Jak se oblékat
Vrstvení: Vždy je lepší použít více tenčích vrstev než méně silných.
Funkční prádlo: Přímo na těle by mělo být takzvané funkční spodní prádlo. Je ušito z tkaniny, jejíž vlákna a tkaní jsou konstruována přesně tak, aby byl materiál schopen pot odvádět na povrch a udržet tělo v suchu. Čím má prádlo vyšší gramáž, tím v nižších teplotách lépe obstojí. Funkční prádlo svyšší gramáží disponuje i termoregulačními vlastnostmi.
Cyklistické kraťasy: Kvůli dlouhému sezení na kole je rozumné pořídit si cyklistické kraťasy. Jsou vybaveny speciální anatomickou vložkou, která posed zpříjemňuje. Vložka je navíc antibakteriálně upravená – proto zabraňuje nejen rozedření citlivé pokožky, ale také případné infekci. Koupit je možné jak typicky upnuté, tak civilně vyhlížející volné typy (vložka je všitá ve vnitřních elastických kalhotách).
Rukavice: Měly by mít polstrovanou dlaňovou část, která je schopna alespoň částečně absorbovat následky nerovností terénu, které se přenášejí na řídítka.
Ochrana před větrem: Ochranu nejexponovanějších partií před větrem zvyšují například klasické větrovky, praktičtější jsou skladné vestičky bez rukávů. Moderní materiály, znichž jsou větrovky i vestičky vyráběny, jsou neprofoukavé a dokážou ochránit i před vodou. Ale pozor: ač vypadají jako šusťák, jsou schopné zajistit i prodyšnost, tedy propuštění vlhkosti od těla na povrch. To je velmi důležité, protože jinak by při jízdě došlo okamžitě k nepříjemnému zapaření.
Varianta pro dámy: Téměř každou část cyklistického oblečení lze pořídit i v dámském. Specificky jsou tvarované nejen kraťasy, ale i vložky uvnitř, vypasované dresy, rukavičky. A ke všemu patří i jemný ženský design.
Bez správného sedla na kolo nelez
Sedlo je kromě řídítek a pedálů jedním ze tří míst, kde je tělo cyklisty v přímém kontaktu s kolem. Zadek je nucen na tomto malém prostoru zvládat nejen zatížení tělem, ale také následky terénních nerovností přenášené rámem na jezdce.
Na co se zaměřit:
-
Je třeba zvážit, za jakým účelem si sedlo pořizujete. Pro krátké a občasné cesty jsou vhodná měkká a širší sedla.
-
Měkké sedlo je vybaveno vysokým polstrováním. Po dosednutí je sice velmi pohodlné, má však svůj limit – při delších výletech způsobuje zapaření, vysoký polštář je příliš měkký. Sportovní a výkonnostní jezdci by si měli vybírat z užších a tvrdších modelů.
-
Pohodlí při sezení může zvýšit prolisovaný žlábek či otvor uprostřed sedla, nebo také gelové polštáře. Stačí nízká vrstva gelu, případně rozmístění menších polštářků na potřebná místa.
-
Čím kvalitnější materiál, tím vyšší cena sedla i jeho výdrž. Vpřípadě svrchní části lze kromě levnějších umělých materiálů (koženka) koupit pravou kůži, případně speciální tkaniny (například kevlar), které především prodlužují životnost sedel.
-
Soustřeďte se na tvar sedla. U sportovních sedel je zachována pouze plocha, která je pro sezení opravdu důležitá. Chybějí boční strany, váha jde citelně dolů. Také vykrojení sedla na zadní straně má svůj význam - zvyšuje se odvětrání sedacích partií a omezuje jejich zapocení.
-
Výšivky na sedlech působí na hladkém povrchu protiskluzově. Zejména v mokrém prostředí je jistota sezení vyšší.
-
Dražší výrobky mají výrazně kvalitnější materiál skeletu sedla. Obyčejná sedla sází na plast v kombinaci s ušlechtilou ocelí. Jejich nevýhodou je vyšší hmotnost a absence některých důležitých vlastností. Vyšší modely mají skelet z kompozitu, případně z karbonu. Materiály jsou nejen lehké a tuhé, ale dokážou pružit a absorbovat vibrace. Stejně tak je tomu u takzvaných ližin - drátů, pomocí nichž se sedlo upevňuje ke kolu. Mohou být jak ocelové, tak i magneziové, titanové, vanadiové, karbonové.
-
Kvalitnější a dražší sedla jsou zároveň výrazně lehčí - zatímco obyčejné modely váží i půl kilogramu, ty nejkvalitnější pouhých osmdesát gramů.
