Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Letiště v Ruzyni čekají obří investice. Do budov i zbavení nálepky drahoty

  5:00aktualizováno  5:00
Šéf Českého aeroholdingu Václav Řehoř chce zbavit Letiště Václava Havla nálepky místa, kterým je nejlepší pouze projít a nedat si nic k jídlu ani k pití a ještě raději zaparkovat daleko. V rozhovoru pro iDNES.cz uvedl, že chce letiště připravit na zdvojnásobení počtu cestujících během příštích dvaceti let.

Letiště Václava Havla | foto: Luba Kaisrová

„Dlouho se argumentovalo tím, že na letišti jsou hlavně zahraniční návštěvníci, kterým ty ceny nevadí. Jenže ve skutečnosti je tu čím dál více českých cestujících,“ vysvětluje Řehoř změny. Letos chce zdvojnásobit objem investic na 1,2 miliardy korun.

Když chvíli sněží a začne sníh tát, na Terminálu 1 musíte vytahovat kbelíky (více čtěte zde). Z jakého důvodu?
Bohužel do budov zatéká. Jsou dvacet let staré a měly se už v minulosti začít opravovat. Jenže do nemovitostí se tu neinvestovalo tolik, kolik se mělo. Snažíme se to změnit, kbelíky jsou letos už naposledy. Většina míst, kde zatéká, je už v pořádku, do konce léta zmizí ještě poslední.

Teď už žádné peníze na záchranu ČSA dávat nemusíte, mění se tedy přístup k péči o nemovitosti?
Zcela zásadně. Udělali jsme si velkou inventuru toho, v jakém stavu máme budovy nebo ranveje a pojezdové dráhy. Teď přesně víme, co je už v kritickém stavu a co ještě může počkat s opravami. Máme problém na některých pojezdových drahách, už jsou ve špatném stavu, a musíme je proto letos co nejdříve opravit. Už teď jsou pro některé dráhy náhradní postupy, musíme je častěji čistit kvůli tomu, že se na některých místech drolí. Počítáme s tím, že během 20 let se počet cestujících zdvojnásobí a k tomu musíme mít připravenou dostatečnou infrastrukturu. Letos čekáme už 13 milionů cestujících.

Pražské letiště čeká razantní obměna, cestující má oslnit česká kultura

Jak do této vize zapadá plán na paralelní dráhu?
Počítáme s ní, ale ještě není akutní potřeba ji stavět. Zatím nárůsty provozu řešíme ve spolupráci s Řízením letového provozu jinými úpravami, například rychlými výjezdy z hlavní dráhy nebo snahou nalákat dopravce, aby létali mimo špičku, dáváme jim pro takové časy slevy.

Čím dál více lidí po Evropě létá s nízkonákladovými dopravci, ti ale chtějí co nejlevnější letiště. Jak půjdete těmto dopravcům vstříc?
Je jasné, že nízkonákladové aerolinky dál porostou a tomu musíme přizpůsobit i nabídku. Chceme proto přijít se samostatným produktem pro takové dopravce, který bude respektovat to, že řadu služeb nechtějí.

Od května bude létat pravidelně na Ruzyň největší osobní letadlo Airbus A380, v létě Boeing 747-8. Znamená to pro vás ještě nějaké další úpravy?
Odbavení pro A380 je hotové ještě po minulém vedení, teď půjde konečně využít. Počítáme ale s mírnou úpravou pojezdových drah, dosud si musí tato velká letadla značně nadjíždět, to by se mělo změnit.

Na cestující se musíme více usmívat

Žádáte ministerstvo obrany o převod Terminálu 4, tedy původních prostor ruzyňského letiště. Proč?
Terminál 3, který s ním sousedí, přestává stačit. Používáme ho totiž pro odbavení jak soukromých letů, tak i pro exkurze po letišti, které jsou čím dál úspěšnější. Pro movité zákazníky u privátních letů to není příliš komfortní procházet například školními výpravami. Proto chceme odbavení pro exkurze přesunout do prostoru Terminálu 4 a ten ještě upravit například pro malé muzeum letectví.

