Kdybyste měl poradit mladým lidem, co studovat, jaký obor byste jim v roce 2012 vybral?
V tomto mám naprosto jasno, Evropa potřebuje techniky. Vzdělání a výzkum a vývoj je jedinou zbraní, kterou můžeme konkurovat jiným regionům.
GE je globální firma, vy sám vedete její aktivity ve střední a východní Evropě. Jakou roli v rámci tohoto regionu má a bude mít Česko?
Česká republika se pro nás stává stále důležitějším centrem. Před několika lety jsme zde koupili výrobce leteckých motorů Walter - Waltrovku. V té době to byl malý podnik, který se postupně stal v podstatě globální společností. V rámci GE je to navíc vůbec poprvé, kdy byl letecký motor navržen, vyroben a certifikován mimo území USA. Tedy pokud budeme o našich aktivitách v Česku mluvit obecně, chceme vsadit na intelektuální zdroje a místní inženýry.
Co může střední Evropa a Česko nabídnout kromě levné pracovní síly?
Už nejsme na začátku devadesátých let a nehledáme lidi, kteří budou umět levně ohýbat ocel. Chceme vysoce kvalifikované a vzdělané lidi, kteří dovedou pracovat s nejnovějšími technologiemi. A to nejen s těmi, které dovezeme; technologie tu chceme především vyvíjet. Česko je v tomto smyslu ideální, protože je známé jako země s dlouhou průmyslovou tradicí a je plné kvalifikovaných techniků. Nechci srovnávat jednotlivé země regionu, ale jste velmi dobře připraveni. Jsou země, kde můžete čerpat z levné pracovní síly, letecké motory se tam však nikdy vyrábět nebudou.
Leslaw KuzajPro GE pracuje od roku 1992, nejprve jako šéf polských aktivit koncernu, od roku 2002 jako regionální ředitel zodpovědný za Polsko, Česko, Slovensko, Litvu a Maďarsko. Vystudoval ekonomii v Krakově, po roce 1989 spoluzakládal jednu z prvních soukromých bank v Polsku. Rozhovor s iDNES.cz se uskutečnil na tradičním ekonomickém fóru v jihopolských lázních Krynica.  |
Do čeho zde plánujete investovat?
V Česku máme kromě letectví velké plány v oboru zdravotnictví. Chtěli bychom se podílet na rozvoji zdravotní péče v mnoha ohledech - od digitalizace přes nejnovější diagnostické metody a celkovou modernizaci českého zdravotnictví. Kromě toho budeme sledovat i tendry v energetice a usilovat o dodávky technologií, které můžeme nabídnout.
V rámci svého energetického byznysu se však soustředíte hlavně na plynové elektrárny, které v Česku moc populární zatím nejsou. Vidíte v nich budoucnost?
Budoucnost je hlavně v decentralizaci energetiky. Nemluvme tedy o velkých elektrárnách, ale podívejme se o dvě úrovně níže - na úroveň supermarketu nebo nemocnice. Jsme před revolucí, kdy tyto budovy budou schopny generovat energii, místo aby ji nakupovaly. Malá města budou energeticky soběstačná pomocí pokročilých technologií. To zcela změní pohled na energetiku, jak ji chápeme nyní. Výrobci energie budou sami občané. Důležité tak budou zejména sítě, které budou muset být dostatečně kvalitní, aby dokázaly absorbovat elektřinu od malovýrobců.
To je podle mě podstata revoluce, která zasáhne tuto část světa. Supermarket a okolní domy se stanou soběstačným energetickým ostrovem, čím se zbavíme nákladů na transformátory a další věci, které nyní prodražují elektřinu, která je dopravována z místa na místo mnoho kilometrů daleko.
