I kadibudky však zasáhla krize, byť nepřímo. "Nejvíce záchodů máme na stavbách a tam je cítit pokles. Letos čekáme propad o dalších deset procent," odhaduje Karel Svoboda, jednatel společnosti Toi Toi, sanitární systémy.
Už loni jí klesly tržby na 312 milionů korun, firma přesto díky úsporným opatřením vydělala 83,8 milionu korun. Stavby dnes firmě dělají kolem šedesáti procent obratu.
Na začátku 90. let přitom podobná zařízení na stavbách nebyla. "Mysleli si, že si z nich děláme legraci," líčí první reakce stavbařů Svoboda. Firmy však postupně zjistily, že je lepší na stavbu umístit záchodky, než aby jejich zaměstnanci chodili do okolních restaurací pod záminkou vykonání potřeby.
Svoboda začínal v roce 1993 se třemi toaletami, které sám jezdil ručně čistit a vyprazdňovat. Dnes jich Toi Toi v Česku provozuje kolem sedmi tisíc. Celkový počet v zemi odhaduje na 10 tisíc, zbytek má konkurence. Například Johnny Servis podle výsledků patří také ke slušně vydělávajícím: při 70 milionech obratu měl zisk 16 milionů.
Padesátku kadibudek každoročně ukradnou zloději
Toi Toi, což je v němčině něco jako fuj, fuj pro štěstí, patří pod globální společnost Adco, jejíž další dceřiná společnost Dixi je v Česku také dobře známá.
"Dixi je nicméně naše přímá konkurence," podotkl Svoboda, který se k mobilním toaletám dostal náhodou. Jako učitel němčiny na slánské obchodní akademii se v devadesátých letech přes svého kamaráda seznámil se zástupcem německé firmy, která se chystala do Čech expandovat. Chvíli ještě učil a do Německa jezdil přes prázdniny na brigády, pak zvítězilo budování záchodkové firmy, ve které drží pětiprocentní podíl.
Toalety zůstávají stále pro firmu klíčovým byznysem, i když postupně přibyl i další. Například pronájem oplocení na stavby nebo ochrana povrchu pro hromadné akce. Firma začala více nabízet toalety i městům, má pro ně speciální pevné veřejné toalety. "Už nejsou mobilní, zato jsou napojené na kanalizaci. Města mají zájem, ale nemají na ně peníze," konstatoval Svoboda.
Každá toaleta je pojištěná proti krádeži. "Ročně se jich tak padesát ukradne nebo je někdo zapálí. Většinou na hudebních akcích," vysvětluje Svoboda.
Bez mobilních WC se už větší akce neobejdou. "Když jsme začínali, stačilo nám zázemí koupaliště. Dnes už jsou pro nás mobilní toalety nutností," říká starosta Svijanského Újezdu Blahoslav Kratochvíl. Obec pořádá každoročně obří pivní slavnosti, za necelou padesátku záchodů zaplatí kolem 80 tisíc korun.
Tři sestry o toaletách Toi Toi dokonce nazpívaly vlastní písničku, v níž líčí cestu opilého fanouška, který usne právě v kadibudce. O značce nazpívaly songy ještě kapely Southpaw a Rybičky 48.
Tři sestry svůj hit nazvaly Toi story – příběh sraček. Pro drsnější slovo nejde daleko ani sám podnik. Jeden z jeho sloganů zní "Vaše hovna, naše radost". Zákazníci pak mohou číst firemní časopis Tlač. "Máme naprosto odlišný marketing než jiné firmy. Je to hlavně o nadsázce," objasňuje Svoboda.
Ač sám připouští, že o záchodcích už toho nejde moc vymyslet, němečtí majitelé vyvíjejí nové technologie pro toalety. "Snažíme se nahradit chemické látky, které do záchodů dáváme, biologickými tabletami. Firma by tím ušetřila náklady na likvidaci v čističkách. A především by se celý proces stal daleko více ekologickým," uzavírá Svoboda.