Stamilionová přestavba Ruzyně. Dostane nový vnitřek i lepší příjezd

Letos jste se umístili vysoko v hodnocení letišť, podle jednoho žebříčku jste druhé nejlepší letiště v Evropě. Co z toho pro vás plyne?
Je to především dobrá zpětná vazba, protože cestující uvádí nejen pozitiva, ale i negativa. To je pro nás dobrý základ pro další zlepšování, od kterého provádíme některé změny. Celé je to o tom, aby se tu lidé cítili dobře a dali letišti lidštější tvář. I proto tu je speciální tým lidí, který se pohybuje po letišti a pracují jako informační centrum, které lidem radí, co mají dělat. Velmi mě potěšilo, že i od našich lidí přišel námět na zlepšení, abychom se na cestující více usmívali. Je to možná takový detail, ale když po příletu řekneme cestujícím, ať vítají zpět doma nebo v Česku, nestojí to nic a dělá to lepší dojem.

Určitě vás ale příliš nechválí za přístup veřejnou dopravou. Jak to vypadá s plány na zlepšení?
Bohužel jsme poněkud ve slepé uličce, protože nemáme páky na ty, kteří o tom rozhodují. Chtěli jsme, aby autobusy na letiště byly barevně odlišené. To dopravní podnik schválil, ale fakticky se nic neděje. Marně se snažíme o získání více automatů na jízdenky s možností platby kartou. Míst ke koupi lístků tu příliš mnoho není a revizoři mají trasu mezi letištěm a metrem velmi oblíbenou. V případě dalšího nárůstu cestujících hrozí, že více lidí bude jezdit bez lístku, protože lístek neseženou nebo se jim nebude chtít čekat ve frontě.

Co kolejové napojení? Po několikáté se mluví jako o jasné věci...
My do toho bohužel moc mluvit nemůžeme. Pokud se s ním ale nic neudělá a počty lidí porostou tak, jak teď, tak za chvíli budou chodit pěšky, protože se do autobusů nevejdou. Zatím poslední rychlé řešení, které mi přijde jako smysluplné, je napojení z Veleslavína na letiště, nikoliv tedy celý úsek až do středu města. Mělo by to být levnější a má to i podporu Prahy 6.

Vypíšeme soutěž na taxislužby

Loni jste začali s nájemci obchodních prostor řešit velké úpravy smluv i podobu obchodů a uspořádání. Jak jste pokročili?
S Aelií, která má většinu obchodních prostor, jsme prakticky na všem dohodnuti a smlouva je před podpisem. Půjde o změnu konceptu, kdy lidé budou po průchodu kontrolou plynule procházet obchody, podobný koncept zavedla jiná letiště a vedl ke zvýšení tržeb. Pro cestující to znamená, že ujdou asi o 120 metrů navíc. Současně jsme se rozhodli obchodní prostory ještě dál rozšířit. Například v prstu C rušíme travelátory uprostřed chodby, místo nich budou další obchody, především občerstvení. Ušetříme za provoz travelátorů a ještě získáme peníze z nájmu.

Začali jste aktivně i v reklamě cestujícím říkat, že letiště už není drahé. V minulosti vedení na kritiku vysokých cen argumentovalo, že z Prahy létají hlavně cizinci a že pro ně jsou ceny normální. Co se změnilo?
Podíl českých cestujících výrazně roste, už se dostal na 40 procent, ještě nedávno byl podíl pod třiceti procenty. Neznamená to, že nemůže být stále pivo za 150 korun, ale zdaleka ne na všech místech. Nemáme mnoho pák, jak na nájemce tlačit, proto jsme se rozhodli jít se zlevňováním příkladem. V naší restauraci začíná teplé jídlo na 81 korunách, sami jsme začali dělat čerstvé bagety, které už od nás některé prodejny odebírají. Chápu, že někteří zlevnit nechtějí, když mají plno. My míříme hlavně na ty, kteří dosud na letišti nejedli, protože ho mají zafixované jako drahé. Začali jsme si více činností dělat sami, například úklid toalet. V minulosti na něj byly velké stížnosti, teď ho máme plně pod kontrolou a problémy zmizely.

Na konci roku vyprší smlouva na exkluzivní právo dvou taxislužeb. Jak budete dál pokračovat?
Chceme vypsat velkou soutěž. V nejbližší době obešleme všechny pražské taxislužby i provozovatele aplikací s výzvou, ať sami řeknou, jak by měla být nastavena kritéria. Osobně se přikláním k verzi, že zůstanou dva provozovatelé, kteří se budou střídat a budou mít jasně nastavená kritéria. Budeme určitě mít požadavky na nasazení kvalitních vozidel.

Letos proběhla velká urbanistická soutěž na úpravy letiště, kdy se začne měnit?
První velké změny už nastávají, v příletové hale Terminálu 1 budujeme velké informační centrum. Chceme více na letišti ukázat cestujícím, že jsou v Česku.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.