Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sedm let odříkání a dluhy se smažou, plánuje ministerstvo

  5:12aktualizováno  5:12
V České republice čelí exekuci každý desátý člověk. A mnoha lidem se kvůli tomuto břemeni nechce do práce. Ministerstvo spravedlnosti proto připravuje několik novel, které mají dlužníky motivovat k práci a ulehčit jim umoření jejich dluhů.
(ilustrační foto)

(ilustrační foto) | foto: Profimedia.cz

Podle nového návrhu by stačilo sedm let odříkání a usilovného umořování a dlužník by se z pasti dostal. Bez ohledu na to, kolik ve finále splatí. Ministerstvo spravedlnosti připravuje několik novel, které se exekucí fyzických osob týkají. Pro dlužníky se chystá novela insolvenčního zákona.

Dlužníci dosud museli splatit minimálně 30 procent nezajištěného dluhu a veškerý zajištěný během pěti let. Nově by se jim lhůta pro oddlužení mohla zkrátit na tři roky, pokud jsou schopni sehnat víc peněz. Spolu se zajištěnými pohledávkami by měli za rychlejší oddlužení zaplatit polovinu nezajištěných.

Pokud je ovšem pro dlužníka nedosažitelné zaplacení 30 procent nezajištěných pohledávek během pěti let, mělo by stačit splatit za sedm let maximum možného. Ministerstvo spravedlnosti přitom bude v novele požadovat „poctivou snahu člověka vyřešit svou situaci“, což má posuzovat insolvenční správce. Aby nedocházelo ke zneužívání, sedm let po oddlužení by bývalí dlužníci nesměli do procesu osobního bankrotu vstoupit znovu.

Změna by mohla platit nejdříve za rok či později, zatím totiž není ani v připomínkovém řízení. Ministr pro lidská práva například požaduje, aby na finančně negramotné lidi procházející oddlužením dohlížel sociální pracovník. To aby nespadli do dluhů znovu a hlouběji.

Druhou zásadní změnou pro dlužníky by mohl být chráněný účet. Jakmile se totiž dnes peníze ocitnou na bankovním účtu, exekutoři je mohou zabavit bez ohledu na nezabavitelné minimum, které má každému dlužníkovi po exekuci zbýt. A to podporuje vyplácení peněz načerno v nelegálním zaměstnání.

Nezabavitelná částka na osobu je nyní 6 180 korun, za každou vyživovanou osobu pak 1 540 korun. Exekutor může zabavit i rodičovský příspěvek či přídavek na dospělé děti.

Před exekutorem za hranice

Na úřadech práce jsou lidé legálně nezaměstnatelní – ti, jejichž kvalifikace neodpovídá požadavkům trhu práce – a pak lidé exekuovaní. Kdo nechce spoléhat na to, že mu exekutor nechá aspoň dávky, utíká za výdělky do ciziny.

„Rostoucí počet exekucí v Česku nahání české zaměstnance do náručí německým zaměstnavatelům,“ stěžuje si Oldřich Grill, spolumajitel dopravní firmy Lagarde Spedition. Ze 170 zaměstnanců firmy v dělnických profesích má zhruba čtvrtina exekuci.

Podle Exekutorské komory ČR je však útěk za hranice pro dlužníky jen dočasným řešením. „Věřitel může nechat rozhodnutí českého soudu vykonat v cizině dle tamních procesních pravidel,“ říká Petr Vorlíček, tiskový mluvčí Exekutorské komory České republiky. To nicméně nějakou dobu trvá a dlužník mezitím něco vydělá, aniž by se dělil s exekutorem.

Zátěž pro zaměstnavatele

Když už se nechá dlužník zaměstnat doma, znamená to nepříjemnosti i pro jeho zaměstnavatele. „Po přihlášení zaměstnance k zákonnému pojištění firemní datovou schránku často zavalí lavina zpráv od exekutorů,“ říká Tomáš Surka, ředitel personální společnosti McRoy Czech.

V závislosti na tom, kolik exekutorů se k dlužníkovi přihlásí, musí firma správně vypočítat, kolik každému z nich náleží, s každým z nich komunikovat a pravidelně reportovat, kdo je v exekuci přednostně před ním.

Podle průzkumu Hospodářské komory ČR mezi stovkou jejích členů činí průměrné náklady na administraci jedné exekuce 343 korun měsíčně. Firmám to nikdo nezaplatí – a ze zákona mají povinnost s exekutory spolupracovat.

Firmy s více zaměstnanci kvůli tomu dokonce musí zaměstnat ve mzdové účtárně samostatného pracovníka. Novela exekučního řádu by proto měla koncentrovat exekuce proti jednomu dlužníkovi u jednoho exekutora a zavést povinné zálohy na náklady exekuce.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.