Ještě před večerním jednáním omezily velké kyperské banky výběr vkladů z bankomatů na sto eur denně. Toto opatření nicméně nejspíš brzy padne - podle předběžných informací buď v úterý, nebo v momentě, kdy pomoc Kypru stvrdí Evropská centrální banka.
Průlom v jednání vedeném v časové tísni nastal kolem jedné hodiny středoevropského času na jednání kyperského prezidenta Anastasiadise se zástupci EU, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu. Následně začali plán rozebírat ministři financí eurozóny. O hodinu později jeden z nich zpravodaji agentury Reuters napsal: "Je to schváleno." Obratem to potvrdil šéf Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem.
Hra na hodnou a zlou banku
Rámcový plán mimo jiné předpokládá uzavření "zlé" Kyperské lidové banky (na ostrově známé jako Laiki), kterou má převzít tamější bankovní jednička, "hodná" Bank of Cyprus. Podle ostrovních médií kvůli tomu prezident Anastasiadis hrozil demisí. Silně problematická Laiki dluží devět miliard euro Evropské centrální bance.
Pojištěné vklady do sto tisíc eur (asi 2,6 milionu korun) z Laiki by se podle dostupných informací přesunuly do Bank of Cyprus. Nepojištěné vklady v Laiki ve výši nad sto tisíc eur Kypr zmrazí a bude z nich krýt dluhy. Tíha tak dopadne na velké vkladatele, pojištěných vkladů do sto tisíce eur se dohodnutá opatření nedotknou.
S faktickým koncem banky Laiki zaniknou také tisíce pracovních míst. Protože dohoda neobsahuje plošné jednorázové zdanění, nebude ji schvalovat kyperský parlament.
Teď, nebo nikdy, říkali sjíždějící se ministři
Podle lucemburského ministra financí Luca Friedena měli představitelé Kypru a EU povinnost najít řešení ještě v neděli v noci. "Nezdar by byl velmi špatný pro stabilitu eurozóny," dodal před jednáním.
Pokud by totiž dohoda nevzešla z tohoto jednání, Evropská centrální banka byla připravena "odříznout" nouzové financování kyperských ústavů. Tím by se tamější bankovní systém zhroutil, země by zbankrotovala a zřejmě jako vůbec první člen EU nuceně vypadla z eurozóny.
Kypr se už v sobotu večer spolu se zástupci věřitelů dohodl na jednorázovém zdanění nepojištěných vkladů nad sto tisíc eur uložených u Kyperské banky - největšího tamějšího ústavu - dvaceti procenty. Účty u ostatních bank pak postihne daň ve výši čtyř procent. Dohodu ještě bude muset schválit parlament (více o zdanění zde). Součástí plánu nemá být znárodnění penzijních fondů, proti němuž se postavilo zejména Německo.
Kypr potřebuje sám sehnat 5,8 miliardy eur (149 miliard Kč), aby mohl dostat od věřitelů záchranný úvěr v sumě deseti miliard eur.
