Kenneth Lay přichází do budovy federálního soudu v americkém Houstonu. (26....

Kenneth Lay přichází do budovy federálního soudu v americkém Houstonu. (26. dubna 2006) | foto: Profimedia.cz

Kontroverzní miliardáři: Šéfové Enronu vybudovali energetický dům z karet

  • 22
Americká energetická společnost Enron měla v dobé své největší slávy tržní ohodnocení téměř 70 miliard dolarů, ve skutečnosti byla ale desítky miliard ve ztrátě. Manažerská dvojice Kenneh Lay a Jeffrey Skilling dokázala na čas oklamat celý svět.

Svobodný trh na straně jedné, obří státní dotace na straně druhé. Na energetický gigant Enron se dá pohlížet jako na burzovní zázrak, nebo jako na příklad dvojího metru amerického kapitalismu. Společnost při svém rychlém růstu totiž mohutně přiživily státní dotace, které firmě odklepl tehdejší guvernér státu Texas a budoucí americký prezident George W. Bush. Burzovní verze příběhu má ale ještě pochybnější scénář – je protkán podvody a machinacemi, které akcionáře firmy stály desítky miliard dolarů.

Rodák z Missouri a syn baptistického kněze Kenneth Lay založil energetickou společnost Enron v roce 1985. Sloučením několika těžařských firem na zemní plyn vznikl konglomerát, který posloužil jako předobraz pro energetickou burzu. Americký Kongres zhruba ve stejné době přistoupil k deregulaci trhu s energiemi. Firmy následně mohly prodávat elektřinu za podstatně vyšší ceny s tučnými maržemi. Enron se pod Layovým vedením rychle stal jedním z dominantních hráčů na trhu.

Vizionářský plán

S důmyslným plánem jak energetickou firmu přestavět na průtokový ohřívač spekulací s energiemi ale nepřišel Kennerth Lay. Svými slovy „takový vizionář nebyl“. Příležitost vyždímat z měnících se cen elektřiny a plynu jmění však uviděl Jeffrey Skilling, který do podniku nastoupil v roce 1990. O sedm let později už Skylling seděl v křesle výkonného ředitele Enronu, druhé nejvyšší pozici ve firmě.

„Můžu upřímně říct, že jsem ještě nikdy neměl z Enronu tak dobrý pocit jako nyní“ - pronesl Lay tři měsíce před tím, než vyšla najevo několikamiliardová díra v účetnictví firmy.

Skylllingova vize byla ve své době revoluční. Mechanismus EnronOnline stál na internetových finančních operacích. Takzvané „market-to-market“ nákupy brzy převzal celý energetický trh v USA, systém nejenže fungoval, ale vytvářel enormní zisky – byť částečně na papíře. Skyllingův model odhadoval budoucí zisky na základně současné hodnoty energií, nikoli na vývoji cen v minulosti. Systém se zdál být výhodný – společnost nepotřebovala disponovat žádným majetkem a dravý obchodní model si rychle našel své příznivce.

Enronu se pod managementem Lye a Skillinga dařilo. S rostoucími zisky postupem času investoval do rozvodů plynu, elektráren, ale i širokopásmových služeb. Z firmy se za několik let stal největší prodejce plynu a elektrické energie, společnost za jedno čtvrtletí obchodovala energie za 27 miliard dolarů.

Podvodná spirála

Problém enronovského obchodování spočíval v tom, že výdaje firmy se papírově tvářily jako zisky. Společnost se po čase dostala do prodělečné spirály, kterou se vrcholný management snažil před akcionáři skrývat kombinací rychlých transakcí a machinacemi s čísly.

Energetický gigant měl v době své nejvyšší slávy hodnotu téměř 70 miliard dolarů. Enron byl finančním magazínem Fortune označen za nejobdivovanější společnost v USA. Chválu na něj pěl i britský týdeník The Economist.

Layův a Skillingův management ve své době přesvědčil takřka každého. Skutečný stav Enronu byl ale jiný. Výdělky společnosti byly papírově oproti skutečnosti sedmdesátinásobné, skutečná hodnota firmy byla oproti burzovnímu ohodnocení potom šestkrát nižší. Spleť finančních zpráv ve spojení s komplexním obchodním modelem a fungováním společnosti tak oklamala nejen akcionáře, ale i finanční analytiky. Dvojice Skilling a Lay se ve spolupráci s finančním ředitelem Andrew Fastowem uchýlila k falšování výsledků, které firmu dostaly do spirály končící bankrotem.

Oproti odhadovaným sedmdesáti miliardám dolarů byla firma ve skutečnosti více než 40 miliard v červených číslech. Lay i Skilling si mezitím vypisovali odměny, které se pohybovaly ve stovkách milionů dolarů.

Nevyhnutelný konec přišel v listopadu 2001, kdy Enron přiznal, že své účetnictví nadhodnotil o stovky milionů dolarů. Ratingové agentury následně snížily hodnocení dluhopisů firmy do podřadné kategorie a akcie Enronu klesly z původních téměř 90 dolarů pod dolar.

V prosinci téhož roku firma ohlásila bankrot a zapsala se tak do učebnic jako největší krach americké historie.

Celým případem se nakonec začaly zabývat americké úřady, které shledaly Skillinga vinným z trestných činů podvodu při obchodování s cennými papíry. Z věznice ve městě Montgomery ve státě Alabama má být propuštěn 21 února 2019. Ley se do vězeňské cely ale nikdy nepodíval, zemřel totiž ve věku 64 let ve svém prázdninovém sídle v Coloradu na selhání srdce.

Americká politická elita a adrenalin

Příběh Laye a Skillinga však není jen příběhem bezohledné chamtivost a posedlostí černými čísly. Lay rozdával mnoho peněz na charitu. Za spasitele měli Laye i fanoušci baseballistů Houstonu Astros, jejichž týmu postavil nový stadion Enron Field. Často navštěvoval i vládní fóra, kde mluvil o ekonomické a energetické politice. Dával také velké částky na dobročinné účely, rozděloval je i mezi politiky. S Billem Clintonem hrál golf a s více než půl milionem dolarů byl největším dárcem prezidentské kampaně George Bushe. Získal si tak od něj přezdívku „Kenny Boy“.

Jeffrey Skilling mimo jiné proslul jako nadšenec do adrenalinových sportů. Se Skillingovým rostoucím mamonem rostlo jeho odhodlání riskovat i v soukromém životě. Účastnil se adrenalinových závodů na motocyklech, ve kterých běžně riskoval svůj život. Touha rychlosti a vzrušení ho nakonec předehnala.