To zní v rámci českého prostředí jako sci-fi, investice v nejbližších letech budou směřovat hlavně do jaderné energetiky a do nových obřích zdrojů…
Máme své plány i v jaderné energetice a v projektu první polské atomové elektrárny jsme prostřednictvím naší firmy GE Hitachi jedním z účastníků tendru. Nicméně se nedomnívám, že naše energetické technologie uplatníme i v Česku, protože zdejší koncepce je jiná než naše a nepředpokládám, že by ji česká strana nějak měnila a hledala jiná řešení. To samé se týká i Maďarska. Polsko buduje svou první jadernou elektrárnu, a proto je našim technologiím otevřenější.
Plyn bude putovat po Evropě vertikálně
Minulý rok bylo ekonomické fórum v Krynici posedlé plynovou horečkou - polská vláda investuje obří sumy do plynového terminálu u Baltu a do průzkumu břidličného plynu. Je rozumné vsázet vše na tuto jednu kartu?
Každá země je jiná, ale v této části světa je energetická bezpečnost klíčová. Vždycky bychom měli radši mluvit o energetickém mixu než o závislosti na plynu či jádru. Diverzifikace je tu velmi důležitá.
Nálada dodavatelů plynu z východu je značně proměnlivá. Jak může střední Evropa snížit svou závislost na Rusku?
Už se to pomalu děje. Během dvou či tří let přestane většina plynu vůbec poprvé v historii proudit z východu na západ. Směr se změní na vertikální proud ze severu na jih a naopak. To přinese celému regionu od Jaderského k Baltskému moři mnohem větší bezpečí. Díky všem budovaným propojovacím plynovodům se navíc otevře společný trh. V současnosti je toto propojení omezené a neexistuje opravdový trh s plynem.
Bude to mít zásadnější vliv na jeho cenu?
Věřím, že poté cena plynu klesne, a to ani nemluvím o nekonvenčním plynu, jako je ten břidlicový. Podle mě velmi pomůže napojení na skandinávské zdroje prostřednictvím plynovodu skrze Balt. Pokud bude k dispozici více plynu, myšlení se změní. Dnes stojí plyn 500 dolarů a na ceně elektřiny vyrobené z plynu se to podepisuje. Pokud však cena klesne na 200 či 300 dolarů, tak se situace obrátí. Plynové elektrárny je jednodušší a rychlejší postavit a ovládat, emise jsou mnohem nižší než u uhlí. Během tří let budou plynové technologie trendem.
Takže se GE o budoucí zakázky bát nemusí?
Víte, nejúspěšnějšími výrobci plynových elektráren jsou ty firmy, které vyrábějí letecké motory. Pokud letecký motor dokáže fungovat milion hodin bez jakéhokoliv problému, představte si plynovou turbínu, což je jen obrácená podoba letecké turbíny, jak funguje na zemi, kolik let dokáže bez poruchy pracovat.
Ve zdravotnictví létají jiskry
Velkým problém středoevropského regionu je korupce. Česko právě řeší velký skandál Davida Ratha, který se mimo jiné týká právě dodávek zdravotní techniky do nemocnic. Setkáváte se často s korupcí a představuje pro váš byznys problém?
Samozřejmě nemohu mluvit o konkrétních zemích, ale někde je v tomto smyslu obchodování obtížné. Největší hodnotou velkých korporací je jejich jméno. Nemůžeme si dovolit žádný korupční problém, protože by to mohlo okamžitě snížit hodnotu firmy o miliony dolarů. Máme velmi striktní pravidla v rámci veřejných tendrů, zejména v oblasti zdravotnictví. Zdravotní péče je oblast, kde se potkává veřejná správa s byznysem a může to tam často jiskřit. V této oblasti školíme naše lidi velmi pečlivě. Prodeje můžou klesat, to se stává, lidé onemocní nebo mají osobní problémy, pokud však poruší naše etická pravidla, jsou na hodinu propuštěni. To je hranice, kterou nikdy nepřekročíme.
Máte konkrétní zkušenosti z Česka?
Řeknu to diplomaticky. V Česku jsou určité tendry, kterých se raději nezúčastňujeme.
