"Děti by se učily kreslit a modulovat výrobky z Merkuru u monitoru," popisuje plány na novou stavebnici spolumajitel Merkuru Jaromír Kříž.
Stavebnici Merkur zná snad každý. Hodně lidí ale překvapí, že vyrábíte i vláčky a jiné hračky. Co všechno vymýšlíte?
Naší hlavní náplní je klasická mechanická stavebnice Merkur. Také vyrábíme Merkur elektro, což je pokročilejší stavebnice pro děti, které ji mohou kombinovat třeba s pohony nebo motorky. Připravujeme i výrobu stavebnice robotiky, inspirovanou letošním úspěchem studentů českého gymnázia v soutěži v USA, kde zvítězili mezi soutěžícími ze šedesáti zemí. Jejich vítězný robot byl složený z merkurových dílů. Po čtyřiceti letech znovu vyrábíme také elektrické vláčky a různé doplňky jako jsou budovy, mosty...
V totalitním Československu byla stavebnice Merkur jednou z mála hraček. Neztratila také proto s pádem železné opony na popularitě?
Takhle bych to neřekl. Faktem je, že byla stavebnice hodně známá a rozšířená, ale na druhou stranu také podpultová. Nebyla vždy k dostání. Nebyla plně pokrývána poptávka, protože hraček bylo na českém trhu pochopitelně málo. Dovoz byl minimální, všechno bylo na tuzemských výrobcích. Už v té době se Merkur hodně exportoval. Po roce 1989 nastoupilo LEGO, jednodušší stavebnice, která je pouze o zacvakávání dílů do sebe, kdežto Merkur má oproti tomu prvky reálnosti a mechanické zručnosti.
Za socialismu bylo žádoucí mít technické vzdělání. To mohlo Merkuru pomáhat.
Vzhledem k tomu, že se po roce 1989 změnila struktura našeho průmyslu, tak samozřejmě nastal odliv technických profesí do jiných oblastí, ale to se dnes začíná vymstívat, protože je na trhu nedostatek techniků a odborníků. Děláme vše pro to, aby se Merkur opět vrátil do škol. Ve většině škol se po revoluci omezilo nebo zrušilo technické vyučování, takzvané dílny. Nahradilo se počítačovou výukou a jazyky. Nechci ale říct, že je to špatné.
Jak se snažíte o návrat Merkuru do škol?
Začali jsme spolupracovat s firmou Autodesk, která je špičkou ve výrobě konstrukčních počítačových programů. Chceme, aby se kreslící programy daly prakticky využít i na základních školách. Měly by vzniknout jejich školní verze, multilicence by se školám dávaly za symbolické ceny. Chceme, aby si děti hrály s Merkurem a mohly si to nakreslit v 3D programu a modely různě natáčet a rozhýbávat. Musely by k tomu používat i angličtinu. V tom je ten fígl, že budou komplexně připravovány. Konzultoval jsem to i s ministryní Kopicovou, která uznala, že je to zajímavé.
Znamená to, že by měl Merkur svou počítačovou verzi?
Ano. Děti by se učily kreslit a modulovat výrobky z Merkuru u monitoru. Měly by tam databázi jednotlivých součástek a na počítači by si to sestavovaly, mohly by to natáčet, a svým způsobem by se staly mladými konstruktéry. Osvojily by si kreslení, konstruování, fyzikální zákony nebo základy mechaniky a statiky. Mohly by se tak připravovat na své budoucí technické povolání.
Už jste se bavili o tom, kolik by dal stát peněz na návrat stavebnice do škol?
Mohlo by se jednat o zhruba 50 milionů korun. Bylo by to nějak propojené s projekty z Evropské unie, kde naříkáme, že se peníze nečerpají. Předpokládá se i spoluúčast sponzorů. Jednáme s ČEZ, GM Electronic a dalšími velkými podniky, protože volají po tom, že jim chybí odborníci. My bychom zajistili proškolení vyučujících v rámci programu.
Je v téhle době výhoda nebo nevýhoda mít byznys cílený na děti, respektive na rodiče? Co vaše firma a krize?
Myslím, že na dětech se nešetří tolik jako v jiných oblastech. Samozřejmě se ale krize projevila i u nás, i když nás to nepostihlo tak, jako jiná odvětví. Poptávka po stavebnicích Merkur je zhruba na stejné úrovni jako loni. Navýšila se výroba elektrických vláčků, a to dost podstatně, jedná se o obnovenou výrobu vláčků po čtyřiceti letech. Jde o podstatně inovovanou novinku a jak začíná ukazovat prodej, asi i v budoucnu to bude žádaný sortiment.
