"Můžeme považovat za naprosto prokázané, že bez jaderné energie bude česká energetika dražší, s rizikem možné destabilizace a silně závislá na vnějších zdrojích," shodla se komise ve zprávě, kterou má MF DNES k dispozici a kterou v pátek předala premiérovi Mirku Topolánkovi.
"Stát by neměl a priori omezovat žádný z palivových zdrojů," dodal exministr průmyslu Vladimír Dlouhý, který se na vypracování analýzy také podílel.
Komise, která má být klíčem pro zformulování nové energetické politiky země, však výslovně neřekla, aby stát nějaké palivo podporoval ani aby umožnil ČEZ zahájit proces schvalování stavby atomového zdroje.
Nedoporučila také zrušit vládní limity další těžby hnědého uhlí. Výjimkou má být jen povolení vytěžit 80 milionů tun uhlí za limity přiléhající k Dolu Bílina, kde těží polostátním ČEZ ovládaná firma Severočeské doly. Netknuta má v zemi zůstat další zhruba miliarda tun uhlí u Mostu.
Definitivní závěry komise mají být hotové letos v září. Do té doby projde analýza Pačesovy komise oponenturou další pětičlenné komise, kterou vláda sestaví. Pak by měli ministři podle doporučení upravit energetickou politiku země.
Topolánek je s předběžnými závěry komise spokojen a další jaderný zdroj podporuje. Novinářům dokonce v žertu řekl, že má na kravatě obrázek jaderného reaktoru.
. Jak dál v energetice(hlavní doporučení komise) Prohloubit konkurenci na trhu s energiemi a využít přenosovou síť pro lepší pozici Česka na evropském trhu. |
Premiér však soudí, že dosavadní debata o energetice byla iracionální. "Žádná ideologie nerozsvítila žárovku, nespustila topení nebo neohřála oběd," řekl. Jedna politická strana podle něj nemůže ovlivňovat "bezpečnost dodávek elektřiny pro budoucí generace".
Rozhodnutí, zda se další atomová elektrárna bude stavět, musí podle Topolánka padnout v dohledné době. "Plánování a stavba trvá 10 až 13 let, to konečné rozhodnutí udělá tato nebo příští vláda. Ale tomu předchází řada kroků, které nejsou nevratné," upozornil.
Takovým krokem je například posouzení vlivu stavby atomových bloků na životní prostředí. Žádost o toto posouzení chce podat firma ČEZ.
"V tuto chvíli nemůžeme říct, zda a kdy žádost podáme," uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Hrozba studených radiátorů?
Kromě jádra je podle Pačese možná ještě palčivější problém budoucnost uhlí a tepláren. Ty zásobují v Česku teplem 1,5 milionu domácností, přičemž řada z nich využívá hnědé uhlí, které dochází. Na řadu tepláren se po roce 2012 už uhlí nedostane nebo bude drahé.
"Náhrada hnědého uhlí bude muset v teplárenství přijít," říká Pačes. Podle zprávy by mohly mít problémy třeba teplárny Opatovice, Energotrans, Komořany nebo Otrokovice. Oddálit problém by podle Pačese mohlo, kdyby stát podpořil spalování uhlí jen při výrobě tepla, nikoliv elektřiny. A podle Dlouhého by mohly teplárny nahradit část uhlí biomasou.
"V realitě se ale bojíme, že je to jinak," dodal. Proto je zastáncem, aby se otevřel problém limitů těžby uhlí.
"Teď je to neslušné slovo říct posunutí limitů, ale to je prostě špatně. V komisi však není shoda, doporučíme proto, aby se alespoň neblokovala diskuse," řekl Dlouhý.
Mostecká uhelná, která má nejvíce uhlí za limity, podle spolumajitele firmy Petra Pudila vítá doporučení prolomit limity u Severočeských dolů. "Věříme, že stejná úvaha bude i u našeho dolu ČSA," řekl.
