Zvýšení cen ropy zastavením těžby by se mohlo projevit omezením hospodářského růstu a následně dalším snížením ceny ropy. Ilustrační foto.

Zvýšení cen ropy zastavením těžby by se mohlo projevit omezením hospodářského růstu a následně dalším snížením ceny ropy. Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Krize dostala OPEC do kleští, nemůže zvýšit cenu ropy

  • 40
Ještě loni v létě se cena ropy pohybovala okolo 140 dolarů za barel a členové mocného kartelu vývozců ropy OPEC nešetřili dobrou náladou. Nyní cena levituje kolem 45 dolarů za barel a OPEC s tím nemůže nic udělat. Finanční krize ho dostala do kleští.

Přibližně před rokem cena ropy na světových trzích prolomila stodolarovou hranici a celý svět zatajil dech. Členové OPEC svými úsměvy bohatě vykompenzovali vrásky na tvářích svých obchodních partnerů ze Západu.

S nimi se svezli také další exportéři černého zlata stojící mimo OPEC – především Rusko v pozici druhého největšího vývozce. Zástupci ropných států se předháněli v odhadech, kam až se cena strategické suroviny vyšplhá, a těšili se na tučné zisky.

Optimismus, za který Evropané i Američané platili při každém natankování rekordně drahého paliva, vydržel až do léta – tehdy se cena ropy pohybovala kolem 147 dolarů za barel. Pak se však žezla ujala finanční krize, úsměvy vývozců ropy začaly tuhnout a dnes spíš připomínají bolestivou grimasu.

Cena se dnes pohybuje okolo 45 dolarů. Finanční krize dostala OPEC do kleští – srazila cenu ropy a zároveň fakticky připravila jeho členy o jedinou možnost, jak ji znovu dostat nahoru. Pokud by totiž vývozci přistoupili k výrazným škrtům v produkci, mohla by drahá ropa zpomalit hospodářské oživení, což by se projevilo v dalším poklesu cen ropy.

O víkendu to OPEC znovu dokázal, když odmítl omezení těžby a dal přednost tomu, že členské státy lépe pohlídají těžaře, aby dodržovali už stanovené limity.

"Nemá smysl navrhovat omezení těžby, když se ta předchozí nedodržují," stěžoval si reportérům venezuelský ministr pro energetiku a ropný průmysl Rafael Ramirez.

Přitom právě Venezuela patří v rámci OPEC k cenovým jestřábům a ráda by prosadila agresivnější omezení těžby, aby cena ropy vzrostla. Má k tomu dobrý důvod. Pod dojmem cenové bubliny v roce 2008, kdy se průměrná cena barelu pohybovala těsně pod stem dolarů, počítala vláda prezidenta Huga Cháveze při sestavování rozpočtu země s cenou ropy kolem 60 dolarů za barel. Každý den, kdy se černé zlato obchoduje pod touto hranicí, zvětšuje ztrátu.

Další země, které propad cen ropy způsobuje nevídaný vítr ve státní pokladně, mezi členy OPEC nepatří. Je to Rusko. To nyní s krizí bojuje na několika frontách – propad cen komodit, úprk investorů, znehodnocení rublu.

Proto by se i Kremlu hodilo, kdyby ziskem z vývozu dražší ropy zahojil tyto rány. Proto se na zasedání OPEC vypravil ruský vicepremiér a šéf státní ropné firmy Rosněft Igor Sechin, který podle analytika Stephena Schorka mluvil i o stálém zástupci Kremlu v řadách OPEC. Pro kartel vývozců by to byla mocná posila, pro dovozce černého zlata další důvod k hledání jiných zdrojů.