Firma díky novým pozemkům výrazně zvýšila svou hodnotu před plánovanou privatizací.
Odborníci odhadují, že bez této dohody by příjem státu z privatizace Letiště Praha byl zhruba o 26 miliard korun nižší.
"Tento problém paralyzoval další rozvoj společnosti, a tím pádem i výrazně snižoval její hodnotu," uvedl generální ředitel Letiště Praha Miroslav Dvořák. Dodal, že uzavřít dohodu s vlastníky jednotlivých pozemků by bylo sice možné v kratší době, ale z pohledu letiště by se jednalo o jednostranné a nevýhodné obchody.
"Vedli jsme tedy komplikovaná a náročná jednání s cílem uzavřít kvalitní a oboustranně vyvážené dohody, i když naše původní vyjednávací pozice nebyla silná," doplnil Dvořák.
Dohoda s Pentou nabyla účinnosti jako poslední, až po uzavření smluv se všemi ostatními majiteli pozemků. Tím byla vyloučena možnost, že by některý z minoritních vlastníků projekt stavby paralelní dráhy zablokoval.
Dohoda s Pentou obsahuje podle Krejčí řadu podmínek, které musely být splněny, než došlo k jejímu naplnění. Vedení Letiště Praha nastavilo pro současného i budoucí vlastníky ochranné mechanismy, aby ani v budoucnu nebyla jejich investice znehodnocena. Penta například zajistila pro krytí potenciálních rizik zvláštní garance od zahraničních bank.
Z prodeje pražského letiště se původně očekávalo více než 100 miliard korun. Do hry ale vstoupila ekonomická krize. Ministr dopravy Aleš Řebíček doporučí zastavit prodej Letiště Praha, pokud se budou nabídky pohybovat kolem 50 miliard korun a méně, řekl před pár týdny v rozhovoru pro rakouský list WirtschaftsBlatt.