-
Také se rozhodněte, zda kupujete dámské či pánské sedlo. Dámská sedla jsou kratší a hlavně širší v zadní části. Také polstrování sedla, případně umístění gelových polštářů, otvorů či žlábků je konstruováno nepatrně jinak než u modelů pro muže.
-
Snažte se domluvit s prodavačem, aby vám umožnil sedlo vyzkoušet prakticky, byť jen staticky v prodejně. Co sedí jinému, na tom si nemusíte posedět vy.
-
Nejen sedlo má vliv na kvalitu sezení. Cyklistické kraťasy s anatomickou vložkou nebo odpružená sedlovka mohou komfort při jízdě také podstatně ovlivnit.
Rukavice ochrání a pomohou
Speciální rukavičky by měly být nedílnou součástí cyklistického šatníku. Dávají úchopu řídítek větší jistotu a pohodlí a snižují následky otřesů přenášených na jezdce předním kolem. Také zvyšují ochranu dlaně při případném pádu.
-
Vždy si v obchodě rukavice nejdříve dobře vyzkoušejte.
-
Rozdíly mezi levnými a drahými modely jsou nejen v materiálech (dražší jsou vyrobeny z funkčních tkanin s vyšší životností, mohou mít dlaně zpevněné kevlarovými prvky proti oděru), ale především ve střihu. Ten ovlivní jak usazení rukavice na ruce, tak opět i její životnost.
-
Kvalitní rukavice by neměla postrádat polstrování dlaně (vybavení zvýšenými polštářky). Ty mohou být tvořeny jednak více vrstvami materiálu, jednak gelovými vložkami. Zvláště důležité jsou na nejnamáhanějších místech - pod klouby prstů včetně palce a na malíkové straně dlaně.
-
Důležité je především umístění a provedení švů, zejména mezi palcem a ukazovákem.
-
Rukavice by neměla být volná, ale ani příliš těsná. Oblečte ji a roztáhněte palec a ukazovák. Pokud se šev hodně napíná v určitém místě, raději sáhněte po jiném modelu.
-
Než si rukavice koupíte, uchopte řídítka některého z kol vystavených v obchodě. Tímto malým testem můžete včas odhalit, zda výrobek sedí a dlaň rukavice se nebude při jízdě shrnovat.
-
Většina rukavic se zapíná systémem suchého zipu, ovšem rozdíl je v provedení. Opět uchopte řidítka a všímejte si, zda při pohybu zápěstím suchý zip nedře.
-
Velmi praktická je přítomnost froté dílu na horní části - slouží jako otírátko potu.
-
Kromě krátkoprstých rukavic existují i tříprsté (chrání palec, ukazovák a prostředník). Ruka se v nich ani v parném létě o moc víc nezapotí a v chladných dnech jsou prsty naopak chráněny před studenou brzdovou pákou. Vhodné jsou i pro řazení otočnou rukojetí.
-
Dlouhoprsté modely brání opálení ruky podle rukavičky, především však zvyšují její ochranu například v případě pádu. Jsou teplotně univerzálnější.
-
U „výhodného“ nákupu rukavic za sto korun si buďte jisti, že materiál v dlaňové části po prvním vyprání ztvrdne a je nutné jej „rozhýbat“ pomocí krému. Po několika opakováních je rukavice na vyhození.
Nepodceňujte ochranu hlavy
Statistiky hovoří jasně - ve velkém procentu případů by mohla přilba nejen zabránit úrazu, ale i zachránit život. O jejich používání není třeba přemýšlet - kolo a přilba patří k sobě. Ostatně děti do patnácti let jsou ze zákona povinné mít přilbu při jízdě na kole nasazenou. Rodiče by přesto neměli zapomínat, že pro své děti jsou právě oni příkladem, a tudíž by přilba neměla chybět ani na jejich hlavách. Cyklista bez přilby je v západní Evropě vnímán jako hloupý a nerozumný, u nás je to bohužel téměř naopak.
Jak vybírat
Nákup: Při koupi je dobré vyzkoušet si helmy od různých výrobců, protože každý vyrábí trochu jiný vnitřní tvar přilby, a to jak do šířky, tak do výšky. Počítejte s tím, že přilbu budete mít na hlavě dlouhou dobu, takže každé místečko, které vás tlačí, může po delší jízdě přivodit nepříjemnou bolest hlavy. Zkuste nastavit upínací mechanismus, nasadit přilbu na hlavu a dotáhnout. Dobré je i potřepat hlavou. Ukáže se, jak přilba sedí na hlavě.
