Těžký průmysl v Evropě nezažívá dobré období. K problémům jako jsou čínský dumping či emisní regulace se přidává také ukrajinská krize. Kvůli rusko-ukrajinskému konfliktu evropští průmyslníci přicházejí o významné zdroje surovin. Musí proto hledat nové dodavatele a nahrazovat dodávky komplikovanějšími cestami.
„Například košická U. S. Steel dováží železnou rudu po moři až ze Severní Ameriky, přičemž se dá očekávat, že v tom bude pokračovat i nadále. Transportní náklady jsou pravděpodobně mnohem vyšší než v případě dovozu z Ukrajiny,” říká pro iDNES.cz analytik Cyrrus Jiří Šimara.
Ačkoliv se Evropská unie loni pokusila oživit ukrajinský dovoz do EU osvobozením od celních poplatků, její plány nevyšly. Jednoduše proto, že mnoho z důlních společností zastavilo na Donbasu provoz.
Donbas byl kovárnou SSSR, nyní hutě a šachty devastuje válka |
Známé jsou třeba problémy impéria Rinata Achmetova, který od vypuknutí konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem přišel o majetek za více než pět miliard dolarů. Většinu firem vlastní právě v Donbasu. Region tvořící jen pět procent území Ukrajiny přitom produkoval 20 procent HDP a 25 procent exportu celé země.
Ukrajinské firmy neumí využít bezcelní režim jednoduše proto, že nic neprodukují nebo byly zničeny jejich přepravní trasy. „Donbas byl historicky těžební a průmyslovou oblastí, jejímž nejvýznamnějším obchodním partnerem bylo Rusko. Kvůli aktuální krizi jsou tyto vazby zpřetrhány a nyní bude záležet na tom, jak rychle se podaří nalézt východisko ze současných politických problémů. Ať už bude řešení jakékoliv, tedy zda zůstane Donbas nadále součástí Ukrajiny či nikoliv, měl by region více diverzifikovat svou odběratelskou síť. Ideálně o asijské a blízkovýchodní země,” říká Jiří Šimara.
Export do Evropské unie nevzrostl ani po sblížení s Ukrajinou po podpisu asociační dohody. V roce 2015 poklesl meziročně o 35,6 procenta. Export průmyslových surovin jako železná ruda a uhlí přitom tvoří takřka polovinu celého exportu do Unie.
Ceny rudy jsou u dna
Podniky v Evropě musí klesající dovoz z východu nahrazovat nákladnějším importem ze Severní a Jižní Ameriky. Tamní dodavatelé vozí suroviny po moři a následně nejčastěji po polských silnicích a kolejích.
Jak pro iDNES.cz uvedly české ocelárny, ukrajinská krize je přímo nezasáhla. Problém se jich však dotýká nepřímo. Rozběh nových důlních destinací v jiných částech zeměkoule tlačí ceny železné rudy ke dnu. „Ceny některých surovin klesají, což s sebou ale nese i pokles cen ocelových výrobků,” říká mluvčí ArcelorMittal Ostrava Barbora Černá Dvořáková.
Cena rudy padá opravdu závratným tempem. „Od začátku letošního roku se propadla cena železné rudy o více než 40 procent a dostala se tak až k hladině 40 dolarů za tunu. Ještě v roce 2011 se přitom tato komodita obchodovala i za více než 180 dolarů za tunu,” potvrzuje analytik J&T Banky Bohumil Trampota.
V kombinaci s rostoucím objemem dovozu čínské oceli do Evropy tak dochází k potížím českých ocelářů. Jak pro iDNES.cz potvrdili všichni hráči na českém trhu, kvůli propadům tržeb musí významně šetřit. Není vyloučeno, že redukce zasáhne I do zaměstnanosti v ocelárnách.
