První dvě miliardy eur z půjčky by Kypr mohl získat již v polovině května, řekl ještě před hlasováním mluvčí vlády Christos Stylianidis. Druhá část ve výši jedné miliardy eur by měla dorazit koncem června.
Navržená opatření podpořilo 29 zákonodárců vládní koalice, 27 zástupců opozice bylo proti. Debata, která hlasování předcházela, byla velmi napjatá a protahovala se, nicméně se předpokládalo, že 56členný parlament nakonec plán schválí.
"Jde o plán, který znamená, že i nejslabší skupiny ve společnosti budou muset podstoupit bolestivé oběti, stejně jako zbytek společnosti. To je jediná možnost, protože se tak vyhýbáme bankrotu a můžeme se pustit do stabilizace lodi v bouřlivých vodách," řekl šéf vládnoucí strany Demokratické shromáždění (DISY) Averof Neofytu. Vláda se původně snažila zákonodárný sbor obejít, ale nepodařilo se jí to.
Proto členy parlamentu varovala, že v případě neschválení záchranného plánu by zemi hrozil ekonomický kolaps a nejspíš i odchod z eurozóny. Na zákonodárce se obrátil i kyperský prezident Nikos Anastasiadis. Podle kyperské mutace deníku Kathimerini výsledek hlasování vyvolal obrovskou úlevu ve vládě, která už nyní získala jistotu, že v květnu obdrží první tranši zahraniční pomoci.
Kyperský parlament přitom již jednou záchranný plán odmítl. V polovině března poslanci smetli ze stolu opatření, které předpokládalo bezprecedentní zdanění všech vkladů, tedy včetně těch do 100 tisíc eur, na které se v Evropské unii vztahuje povinné pojištění.
Deficit Kypru by měl začít klesat od roku 2015
Nynější podmínky finanční pomoci od eurozóny a MMF stanoví, že Nikósie musí k desetimiliardové půjčce vlastními silami obstarat dalších 13 miliard eur.
Právě tato podmínka se stala ostrým terčem kritiky politiků i veřejnosti. V rámci dohody totiž bude muset Kypr mimo jiné zabavit v domácích bankách část vkladů (podle odhadů až 60 procent) nad 100 tisíc eur a zvýšit firemní daně z deseti na 12,5 procenta. V zemi stále platí limit na výběry z bankomatů, každý si může vyzvednout jen 300 eur denně.
Vládní plán počítá s primárním deficitem státu v letošním roce ve výši 2,4 procenta HDP, neboli 395 milionů eur. V příštím roce má deficit vystoupit na 4,25 procenta HDP, respektive 678 milionů eur. Pak už by měl ale klesat: v roce 2015 na 2,1 procenta HDP (344 milionů eur) a v roce 2016 by měl dokonce vzniknout přebytek 1,2 procenta, což by bylo asi 204 milionů eur.
Půjčku začne Kypr splácet po deseti letech
Podle projektu musí kyperská vláda v druhém čtvrtletí 2016 představit zástupcům eurozóny a MMF plán, jak udržet primární přebytek i v následujících letech. Mělo by to být tři procenta HDP v roce 2017 a čtyři procenta v roce 2018.
Podle odhadů Evropské komise klesne kyperský HDP letos o 8,7 procenta a v roce 2014 o 3,9 procenta. V roce 2015 by měla ekonomika vykázat růst 1,1 procenta a v roce 2016 už 1,9 procenta. Pokud Kypr nedosáhne daných cílů, tedy že bude mít nižší příjmy, případně vyšší náklady například v sociálním zabezpečení, bude vláda nucena dál snížit výdaje.
Z desetimiliardové zahraniční pomoci půjde podle Kathimerini 2,5 miliardy eur na pokrytí kapitálových potřeb bankovního sektoru (s výjimkou restrukturalizované Bank of Cyprus a padlé Laiki bank). Dále 4,1 miliardy eur na financování dluhů, u nichž nastávají termíny splatnosti, a zhruba 3,4 miliardy eur na krytí provozu státu.
Kypr tuto desetimiliardovou půjčku začne po 10 letech splácet, přičemž úroková sazba na základě aktuálního výpočtu se bude pohybovat kolem dvou procent.
