávy

Čeští chovatelé si vedou dobře i podle dat Eurostatu v celoevropském srovnání za rok 2015. Na dánské superkrávy s průměrnými 9 361 kilogramy mléka na dojnici a rok sice zdaleka nemají, spolu se Španělskem, Finskem a Švédskem však patří mezi evropskou špičku.

Kolik dojí české krávy v porovnání s Německem

Kromě Dánska jsou přitom rozdíly mezi předními státy minimální a region Jihovýchod, zahrnující jižní Moravu a Vysočinu patří mezi nejúspěšnější oblasti kontinentu. S tím roste celková produkce mléka. Podle dat Českého statistického úřadu se loni zastavila jen těsně pod hranicí tří miliard litrů. Tedy na hodnotě, které dosáhlo Česko naposledy v roce 1996.

Podle Jurečky stojí za nebývalou produktivitou dotace, které v uplynulých letech směřovaly do ustájení, dojicích technologií či na zajištění pohody zvířat. Hlavní roli však sehrála nedávná mléčná krize, která naučila chovatele chovat se ekonomicky. „Jeden z pozitivních dopadů krize je, že zemědělci se museli zaměřit na produktivitu a efektivitu,“ říká ministr. „To se projevilo i v tom, že žádný zemědělec neukončil svou činnost,“ dodal Jurečka.

Česká plemena jsou na ústupu

Jenže to je v rozporu s údaji Eurostatu. Ten uvádí, že za růstem dojivosti v Česku stojí právě fakt, že málo produktivní chovy skončily. Méně efektivní dojnice tedy ze statistik zmizely a díky tomu vzrostl celkový průměr. „Logicky se vybíjejí ta zvířata, která mají nižší dojivost,“ říká šéf Zemědělského svazu Martin Pýcha. To často postihuje tradiční české stračeny. Místo nich se v Česku prosazují holštýnky. Ty jsou, co se týká mléka, mnohem produktivnější, avšak také třeba náchylnější k chorobám.