MerkurSpoluvlastní Jaromír a Radko Křížovi. Firma loni mírně zvýšila obrat na 27 milionů korun, zatímco zisk poklesl o třetinu na 4,2 milionu. |
Stavebnice si pro sebe kupují i dospělí?
Merkur se používá například na Vysoké škole umělecko-průmyslové k výuce designu nebo ve firmách ke školení vrcholových manažerů. Používá ho například mladoboleslavská škodovka a další firmy.
K čemu jim to je?
Při přípravě řídících pracovníků používaly firmy Merkur na simulaci řídících systémů. Na stavebnici také dávaly příklady rozložení technologických montáží a jejich rozdělení na dílčí montážní celky. Dělaly to, aby řídící pracovníky připravily na nejoptimálnější řízení výroby.
Spolupracujete také s městy. V čem to spočívá?
Teď nás třeba oslovilo město Hradec Králové, které vidí, že děti nejsou praktické, neumějí nic vzít do ruky a s ničím manipulovat a má proto zájem na tom, aby se na jednotlivých školách vytvořily technické kroužky a my jsme jim prodávali komponenty. Žáci v kroužku si budou stavět třeba kolejiště, smontují vagonky, sestrojí trať, smontují veškeré doplňky jako jsou stavby, výhybky, závory, semafory a dopracují se až k digitalizaci ovládání kolejiště. Tak jako tomu je i ve skutečném železničním provoze.
Jak se dělíte s konkurencí o své místo na trhu?
Konkurentem je kromě LEGO francouzská stavebnice Meccano. Čína se snaží zkopírovat kdeco, není to ale tak jednoduché. Udělali si podobnou stavebnici z několika málo dílů, ale nebylo to tak promyšlené. Děláme také koloběžky, tříkolky, dětská plechová kolečka a nářadí pro menší děti. Odhaduji, že naše dětské plechové kolečko má každé třetí české dítě. Ročně jich vyrobíme desítky tisíc. Když jsme byli v USA na veletrhu hraček, jeden čínský stánek prodával naše kolečko, akorát obarvené na žluto. Vysvětlovali nám, že to vyvinuli ve spolupráci se špičkovou evropskou firmou a ptali se, kolik bychom jich chtěli. Nechali jsme je chvíli vypovídat a pak se jich zeptali, proč vystavují cizí věci. Za chvíli zmizeli i s celým stánkem.
Jak se musí hračky přizpůsobovat požadavkům současných dětí?
Do inovace se to promítá. Například připravujeme stavebnici robotiky, která bude obsahovat modul programovatelný na počítači tak, aby se model rozpohyboval podle toho, jak si dítě vymyslí.
Jak to má vypadat?
Ke stavebnici by byl přiložený software a pomocí něj by si dítě nastavilo třeba počet otáček, kam se má co posunout apod.
Kolik už jste do vývoje stavebnice dali?
Je to těžko vyčíslitelné, odhaduji tak čtyři miliony korun.
Hrají si s vašimi hračkami i děti v cizině?
Ano. Vyvážíme prakticky do všech zemí Evropské unie, do Spojených států, Kanady, méně také do Austrálie a na Nový Zéland. Vývoz tvoří asi 35 procent všech prodejů. Nosným programem jsou stavebnice, ale teď je kupodivu velký zájem o vláčky. Dítě, které si má vybrat mezi letadlem, autem a vláčkem, většinou sáhne po vláčku.
Video z výstavy MerkuruNa výstavě Merkuru jezdí vlaky po obřím železničním mostě |
Musela firma kvůli krizi propouštět nebo omezovat výrobu?
Letos jsme vzhledem k omezení výroby snížili stav pracovníků minimálně o deset procent, především u těch pracovníků, kteří měli pracovní dobu na dobu určitou, pracující důchodce a i několik lidí s trvalým pracovním poměrem. Máme 85 zaměstnanců, před krizí jsme měli dalších až 25 brigádníků.
Jak předpokládáte, že se vám povede příští rok?
I v této blbé, pesimisticky vyhlížející době a budoucnosti nemohu ztratit alespoň trochu toho optimismu, to bych snad ani nemohl podnikat. Věřím, že obstojíme. Jen mě mrzí, že stát a potažmo poslanci nepřijali rozpočet podle "Janotova balíčku", měl být asi ještě tvrdší, aby se vše zkonsolidovalo a narovnalo. Šetřit by se mělo všude, to znamená nejen ve výrobním procesu, kde to může mít špatné dopady a urychlí to likvidace firem.
Vzpomenete si na nějaký kuriózní zážitek z práce?
Nedávno nám napsal pamětník Merkuru, který v šedesátém osmém roce emigroval do Německa. K Vánocům dostal několik let předtím náš elektrický vláček s transformátorem. Když emigroval, měl prý v kufru jen Merkur a zubní kartáček. Teď si s ním hrají jeho děti.
