"Tento rok průměrný občan vydělává celých 162 dnů na výdaje veřejných rozpočtů placených z jeho daní. Prvním dnem, kdy bude pracovat na sebe, bude 12. červen," vypočítává ředitel Liberálního institutu Miroslav Ševčík.
Den daňové svobody se v Česku soustavně oddaluje. Loni ještě připadal na 11. červen, a když jej Liberální institut poprvé vyhlašoval před třemi lety, vyšel už na 6. června. Občany sousedních zemí provoz státu nestojí tolik jako v Česku.
"Kromě Švédska je na tom Česko z Evropy nejhůř," dodává Ševčík. Slováci podle svých vlastních výpočtů už na všechny své daně vydělali před týdnem. A na rozdíl od Česka tamní vláda chystá razantní daňovou reformu. Srovnatelné daňové zatížení mají Němci, kteří den daňové svobody slaví dnes.
Podle Liberálního institutu ani chystaná reforma veřejných financí dobu, po kterou musí Češi vydělávat na stát, ze současných 162 dní v příštím roce nezkrátí. "Naopak, den daňové svobody se může posunout dokonce až na konec června," tvrdí Ševčík.
Vidí totiž několik rizik, které by mohly prudce zvýšit výdaje státu. Například arbitráž s Nomurou, která se soudí s ČR o 40 miliard korun. "Vyprší také splatnost některých státních záruk a nevěřím, že by vláda dotáhla restrukturalizaci drah, plýtvání státních peněz bude pokračovat," myslí si.
Daně si nejvíce hlídají ve Spojených státech
Z porovnání se světem vyplývá, že Češi svěřují k hospodaření politikům a úředníkům velký kus svých výdělků. Celkem je to téměř 44 procent HDP. Naopak nejmenší daňovou zátěž mezi zeměmi, které si stanovují den daňové svobody, má Jižní Korea.
V USA na téma daňové svobody vznikají velké studie, kde si každý Američan může přesně zjistit, kolik dní vydělává na federální daně a kolik na daně pro město, ve kterém žije. Den daňové svobody tam letos oslavili už 19. dubna.
Liberální institut chce vyburcovat zájem Čechů o to, kolik daní vlastně musí státu odvádět. Na čtvrtek plánuje happeningy na několika místech země. V Praze budou po snížení daní volat na Můstku při hudbě skupiny Holki.
