Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Krizi eurozóny zdolá nová kolektivní vláda, navrhuje Německo s Francií

  9:59aktualizováno  19:38
Problémy eurozóny může pomoci léčit nová kolektivní vláda. V Paříži to navrhli po společné schůzce německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Dalším pomocným lékem by pak byly daně na finanční transakce a zavedení principu vyrovnaného rozpočtu u zemí eurozóny.

Státníci proberou mimo jiné zpřísnění dodržování rozpočtových pravidel EU. Ilustrační snímek. | foto: Reuters

Lídři obou zemí se těmito návrhy snaží uklidnit nervózní investory a sdělit jim jasné poselství, že se o osud společné měny nemusejí bát. Oba státníci také vyslali jasný signál trhům prohlášením, že jsou odhodláni bránit jednotnou měnu. Vyjádřili se také k rozsahu fondu na pomoc ohrožených zemí. Podle nich je dosud dostačující.

Euro po jejich prohlášení smazalo ztráty vůči dolaru, napsala agentura AFP.

Sarkozy řekl, že on i Merkelová chtějí "skutečnou evropskou ekonomickou vládu", kterou by tvořili šéfové států a vlád všech zemí eurozóny. Toto těleso by se setkávalo minimálně dvakrát ročně. První dva a půl roku by ho vedl prezident Evropské unie Herman Van Rompuy.

Podle Sarkozyho by měl být princip vyrovnaných financí zemí používajících euro přijat do léta 2012. Společný francouzsko-německý návrh na daň z finančních transakcí by měli ministři financí obou zemí předložit v září. Více podrobností k němu neřekli.

Merkelová mimo jiné řekla, že nevěří, že by k řešení nynější vratké situace eura pomohly společně garantované evropské dluhopisy. Po nich jako po možném řešení volají například Itálie, Řecko, Belgie a Lucembursko.

Analytici od setkání politiků příliš nečekali. Jako pozitivní označovali samotný fakt, kterým by lídři prokázali, že jsou v určitých bodech schopni postupovat společně.

Nejvíce se báli výsledku, který by nepřinesl vůbec nic či naopak hluboký rozpor Paříže a Berlína na řešení dluhové krize. Tento scénář však nenastal.

Podle agentury AP dnešní schůzka ukázala, že eurozóna směřuje k větší dlouhodobé hospodářské integraci. Ta je podle expertů pro přežití eura nezbytná. Podle agentury však není jasné, jak to eurozónu ovlivní v krátkodobém výhledu.

Schůzka byla reakcí na události minulého týdne, kdy burzy v Evropě i ve světě padaly v obavách z nové krize. K panice v Evropě přispěla také zpráva, že růst hospodářství Francie, druhé největší ekonomiky eurozóny, se vinou domácí spotřeby zastavil, což přineslo obavy o stav celé Unie.

Ekonomové: Ze záchranného fondu by se měla stát banka

Státníci proto chtěli na schůzce probrat hlavně zpřísnění dodržování rozpočtových pravidel EU, koordinaci národních ekonomik a reforem. Od počátku bylo jasné, že předmětem jednání nebudou společně garantované evropské dluhopisy, po nichž jakožto po možném řešení volají například Itálie, Řecko, Belgie a Lucembursko. Německo je totiž ostře proti jejich zavádění.

Světově uznávaní ekonomové Daniel Gros a Thomas Mayer před schůzkou zveřejnili studii, podle níž by evropskou dluhovou krizi vyřešila přeměna záchranného fondu eurozóny na banku. Podle ekonomů je to jediná naděje, jak současné potíže řešit. Informoval o tom Radiožurnál.

Podle ekonomů spočívá řešení v tom, že by fond po přeměně na banku mohl dostávat neomezené půjčky od Evropské centrální banky. Na pomoc oslabeným zemím by pak byl dostatek prostředků.

Nápad na společné evropské dluhopisy ekonomové odmítají. Vydělaly by na nich totiž slabší státy na úkor silných ekonomik. Například Nizozemsku či Německu by tak mohly zdražit půjčky. 

Nápad odsoudil i jeden z otců společné měny, bývalý vrchní ekonom Evropské centrální banky Otmar Issing. Podle něj tento návrh, který bude "odměňovat rozmařilost a trestat střídmost", vzbudí nevoli mezi zodpovědnými daňovými poplatníky a jejich pobouření může vést ke kolapsu jednotné měny.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Stovky migrantů vnikly na území španělské enklávy Ceuta na severu Afriky...
KOMENTÁŘ: Euro a levné peníze zhoršily migrační krizi

Kvalita státní správy v zemích jižní Evropy se od druhé poloviny 90. let povážlivě zhoršila. Viníkem je jednotná evropská měna. A negativně se to podepisuje i...  celý článek

Horníci NWR. Ilustrační snímek
Diskreditace i prodej OKD pod cenou. Komise řeší vyloučení Američanů z tendru

Evropská komise se začala zabývat stížností americké firmy Alcentra, která byla vyloučena z nabídky na koupi černouhelné OKD. Společnost dříve hrozila...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Česko v pololetí získalo z EU o 16,7 miliardy korun více, než zaplatilo

Česká republika získala v pololetí z rozpočtu Evropské unie o 16,7 miliardy korun více, než do něj odvedla. Loni v pololetí tzv. čistá pozice ČR činila 66,6...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.