Podnik disponuje klasickým velkým lokálem na nároží dvou tichých předměstských ulic. Největší frmol je tu ve všední den v čase obědů, kdy se sem stahují pracující z širokého okolí. O tom, že těžiště zdejšího restauračního podnikání spočívá právě v téhle době, svědčí i letáky se sloganem »Nevařte doma!« vylepené na oknech hospody. Slibují výběr z osmdesáti druhů hotových i minutkových jídel a menu v ceně 40 korun. Polední čtyřicetikorunové menu, skládající se z polévky a hlavního chodu, opravdu v pracovní den nabízejí - a dokonce Menu I a Menu II. Osmdesáti druhů hotových a minutkových jídel se ale člověk na jídelním lístku ne a ne dopočítat, ať už to bere odkud chce. Nevaří tu špatně, což o to, ale o něco slabší je to v obědové špičce s roznáškou. Lokál má i se zadní, nekuřáckou místností celkem 22 stolů a obstarat pohotově a přesně tak velký prostor jen ve dvojici výčepní - servírka prostě není v lidských silách. I když se zaměstnanci snaží a nechybí jim profesionální um, je zřejmé,že při plném provozu chybí na place ještě jeden člověk. Ano, daně tíží a lidi pijou málo, uživit hospodu není žádná legrace,ale přece... Zato v sobotu odpoledne hostinec zeje prázdnotou a není moc do čeho píchnout. U prostředního stolu tiše popíjejí ukrajinští pomocní dělníci, muži v rohu se přou o smyslu bojů v Kosovu, a to je tak asi všechno. Od pípy dost nahlas hraje nějaký strašlivý výběr »neznámé disko osmdesátých let«. Ale i teď funguje kuchyně a ani minutky nejsou drahé, třeba vepřové žebírko »Ledárny« přišlo i s rýží na 65 korun. Kupodivu nebylo studené. Co tu určitě nepřehlédnete, je trofejní výzdoba na zdech. Vypadá to, jako by sem z Konopiště přemístili část loveckých sbírek Františka Ferdinanda. Nejen paroží, ale i vycpaní ptáci a samozřejmě kůže z divočáka! Lokálu dominují mocné rohy evidentně afrického původu, podle atlasu zvířat pravděpodobně antilopa jelení nebo kudu velký. Nevídané! Myslivecký sběr visí i ve výčepu. Na cedulce pod tetřívkem je stopa - datum a místo úlovku: »Nové Hrady, 5. května 1938«. Zdejší šenkýři mají v oblibě interesantní kravaty s dost křiklavými barvami a netradičními motivy. Například panorama mrakodrapů proti večerní obloze,asi Manhattan... I ve chvílích, kdy je u stolů pod kudu velkým smutno a na příchozího hledí jen prázdné vínové ubrusy Gambrinu, zůstává výčep intimním místem chlapského hovoru, jako za baráčnických časů. Je volný den, velká okna jsou dokořán, ven proudí výpary po včerejšku a dovnitř dopolední horko. U pípy se to začíná scházet. Výčepní jen prohodí: »Posnídáme?«, a naplní dva prcky fernetem. Dlouhý den začíná.
NA LEDÁRNÁCH, Točitá 46, Praha 4-Krč.
Otevřeno pondělí - neděle 9 - 22 hod. 22 stolů(z toho v hlavním lokále 13), celkem asi 90 míst k sezení.
Gambrinus 10° 11,30 Kč **Kvalita obsluhy ***Celkový dojem ***Žádná hvězdička je v hodnocení nejméně, pět nejvíc. Útratu v testovaných podnicích si platí autoři sami, o hodnocení personál neví.
Restaurace Na ledárnách byla odedávna sídlem baráčnáků z Krče. |