Americký časopis Forbes odhaduje jeho majetek na 6,2 miliardy dolarů (143 miliard korun), což ho mezi světovými boháči řadí na 62. místo.
Britský list Sunday Times jeho majetek spočítal dokonce na 12 miliard liber, tedy 521 miliard korun a označil ho za nejbohatšího člověka žijícího v Británii.
Mittal: zdatný manažer
Na konci ledna jej navíc časopis Fortune vyhlásil evropským byznysmenem roku.
"To, co dělá Mittala takovou hvězdou v ocelářském průmyslu, je jeho schopnost kombinovat manažerské metody a schopnosti se skvělým instinktem na dobré akvizice. Není to jen štěstí. Mittal je králem světového ocelářství proto, že byl schopen vidět potenciální zlatý důl tam, kde ostatní viděli jen hlušinu," říká Richard Tomlinson, autor miliardářova profilu ve Fortune nazvaného Železný muž.
"Přestože je to člověk, který dělá byznys po celém světě, detailně se vyzná v problematice jednotlivých firem, jež skupina vlastní. Myslí vždy o několik kroků dopředu, má jasnou vizi a v tom má náskok před ostatními. Jeho pracovní nasazení je navíc enormní," říká o svém šéfovi František Chowaniec, předseda představenstva ostravské Mittal Steel.
Mittal za své zvolení evropským manažerem roku vděčí mimo jiné i tomu, že se mu na konci roku podařilo převzít největšího amerického výrobce International Steel Group.
Až bude letos v dubnu převzetí definitivně dokončeno, jeho Mittal Steel se stane světovou jedničkou v oboru. Předstihne dosavadního lídra, lucemburský kolos Arcelor.
Po akvizici americké konkurence bude jeho firma Mittal Steel, jež vznikla sloučením veřejně obchodovatelné firmy Ispat International (v níž rodina Mittalů vlastnila 70 procent akcií) s LNM Holdings (plně ovládaným rodinou miliardáře), vyrábět skoro 60 milionů tun oceli ročně. Její tržby dosáhnou 31,5 miliardy dolarů a zisk téměř sedmi miliard dolarů.
Mittal Steel má také obrovský geografický záběr. Působí od Střední Asie přes Afriku až po Evropu a Střední a Severní Ameriku.
"Převzetí ISG je pro Mittala obrovským skokem ve snaze stát se ocelářským Henrym Fordem 21. století. A to nejen z hlediska jeho dominance, ale také kvůli způsobu, jakým mění způsob fungování celého oboru," dodal Richard Tomlinson.
Dohoda s miliardářem Wilburem Rossem, od něhož koupil ISG, podle něj dala Mittalovi zastoupení na americkém trhu, které doposud postrádal.
"Mittal je přesvědčen, že se v 21. století světové ocelářství, podobně jako automobilový průmysl ve století dvacátém, zkonsoliduje okolo tří až čtyř těžkých vah. Samozřejmě počítá s tím, že jeho vlastní skupina bude dominovat," vysvětlil Tomlinson.
Lakshmi Mittal však rozhodně nehodlá usnout na vavřínech. V příštích pěti letech chce do dalších akvizic investovat pět miliard dolarů. Řekl to v Davosu v rozhovoru pro The Times s tím, že je přesvědčen o dobrých vyhlídkách ocelářství v dalších letech.
Jednou ze zemí, na které si ještě dělá zálusk, je Čína. "Jestli má někdo žaludek a trpělivost prodrat se na čínský trh, tak je to právě Mittal," říká Tomlinson.
V posledních týdnech to vypadá, že i dobytí říše středu se Mittalovi podaří. Podle odborníků je těsně před uzavřením dohoda o získání skoro čtyřicetiprocentního podílu v největší čínské ocelářské firmě.
Stále ho láká i východní Evropa a budoucí členské země EU. Největší zájem má o privatizaci třinácté největší ocelářské firmy světa, turecké společnosti Erdemir. Bojuje o ni však se svým největším konkurentem Arcelorem. Mittal by chtěl k bývalé Nové huti získat také dalšího českého hráče, Vítkovice Steel.
Těžké začátky
Čtyřiapadesátiletý Lakshmi Mittal dostal své křestní jméno po hinduistickém bohu bohatství a prosperity. Narodil se však v poměrně chudých poměrech v malém městečku Safalpur v pouštním indickém státě Rádžasthán, kde nebyla zavedena ani elektřina.
V 60. letech minulého století se rodina přestěhovala do Kalkaty, kde si jeho otec otevřel malou huť. Mladý Lakshmi studoval ekonomii a účetnictví. Ale jen od půl sedmé do půl desáté ráno. Potom musel celý den pracovat v otcově továrně.
Společně s ním na začátku 70. let založil firmu Ispat, což znamená v sánskrtu ocel, a zpracováním této suroviny se jejich společnost zabývala. V začátcích vyráběli tak 20 tisíc tun oceli ročně. To je množství, které dnes zvládne jeho skupina za několik hodin.
V roce 1976, znechucen indickou byrokracií, přesídlil Mittal do Indonésie a založil pobočku Ispatu. Pak už dostaly věci prudký spád. Ispat koupil na ostrovech Trinidad a Tobago ocelárny, jež prodělávaly sto tisíc dolarů denně, a do roka je přivedl k zisku.
O pár let později si tento scénář ještě několikrát zopakoval. V Mexiku za 220 milionů koupil třetí největší ocelárny, které vláda deset let předtím vybudovala za deset miliard dolarů. V Irsku koupil dokonce ocelárny za jednu libru, i když je převzal s miliardovými dluhy.
Do zisku dostal Mittal i další podniky v různých zemích včetně Kazachstánu i Česka, kde koncem loňského roku udělal v Nové huti nebývalou věc. Protože potřeboval snížit počet zaměstnanců, nabídl každému, kdo odejde, až dvacet pět měsíčních platů, někteří si tak mohli přijít na statisíce korun.
Na rodině nešetří
Lakshmi Mittal nikdy příliš nedával na odiv své bohatství. Neúčastní se třeba setkání bohatých Asijců žijících v Británii. Jednou dokonce odmítl takovéto pozvání, i když se tam měl setkat s premiérem Blairem.
S tím ho však spojuje jeden skandál. Mittal dal premiérovým labouristům 125 tisíc liber na volební kampaň. Poté se provalilo, že Blair Mittala doporučil rumunské vládě jako vhodného britského kandidáta pro privatizaci tamějších oceláren. Přitom občanství měl stále indické a v Británii měla firma jen zlomek ze svých 150 tisíc zaměstnanců.
Když však jde o děti, umí se Mittal, jenž bydlí v jednom z nejdražších domů v Londýně, hned vedle brunejského sultána a saúdského krále, plácnout přes kapsu.
Když si loni jeho dcera Vanisha brala pětadvacetiletého londýnského finančníka Amita Bhatiu, zaplatil za svatbu přes půl druhé miliardy korun. Jen honorář za vystoupení australské zpěvačky Kylie Minogue se v přepočtu vyšplhal na patnáct milionů korun.
Vlastní obřad se konal na zámku Vaux le Vicomte, padesát kilometrů od Paříže. Ale třeba největší hostina se přenesla do ještě slavnějšího zámečku, Versailles, kde se prezentovali na módní show indičtí návrháři.
Následně se pak konaly ještě svatební obřady v Indii - v Kalkatě šlo o rodinnou akci, v Dillí byli pozváni i politici a byznysmeni. Podobně velká byla i oslava svatby Mittalova syna, který již také pracuje pro firmu.
