Majitelé se totiž po důležitých verdiktech Ústavního a Nejvyššího soudu z posledních měsíců osmělili a žalují své nájemníky daleko častěji.
V první polovině roku totiž prohlásil Ústavní soud, že obecné soudy mají v jednotlivých sporech stanovovat výši činže. - více zde
Po několika dnech vyslal soud další průlomové prohlášení na adresu státu - označil ho za viníka regulace a osmělil tak majitele, aby ušlé zisky za roky regulace vyžadovali právě na něm. - více zde
Poslední klíčový verdikt padl zkraje léta u Nejvyššího soudu v Brně - soud přiznal majiteli právo na přiměřený zisk.
Vyšší počet sporů registruje i právnička Klára Veselá-Samková. "I zdrženliví lidé se vrhají na žaloby proti státu a nájemníkům. Odhaduji, že od důležitých nálezů Ústavního soudu počet žalob stoupl tak o deset procent," říká právnička, která zastupuje majitele domů ve sporu s českým státem u štrasburského soudu pro lidská práva.
Podle ní lze jednu žalobu podat zároveň na stát i na nájemníky. "Zvýší se tak náklady na řízení, ale majitelé jsou už tak zoufalí, že je jim to jedno," říká.
"Opravdu ten počet žalob vzrostl. Lidé doufají, že se dovolají práva, a v některých případech se jim to už podařilo. Soudy se začínají nálezy Ústavního soudu řídit," říká předseda Sdružení majitelů domů Tomislav Šimeček.
Podle Šimečka se majitelé příliš neohlížejí na fakt, že v Česku již existuje deregulační zákon, podle kterého se činže začnou zvyšovat od 1. ledna 2007. "Na žalobách to nic nemění. I tato deregulace je protiústavní," říká Šimeček.
Podle něj zatím neexistuje případ, kdy by majitel uspěl v žalobě na stát. Vyhraných sporů s nájemníky je však prý už několik.
Jaromír Jirsa, prezident Soudcovské unie a soudce na Obvodním soudu pro Prahu 1, už má první žalobu na stát od klíčových rozhodnutí Ústavního soudu. "Začnu se tím zabývat někdy v blízké době," říká. Výsledek však předjímat nemůže.
Vedle žalob na českých soudech ještě čeká na otevření hromadná stížnost u soudu pro lidská práva ve Štrasburku, pod kterou už je podepsáno téměř čtyři tisíce majitelů.
Na stát mají spadeno i lidé, kteří platí vysoký tržní nájem, právě kvůli tomu, že regulované a tržní ceny se nesbližují.
"V případě, že stát prohraje spor s majiteli domů s regulovaným nájmem ve Štrasburku, nebo dojde k mimosoudnímu finančnímu vyrovnání, zaplatí tento státní výdaj každý daňový poplatník, včetně lidí bydlících za tržní nájemné, kteří na regulaci v oblasti bydlení doplatí podruhé," píše se v tiskové zprávě nově vzniklého sdružení platičů tržního nájemného.
