Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nedokončené berlínské letiště polyká miliardy. Pásy a schody jezdí bez lidí

  11:04aktualizováno  11:04
Provozovatelé rozestavěného berlínského letiště Willyho Brandta žádají o další bankovní půjčku. Chtějí 1,1 miliardy eur (29,7 miliardy korun), za které by v plné výši ručily spolková vláda a vlády Berlína a Braniborska. Jinak hrozí, že se nepodaří letiště otevřít ani do konce příštího roku.

Stavební práce na budově berlínského letiště Willyho Brandta (2. května 2016) | foto: Profimedia.cz

Původně měla letadla na berlínském letišti Willyho Brandta přistávat už v roce 2011. Během posledních pěti let ale provozovatelé otevření několikrát oddálili. A zároveň navyšovali původní investiční odhady na jeho spuštění.

Fotogalerie

Z letiště se tak stala jakási obdoba pražského tunelu Blanka. Jen zatím s tím rozdílem, že Blanka se loni přeci jen otevřela. Oproti původnímu plánu - 21 miliardám - nakonec vyšla téměř na dvojnásobek (více jsme psali zde). V Berlíně se od začátku uvažovalo ve vyšších částkách. Vyšší - téměř trojnásobné - je aktuálně i plánované prodražení celého projektu.

Pokud provozovatelé letiště peníze získají, vzrostou celkové náklady projektu na 6,9 miliardy eur (186,5 miliardy korun). Z toho 5,3 miliardy eur (143 miliard korun) připadá na vlastní stavbu, zbytek na splácení úroků z půjček a na náklady na údržbu, které jsou zvlášť vysoké.

Na letišti už od roku 2012 naprázdno jezdí pohyblivé pásy pro vykládání zavazadel i pohyblivá schodiště, protože jinak by je nebylo možné po tak dlouhé odstávce znovu zprovoznit. Některé prostory jsou už dávno kompletně dokončeny a objevily se proto úvahy, že by v prostorách letiště mohli být dočasně ubytováni migranti.

Příčinou komplikací je nefunkční protipožární systém, bez kterého není možné letiště zprovoznit. Jeho oprava je přitom tak složitá, že někteří hlasy volají po zbourání celé stavby a zbudování úplně nového letiště.

„Potřebujeme tyto peníze, abychom mohli dál stavět,“ uvedl mluvčí letiště. Podle něj sice dosavadní prostředky na několik dalších měsíců vystačí, je ale třeba co nejdřív zajistit dlouhodobé financování. Bez dodatečných peněz hrozí zastavení stavby, což by vedlo k dalšímu odkladu zahájení provozu letiště, které mělo fungovat už od roku 2011.

Časosběr: takhle se letiště stavělo:

Pomoc musí posoudit Evropská komise

Půjčka by měla být splatná do deseti let a v plné výši za ni budou ručit podílníci letiště, což je spolková a dvě zemské vlády. Právě kvůli tomuto ručení ale bude muset financování posoudit i Evropská komise, která prověřuje, zda nejde o nedovolenou veřejnou podporu, která by znevýhodňovala jiná letiště. Její rozhodnutí se očekává v létě.

Letiště Willyho Brandta se má v Německu stát třetím největším vzdušným přístavem po Frankfurtu nad Mohanem a Mnichovu. Mělo by nahradit berlínská letiště Tegel a Schönefeld, která už současným potřebám technicky nevyhovují.

Ročně by mělo odbavit asi 27 milionů cestujících. Odborníci na leteckou dopravu však upozorňují, že kapacita letiště bude už v době jeho spuštění nedostatečná, protože Tegel a Schönefeld už nyní odbavují dohromady 27 milionů pasažérů ročně.

Při zahájení stavby předpokládal rozpočet náklady na stavbu letiště 2,5 miliardy eur (67,5 miliardy korun). Původně se mělo otevřít v roce 2011, poté byl termín čtyřikrát odložen. Jedním z hlavních důvodů bylo nedostatečné protipožární zabezpečení.

Autoři: ,


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.