Základ pozdějšímu obchodnímu talentu Václava Klementa, z kterého automobilka tolik vytěžila, dala nejspíš už učednická léta u slánského knihkupce. Už v této době také začal klíčit Klementův zájem o cyklistiku, který ho později dovedl až k založení továrny na bicykly.
Po krátkém pobytu v Praze zavedl osud Klementa do města, s nímž následně spojil zbytek svého života – do Mladé Boleslavi.
Zde se osvědčil jako zdatný knihkupec a brzy byl znám i jako vášnivý vyznavač cyklistiky. Po neblahé zkušenosti s opravou svého kola u německé firmy z Ústí nad Labem, se rozhodl založit si vlastní cyklistickou dílnu.
„Klement byl výbušný a často cholerický chlapík, co si jednou umínil, to také provedl. Jen výjimečně později něčeho litoval. Zpravidla práskl do stolu a bylo po jeho,“ píší Jan Králík a Petr Kožíšek v knize L&K-Škoda.
„Nebyl snílek. Věděl, že se může pustit i do projektů, které zaváněly fiaskem, protože je umí prosadit, protože intuitivně i racionálně dokáže stanovit klíčové úkoly a také je vyřešit.“
Jedním z hlavních problémů, které si Klement uvědomoval, byla potřeba partnera na zajištění technické stránky celého projektu. A tady mu přálo štěstí. Jistý Václav Laurin se v nedalekém Turnově nepohodl se svým společníkem v továrně na velocipédy Janem Krausem a záhy přesídlil právě do Boleslavi.
Kdy přesně se v roce 1895 oba muži sešli, se už neví. Na společném podniku se ale dohodli okamžitě.
ZVLÁŠTNÍ PŘÍLOHA 100 LET AUT ŠKODA články, foto, anketa
Václav Laurin, vyučený strojní zámečník a zdatný mechanik, pocházel z chudého prostředí z vesničky u Turnova. Svými vlastnostmi a dovednostmi byl Klementovým ideálním doplňkem.
„Charakteristickým rysem Václava Laurina byla kromě řemeslné zručnosti a technické invence i skromnost, někdy až chorobná. Ani jeho později stoupající hvězda nic nezměnila na jeho charakteru. Nikam nechodil, nikam nejezdil, téměř s nikým se nestýkal, jen pracoval a pracoval. Zůstal uzavřeným, hloubavým a plachým člověkem bez ambicí na společenské uznání,“ popisují Kožíšek a Králík.
Oba společníci se vrhli do podnikání a řešení záplavy problémů, které se na ně při rozjezdu firmy valily. Postupně se prosadili se svými bicykly Slavia, neustále ale sledovali i nejmodernější trendy i za hranicemi rakousko-uherské monarchie.
Od velocipédů následoval přesun k výrobě motocyklů, ale ani zde vývoj nekončil a oběma mužům v hlavě klíčila myšlenka na automobil.
A od roku 1905 se myšlenka stala skutečností. Z Mladé Boleslavi se začalo stávat centrum automobilového průmyslu v českých zemích.
Václav Klement * 16. října 1868 (Velvary) + 13. srpna 1938 Václav Laurin |
„Laurin byl především v prvních letech tím, kdo rozhodl o podobě výrobků. Klement dokázal zařídit ostatní. O jeho schopnostech manažera nikdo nepochyboval. Avšak s odstupem let je až neuvěřitelný Klementův podnikatelský rozhled a intuice, míra odvahy i rozvahy,“ vyprávějí Kožíšek a Králík.
Klement projevoval svou výbušnou a energickou povahu často i navenek. „Choval se tvrdě, často hrubě a někdy i despoticky, zvláště k těm, kteří nestačili sledovat tok jeho myšlenek. Byl posedlý prací a neustálým hledáním. Kdo po této stránce vyhovoval, měl vyhráno. Kdo tempu nestačil, měl peklo,“ popisuje Kožíšek s Králíkem.
„Naproti tomu Laurin byl ušlechtilý skromný technik, klidná hladina proti eruptivnímu gejzíru. Dozajista Klementa částo mírnil, když hrozilo, že neuváženě hrozilo spustí bouři.“
