Versailleská smlouva z června 1919 o uspořádání v Evropě prohlásila Labe a Odru za mezinárodní toky. Zároveň bylo Československu propůjčeno užívání částí přístavů Hamburk a Štětín.
Zatímco ve Štětíně se bývalá ČSR užívání vzdala v roce 1956, v Hamburku pronájem ploch na 99 let trvá.
Zahraniční zastoupení ČSPL působilo v Hamburku na základě mezinárodní dohody od roku 1929. Spolu se služebnou v Magdeburku, která začala fungovat v polovině 50. let, zajišťovalo technické a obchodně organizační zázemí pro celou flotilu ČSPL na území západní Evropy.
ČSPL využívala v části hamburského přístavu s přístupem pouze pro vnitrozemská plavidla pozemek o rozloze 30 tisíc metrů čtverečních vybavený nezbytným technickým a personálním zázemím.
V dobách největší slávy zaměstnávala pobočka labské plavby v Hamburku na 120 německých a 130 českých pracovníků. Ještě před rokem 1989 byly na územích pronajatých bývalému Československu a posléze České republice provedeny investice v hodnotě zhruba 200 milionů korun.
Před rokem 1990 přepravila ČSPL přes Hamburk po vodě i více než milion tun zboží ročně. Měla tam vlastní zázemí přístavních pramic, remorkérů a dalšího zařízení.
Česko potvrdilo zájem o pokračování nájmu (i poté, co ČSPL uzavře pobočku) s tím, že pozemky, stavby a zařízení zůstanou ve vlastnictví republiky a zájemcům budou pouze pronajímány. Zájemců o využívání pozemků v přístavu spadajících pod nájemní smlouvu je údajně více. V budoucnosti se pak počítá s tím, že plochy budou vráceny městu pro jiné využití.
ČSPL, která si letos připomíná 80. výročí existence a která donedávna patřila mezi deset největších vnitrozemských rejdařů v Evropě, přežila hospodářskou krizi na počátku třicátých let i protektorát. Největšího rozmachu doznala v letech 1975 až 1985, kdy byla v souvislosti s rozhodnutím přepravovat po Labi uhlí pro chvaletickou elektrárnu upravena celá střední část Labe.
Význam vodní cesty však začal postupně upadat. ČSPL zrušila ztrátovou vnitrostátní dopravu, kterou začaly zajišťovat malé soukromé firmy, a od roku 1997 se soustřeďuje na mezinárodní přepravu. Společnosti Stella Group, která ČSPL ovládla, ale nevyšla sázka na výrobu říčních plavidel, a labská plavba se enormně zadlužila.
Návrh na konkurs, který soud prohlásil loni v srpnu, podalo představenstvo firmy kvůli platební neschopnosti. Před prohlášením konkursu vláda a následně i věřitelské banky odmítly firmě pomoci. Podnik dluží bankám přes 700 milionů korun, celkově pak přes 1,3 miliardy korun (více než polovina základního jmění).
Po vyhlášení konkursu zahájil krizový management ve spolupráci se správcem konkursní podstaty důslednou reorganizaci podniku. Ten se vrátil k základním činnostem a opustil ztrátové. Počet plavidel se snížil ze tří set na sto třicet provozních a dvacet obslužných. Počet zaměstnanců klesl z někdejších tří tisíc na současných sedm set.
Na přelomu dubna a května zřejmě konkursní správce ČSPL vypíše výběrové řízení na prodej funkčních částí podniku.
