Pozemky, které letiště nemá pod kontrolou, ale jsou nezbytné pro jeho další rozvoj, mohou výrazně snížit výnos z prodeje.
Podle zjištění MF DNES se letišti dosud nepodařilo přesvědčit majitele více než sedmi hektarů pozemků přímo v areálu či v jeho těsném sousedství, aby je prodali.
"Je to další negativní faktor před privatizací. Těžko lze privatizovat něco, co není vaše," říká analytik společnosti Cyrrus Jan Procházka.
Podle Aleše Michla z Raiffeisenbank to může vést ke snížení ceny i o třetinu. "O důvod víc, proč kroutím hlavou nad tím, proč tak rychle s privatizací letiště spěcháme," říká Michl.
Nejde přitom o pozemkové spekulanty jako v případě většiny výkupů letiště. Sedm hektarů mají podle katastru bratři Václav a Jaromír Čermákové, kteří pozemky získali dědictvím už v sedmdesátých letech, ale během socialismu je letiště i přes jejich nesouhlas zabralo.
Letiště dokonce žalují kvůli záboru pozemků a chtějí dosáhnout jejich vydání, neboť v katastru nemovitostí jsou vedeni jako jejich majitelé. Oba bratři navíc vlastní i pozemky "za plotem", na kterých by měla vyrůst další dráha.
"Nějaká jednání s letištěm probíhají, ale my nepospícháme," říká Jaromír Čermák. Devětašedesátiletého zemědělce společně s jeho o pět let starším bratrem Václavem podle jeho slov k prodeji nic netlačí.
Aleš Řebíček, ministr dopravy"Není vyloučena ani varianta vyvlastnění. Věříme ale, že tak daleko to nedojde." |
"Na této půdě hospodařili podle dochovaných záznamů dvě stě let naši předci, prodej proto není záležitost ze dne na den. My chceme na těch pozemcích hospodařit i nadále a cítíme vůči našim předkům i potomkům odpovědnost," dodal Čermák.
Letiště nechce výkupy komentovat. "Jednáme se všemi vlastníky pozemků, o které má Správa Letiště Praha zájem. Jednání nebudeme v jejich průběhu dále komentovat," uvedla mluvčí Eva Krejčí.
S prodejem váhají oba i z jiných důvodů. Nelíbí se jim, jak rychle ubývá v Česku zemědělské půdy. "Se zemědělskou půdou se zachází, jako by byla bezcenná, což se nám nelíbí," vysvětlil Čermák.
Podle něj zatím dosud necítí ze strany letiště extrémní tlak na prodej. Ani od politiků. "S bratrem zastáváme názor, že prodejní cena pozemku by měla být taková, aby stavební investoři byli nuceni hledat jiné stavební pozemky než zemědělskou půdu," dodal. Podle jeho slov by preferovali dlouhodobý pronájem.
Křištálová lupa Podle ministra dopravy Aleše Řebíčka je výkup pozemků pomalejší vždy, když jedna strana pozemek nutně potřebuje. "Mohli bychom samozřejmě přistoupit na všechny požadavky vlastníků, ale neumím si představit, kolik mediálních a politických pohlavků bych za to dostal," říká Řebíček.
Podle Řebíčka není vyloučena ani varianta vyvlastnění, blíže to však komentovat nechtěl. "Věříme, že tak daleko to nedojde," podotkl Čermák.
Některé pozemky, které Čermákovi vlastní, přímo procházejí jednou z betonových drah, přes kterou se letadla přibližují nebo naopak vyjíždějí z ranveje. Podle katastru nemovitostí není na dráhu ani zřízeno žádné věcné břemeno.
"Za komunistů to zabavili a nikdo se neptal, zda tam dráhu chceme nebo ne," dodal jeden z majitelů.
Ještě donedávna letiště využívalo cizí pozemky zcela zdarma. Po rozhodnutí soudu muselo dva roky po sobě zaplatit nájem ve výši pěti procent odhadní ceny pozemku. S tím však Čermákovi nejsou spokojeni a letiště proto zažalovali. U soudu se domáhají vyklizení pozemku.
Pokud by jim soud vyhověl, znamenalo by to významné omezení dopravy na Ruzyni: přes pozemek vede jedna z klíčových drah. Další pozemky jsou v těsné blízkosti, ale již za plotem letiště.
Pro rozvoj druhé dráhy by se však letišti hodily. "Nabízeli za ně naprosto nereálné částky," dodal Václav Čermák.
Letiště však nemá ani další pozemky, které potřebuje. Podstatnou část z nich ovládá společnost Penta, s kterou letiště jedná.
Vedení letiště už v srpnu uvedlo, že dohoda by měla být uzavřena do konce roku. "Ten termín platí, do konce roku to bude vypořádané," tvrdí i mluvčí Penty Jana Studničková.
K velkým přesunům půdy došlo už mezi letištěm a ČSA. Firmy si navzájem vyměnily některé pozemky. Větší podíl získá letiště, které dopravci zaplatí stovky milionů korun. Transakce má zvýšit hodnotu firem před privatizací.
