Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Krize drží lidi v práci, ubývá výpovědí

  1:16aktualizováno  1:16
Lidé jsou v poslední době kvůli špatným vyhlídkám ekonomiky opatrnější v rozhodování, zda se odhodlají ke změně práce, nebo raději vsadí na jistotu a zůstanou u svého stávajícího zaměstnavatele. Výrazně tak ubylo výpovědí.
Fluktuace pracovníků se ve většině firem snížila. Lidé si chtějí uchovat práci. Ilustrační foto.

Fluktuace pracovníků se ve většině firem snížila. Lidé si chtějí uchovat práci. Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

"Počet výpovědí z firmy spadl v poslední době na třetinu," libuje si viceprezident kolínské automobilky TPCA Jiří Černý.

"Fluktuace ze strany zaměstnanců se snížila. Dá se říci, že za leden byla téměř nulová," říká Pavol Hubočan, generální ředitel ocelářské části holdingu Z-Group.

Podobně hovoří i Jan Kopecký z tiskového oddělení Siemensu: "Ve většině z našich poboček razantně poklesl počet zaměstnanců dávajících výpověď. Přičítáme to mimo jiné právě nižší nabídce volných míst."

Jejich úbytek byl zvláště v posledním čtvrtletí loňského roku velmi citelný. Zatímco ještě v srpnu hlásily úřady práce 151 tisíc volných pracovních pozic, v prosinci jich bylo už jen 91 tisíc. A jen 16 tisíc z nich se v nabídce objevilo zcela nově. Přitom ještě v říjnu byl počet přírůstků dvojnásobný.

Věrnost své firmě se na žebříčku priorit zaměstnanců může držet vysoko i v dalších měsících. "Pokud poroste nezaměstnanost, tak se fluktuace může i nadále snižovat," říká ekonom Aleš Michl z Raiffeisenbank.

Už v loňském roce se výrazně propadl také počet marodících lidí. Zatímco v roce 2007 evidovala Česká správa sociálního zabezpečení téměř 2,9 milionu pracovních neschopností, o rok později to bylo už pouze 2,2 milionu. To je nejméně za dobu existence České republiky.

Snížení marodky není možné jednoznačně připsat pouze obavám lidí z možné ztráty zaměstnání. Svůj podíl na tomto jevu měly i části loňského roku, během nichž se první tři dny nemoci marodilo bez příjmů.

Podle Černého z TPCA vrací krize letos do práce zejména dlouhodobé marody, u kterých mohly být pochyby, zda jejich potíže skutečně odpovídají délce pracovní neschopnosti. "Krize se ukázala jako nejlepší lékař," glosuje situaci Černý.

Místo neplacené neschopenky raději dovolenou

Stejně jako v loňském roce, i nyní mohlo počet statisticky nemocných ovlivnit zrušení proplácení prvních tří dnů pracovní neschopnosti.

"Lidé si stále více raději berou dovolenou, než aby si nechali napsat neschopenku," potvrzuje praktický lékař Kamil Běrský, který působí v několika obcích na Opavsku.

Ekonomická motivace může mít podle něj ještě jeden rozměr. "Některé firmy vyplácejí svým zaměstnancům prémie, když nemarodí," vysvětluje lékař.

Jeho další kolegové upozorňují na to, že řada lidí k lékaři ani nejde a nemoc se snaží vyléčit sama, případně ji úplně přechodit. Firmy také zvažují, jakým způsobem budou své nemocné zaměstnance kontrolovat během prvních dvou týdnů marodění, kdy jim nově nemocenskou vyplácí zaměstnavatel.

"Kontroly chystáme hlavně v závodech, kde je vyšší nemocnost. Na trhu se také objevila celá řada společností, které nám nabízejí, že tuto agendu od nás převezmou," uvedl Kopecký ze Siemensu.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Hotel Marriott v pražské ulici V Celnici loni změnil majitele. Nový vlastník za...
Pražské hotely vydělávají stále víc, přitahují bohaté kupce z Asie

Hotelům ve střední a východní Evropě se daří čím dál tím lépe. Všimli si toho i bohatí investoři z Asie, kteří je v posledních letech začali skupovat. Jen v...  celý článek

Skupina 19 senátorů podává ústavní stížnost, v níž se domáhají zrušení části...
Devatenáct senátorů zkouší ústavní stížností zrušit část daňového řádu

Skupina devatenácti senátorů se obrací na Ústavní soud v souvislosti se zákonem o kontrolním hlášení DPH. Domáhá se zrušení části daňového řádu. Jedná se podle...  celý článek

Uhelná elektrárna Neurath
ANALÝZA: Plyn a zelená energie místo uhlí. Čoudící komíny ale zatím nezmizí

Ještě před deseti lety plánovali evropští energetici výstavbu 65 nových uhelných elektráren. Velká část z nich měla vyrůst v Německu, Velké Británii a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.