Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Z nuly na středoevropskou jedničku. Křetínský chce být pánem energetiky

  17:09aktualizováno  17:09
Pražská burza tento týden nečekaně ožila. V pondělí ohlásila vstup na parket banka GE Money a v úterý s podobným prohlášením přišel také Energetický a průmyslový holding, který ze sedmdesáti procent vlastní miliardáři Daniel Křetínský a Patrik Tkáč. Vstup na burzu pro ně představuje krok k ovládnutí celého holdingu.

Daniel Křetínský během posledních dvou let rozšířil holding o uhelné elektrárny v Británii a v Itálii nebo o zatím třetinový podíl ve Slovenských elektrárnách. | foto: David PortMF DNES

Z peněz, které úpisem akcií získají, totiž chtějí vyplatit současné menšinové akcionáře – partnery ze skupiny J&T. „Naším cílem je společně vlastnit celé EPH. To stále platí. Patrik Tkáč tedy svůj podíl v EPH stejně jako já navýší, naopak J&T už akcionářem EPH nebude,“ potvrdil iDNES.cz Křetínský.

Na burzu však nenabídnou úplně vše. Z EPH vyčlenili jen tu nejstabilnější část – byznys, který z velké části reguluje stát. Pod názvem EP Infrastructure se skrývají třeba české teplárny či plynovody a zásobníky na Slovensku, jeho roční tržby činí 3,3 miliardy eur. Podle informací iDNES.cz navíc zamíří na burzu maximálně 17,25 procenta nové firmy.

„Určitě si dali velký pozor, aby na burzu nedali žádné aktivum, kterého by se mohli investoři zaleknout,“ říká investiční stratég Cyrrus Marek Hatlapatka. EPIF má být podle Křetínského akciovým titulem, který bude přinášet zajímavou dividendu. „Současně vidíme některé velmi zajímavé možnosti pro další růst, který by však neměl být kapitálově náročný,“ říká Křetínský.

Čtyřicetiletý byznysmen nejprve hledal investora, který by do holdingu vstoupil přímo. Jenže jednání zatím nikam nevedla. „Vstup na burzu je ze všech variant tou nejméně chtěnou,“ myslí si analytik J&T Michal Šnobr.

Přesto bude pro Křetínského vstup na burzu klíčovým testem. Ohlas investorů mu může napovědět, zda při budování svého holdingu, kam vedle regulovaného byznysu patří i „špinavé“ uhelné elektrárny, postupuje po správné cestě.

Navíc je získání peněz od investorů jednou z možností, jak se už dál nezadlužovat.

Burza jako nejzazší možnost

Expanzi EPH financoval hlavně dluh, který v současnosti dosahuje zhruba 140 miliard korun. „Míra zadlužení je vysoká, vyšší, než má třeba ČEZ. Ale u byznysu, který je hodně regulovaný, jsou investoři ochotni odpouštět i vyšší dluh,“ říká Hatlapatka.

EPIF má být podle Křetínského akciovým titulem, který bude přinášet zajímavou dividendu. „Současně vidíme některé velmi zajímavé možnosti pro další růst, který by však neměl být kapitálově náročný,“ říká Křetínský.

Čtyřicetiletý byznysmen nejprve hledal investora, který by do holdingu vstoupil přímo. Jenže jednání zatím nikam nevedla. „Vstup na burzu je ze všech variant tou nejméně chtěnou,“ myslí si analytik J&T Michal Šnobr.

Schopnost být o pár tahů napřed – a také odvaha k riskantnějším investicím – však charakterizuje celou jeho kariéru. Mladý právník z dobře situované brněnské rodiny nastoupil v roce 1999 do finanční skupiny J&T a už po čtyřech letech se stal jejím partnerem, díky čemuž získal právo podílet se na zisku.

Tehdy se v jeho hlavě rodily plány na vytvoření velké energetické skupiny. První velkou akvizici, vstup do Pražské energetiky, dojednal Křetínský v roce 2004. Krok po kroku pak začal pro J&T nakupovat podíly v elektrárnách a teplárnách za desítky miliard.

V cestě na vrchol pomáhá Křetínskému také umění spojit se s těmi správnými lidmi. Německé hnědouhelné doly Mibrag původně kupoval v roce 2009 napůl s ČEZ (a o dva a půl roku později polostátní společnost z firmy vyplatil). Transakci, ve které polostátní obr údajně přišel o velké peníze, později zkoumala policie. Křetínský ji domlouval přímo s tehdejším šéfem ČEZ Martinem Romanem.

V plánech stát se pánem české energetiky pomáhal Křetínskému také nejbohatší Čech Petr Kellner a jeho PPF. Právě spolu s ním a s partnery z J&T založil před sedmi lety Energetický a průmyslový holding, který hlavně díky Kellnerovým penězům rychle vyrostl v silného hráče. Spolu kupovali například podíly ve slovenském plynárenství, které dnes tvoří jádro byznysu EPIF.

Křetínský s Kellnerem jsou blíže nákupu německých dolů a elektráren

Po pěti letech spolupráce Křetínský s Tkáčem Kellnera vyplatili, protože se chtěli vymanit z jeho vlivu na řízení. Nerozešli se však ve zlém, Kellner si odnesl třicet miliard za odkup podílu plus dividendy. A s PPF se nyní opět spojili v boji o východoněmecké doly a elektrárny, které prodává švédský Vattenfall. Pokud uspějí, jak tvrdí zdroje agentury Reuters, přeskočí EPH polostátní ČEZ a stane se středoevropskou energetickou jedničkou.

Do velkých nákupů se Křetínský pustil i bez Kellnera v zádech. „Jeho strategie je založená na tom, že Evropě zatím nebudou stačit pouze zelené zdroje. A tak kupuje ty nejšpinavější zdroje, kterých se ostatní štítí, a věří, že na nich vydělá, než doslouží,“ říká Šnobr.

Křetínský tak během posledních dvou let rozšířil holding o uhelné elektrárny v Británii a Itálii či o zatím třetinový podíl ve Slovenských elektrárnách, které dostavují dva jaderné bloky v Mochovcích.

Ne všude však Křetínský postupuje zcela pragmaticky jako v energetice. Například ve fotbalové Spartě, kterou s J&T koupil už v roce 2004, srdce vítězí nad rozumem. Letenský klub totiž skončil v zisku jen během první sezony, od té doby nashromáždil ztrátu přes miliardu korun.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.