Typy: Cyklistické helmy lze rozdělit na dětské, klasické (nejrozšířenější skupina sportovních přileb), klasické s možností použití i v agresivnějších disciplínách (běžné přilby, k nimž lze připojit ochranu brady a obličeje), přilby pro takzvané dirt, street nebo trial disciplíny a přilby sjezdové (velmi pevné, odolné, podobné motocyklovým).Záležitostí posledních dvou let jsou přilby pro ženy - jsou menší, tvarově a designem přizpůsobené ženským potřebám. Silniční přilby se liší od horských, které mají výraznější ochranu temene. Pokud jezdíte na obou kolech, je lepší volit druhou variantu.
Materiál: Základem cyklistických přileb je tvrzený polystyren. Na povrchu jej doplňuje skořepina vyrobená z materiálu odolného vůči nárazu, protože sám skelet přilby by hlavu příliš neochránil. U levných přileb je skořepina pouze přilepená, nejčastěji jen po obvodu přilby. Pokud však chcete své zdraví chránit opravdu účinně, vyplatí se požadovat model vyrobený takzvanou in-mold technologií. Polystyren je do skořepiny vstřikován pod tlakem, čímž dojde k pevnému spojení a dosažení maximální pevnosti.
Odvětrání: Dražší výrobky zaručují výborné odvětrání, což je u levných často problém - není to jen větším počtem větracích otvorů (u některých modelů i ke třiceti), alezejména jejich umístěním a tvarováním. Proudící vítr v ideálním případě vlhkost odvádí (odsává), neochlazuje hlavu přímým náporem.
Upínání: Základem je pásek pod bradou. Nelze však doporučit obyčejný suchý zip, mnohem lepší je plastová přezka. Pásek zajistí pouze to, že přilba nespadne z hlavy. Neřeší její optimální usazení. Přilba se může pohybovat dopředu a dozadu. Existuje proto ještě druhý upínací systém, který lépe fixuje přilbu na hlavě. Nejčastěji v podobě polstrovaného plastového pásku, který kopíruje obvod hlavy. Druhou variantou je pásek spojený s přilbou suchým zipem. Ideální je volit takový mechanismus, který lze ovládat jednou rukou i při jízdě.
Štítek (kšilt): Na silnici se nepoužívá, pouze na horském kole. Zvyšuje ochranu před odlétávajícími nečistotami, větvemi, sluncem, a navíc k MTB prostě patří! Ve většině případů lze štítek snadno demontovat. Tuto volbu lze doporučit, pevně připevněný štítek není tak praktický.
Doplňky: Praktickým doplňkem přileb je vyjímatelné vnitřní polstrování,které lze čas od času vyprat. U kvalitnějších modelů je v setu dodáváno v různých tloušťkách, takže lze přilbu lépe usadit na hlavě. Síťka jako ochrana před hmyzem je častá u levnějších modelů, kvalitnější eliminují toto riziko optimální konstrukcí větracích otvorů - vzduch jimi proudí okolo hlavy, nikoliv přímo na ni, takže hmyz prolétne skrz přilbu.
Cyklistické šestero aneb Jak se vyhnout úrazům
1) Nepodceňujte dobrou přípravu výzbroje a výstroje (dobrý technický stav kola, přilba, rukavice, za snížené viditelnosti alespoň bateriový blikač a lépe i přední světlo).
2) Na delší trasy přibalte láhev iontového nápoje, svačinu a větrovku. Iontové nápoje, které doplňují vypocené soli, by však neměly být jediným zdrojem tekutin, v horkém ledním dni je vhodné vypít minimálně další tři litry.
3) Jezděte rozumně. Počítejte s výmoly, štěrkem v zatáčkách, odvodňovacími žlábky příčně přes cestu. Ale také s okolním provozem - na horských cestách potkáte nejen další cyklisty, ale i chodce a někde motorová vozidla.
4) Menší děti nenechávejte jezdit bez dozoru. Dávejte pozor zejména v místech, kde je možnost výjezdu na silnici.
5) V případě úrazu se snažte rychle zjistit jeho rozsah. Jde-li jen o povrchní oděrky, stačí je omýt vodou a vyhledat pomoc lékaře. Jedná-li se však o vážnější poranění (zlomeniny, ztráta vědomí), zavolejte vždy záchrannou službu. Krizové číslo 155 lze z mobilního telefonu vytočit i přes signál jiného operátora, pokud zrovna v místě není dosah domácí sítě. Musíte vědět, kde se nacházíte. Snažte se záchranářům udat co nejpřesněji svou polohu.
6) Pamatujte si, že kolo není v žádném případě vhodným dopravním prostředkem k návštěvě hospůdky.
