Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Krize rozmetala jistoty, změny se dotkly všech

  • 87
Loni v září se začala projevovat hloubka hypoteční a finanční krize poté, co padly první americké banky. Od té doby se hodně změnilo. Finanční instituce zpřísnily pravidla pro půjčování peněz, státy získaly větší moc, na druhou stranu musí na boj s krizí vynakládat obrovské sumy peněz.

Změny se dotkly prakticky všech - státu, domácností, investorů, bank...

Lidé neutrácejí
Koupit si byt, auto či televizi na úvěr a nemít rezervu nad měsíční příjem je hloupost. Staré a logické pravidlo v době nepřetržitého šestiletého růstu, nedostatku zaměstnanců a rostoucích platů zešedlo a pod kůži ho lidem dostala zase až krize. Ta miliardáře, střední vrstvu i nejchudší přinutila zamyslet se nad způsobem vydělávání peněz a jejich utrácením.

čtěte: Co změnila Velká recese

Pro Čechy ve srovnání s USA a Západem relativně včas zasela zdravý strach o budoucnost, přesto se do problémů s placením závazků dostanou desítky tisíc lidí. Tématem je udržení práce – výdělků. Češi si připomněli, že ekonomika má cykly.

Poučení z krize:

Hotovost je král, i byty mohou zlevnit, svět je vesnice a stát (se) může cokoli.

Státy posílily. Zatím
Státy jsou vítězi a poraženými zároveň. Míra tak rozsáhlých státních zásahů do ekonomiky jako dnes byla ještě před rokem nepředstavitelná. Stejně jako zestátňování bank a mohutné dotace autoprůmyslu. Barack Obama, Angela Merkelová či Nicolas Sarkozy se tváří jako hrdinové, kteří napumpováním státních peněz do ekonomik odvrátili jejich krach.
Obřím zadlužením však zadělali na rovnocenné problémy. Jak chtějí USA dlouhodobě financovat své rekordní dluhy, je ekonomickou záhadou. Ve světě roste riziko měnových reforem a státních krachů.

Šéfové objevili cash
Kdo nemá hotovost, prohrává. Krize připomněla, že sebelepší firma nemůže fungovat bez dostatku vlastních peněz. Společnosti a projekty, které byly závislé na bankách, se dostaly kvůli jejich strachu půjčovat do problémů.

Stejně tak firmy, které byly dobře rozjeté, ale chyběly jim polštáře na vykrytí nečekaných ztrát, například při neplacení některých odběratelů. Majitelé se tak opět zaměřují na maximální zisky a končí s činnostmi, jež přímo nesouvisejí s jejich hlavním byznysem. Ukázalo se, že s krizí se lépe vyrovnávají ti, kteří za sebou již mají boje o přežití.

Švejnar: Se státní pomocí bych zatím nekončil

Banky bez lekce
Banky dostaly od krize poučení několik, ale ne všechny k prospěchu klientů. Většina bankéřů si zkusila, že ať udělají sebevětší chybu, stát jim v panice před jejich krachem pomůže. To je může v budoucnu motivovat znovu k podceňování rizika. Svou neopatrností s neprůhlednými investicemi, které rozpoutaly finanční krizi, na sebe sice přivolaly větší státní dohled, ale zatím zůstává hlavně u návrhů a slibů politiků. České banky se odvrátily od před krizí tak módního investičního bankovnictví a soustředí se na řízení tradičních vkladů a úvěrů.

Vystrašení investoři
Tradiční investiční poučky nyní neplatí – rozložení peněz do co nejrůznějších investic (diverzifikace) nemusí znamenat bezpečí. Základní poučka na začátku krize nefungovala, dolů padaly akcie po celém světě, ropa, zlato i nemovitosti.

Krize ukázala, že světové trhy jsou propojenější více než kdykoli předtím a bezpečno nemusí být nikde.

Z dlouhodobých investorů se stali tradeři – průměrná doba držby akcií klesla pod jeden rok. Strach na trzích zůstal a ani po 50% růstu od březnových minim se investoři na burzy nevracejí. Čekají, jak dopadne podzim (v am. angličtině The Fall).