Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Levná nafta vydrží až do konce ekonomické krize

  5:28aktualizováno  5:28
V Česku je více než milion lidí, kteří vydělávají na současné hospodářské krizi. A všichni mají jedno společné – vlastní automobil s naftovým motorem. Toto palivo totiž bude ještě dlouho dobu levnější než benzin.
Propad kamionové dopravy snížil poptávku po naftě. Od zimy na rozdíl od benzinu téměř nepodražila.

Propad kamionové dopravy snížil poptávku po naftě. Od zimy na rozdíl od benzinu téměř nepodražila. | foto: Profimedia.cz

Ještě loni v létě tankovali litr nafty za cenu okolo 35 korun, zatímco benzin byl skoro o tři koruny levnější. Propad ekonomiky však situaci obrátil – útlum nákladní dopravy citelně snížil poptávku po naftě a její cena se propadla pod 25 korun.

A zatímco zdražující se ropa vyhnala od zimy cenu benzinu o více než pětikorunu na litru, nafta podražila jen zhruba o 1,50 Kč. I proto je nyní v průměru o dvě koruny levnější než natural a majitelé dieselů se mohou radovat.

A úsměv při tankování jim podle odborníků vydrží tak dlouho, dokud bude světová ekonomika v recesi. "Téměř jistě se dá čekat, že po celé letní prázdniny bude benzin dražší než nafta," říká analytik společnosti Colosseum Petr Čermák.

Na takový stav byli tuzemští motoristé léta zvyklí. Rozdíl v cenách benzinu a nafty totiž podporuje i různě vysoké zdanění: u litru naturalu činí spotřební daň 11,84 Kč, litr nafty je zdaněný 9,95 Kč.

Spotřeba nafty narostla o 60 procent

Rostoucí hlad Evropanů po naftě (způsobený zejména nárůstem kamionové dopravy) však vyhnal její velkoobchodní ceny tak vysoko nad úroveň benzinu, že rozdíl dokázal smazat i daňové zvýhodnění nafty.

V loňském roce byly rozdíly mezi dieselem a benzinem na rotterdamské burze, od níž se odvíjejí také ceny v Česku, až čtvrtinové. Letos na jaře se ceny srovnaly a nyní je nafta zhruba o desetinu levnější.

"Až skončí krize, bude se nafta znovu tlačit nahoru. Problém spočívá také v tom, že v Evropě je nedostatečná kapacita rafinerií pro výrobu nafty," upozorňuje ekonom Cyrrusu Jan Procházka s tím, že rafinerie tak mohou při vysoké poptávce cenu držet výš.

Proč zlevňují paliva méně než ropa

Když nafta stojí 24 Kč (letos v zimě)

Cena samotné suroviny včetně rafinérské marže - 7,22 Kč

Spotřební daň - 9,95 Kč

Marže (vč. nákladů na přepravu, provoz pumpy, mzdy) - 3 Kč

DPH - 3,83 Kč

Když nafta stojí 35 Kč (loni v létě) - tj. o 46 % více než v zimě

Cena suroviny - 16,46 - tj. o 128 % více než v zimě

Spotřební daň - 9,95 Kč

Marže - 3 Kč

DPH - 5,59 Kč

Výpočty jsou orientační, průměrná marže se v závislosti na období může měnit. Ani propad velkoobchodní ceny nafta není tak výrazný jako u samotné ropy, protože v ní je zahrnuta marže rafinérií, jejíž úroveň není přímo úměrná vývoji cen ropy.

Podle jedné z analýz České rafinérské se spotřeba benzinu v Evropě od roku 1997 zvýšila o deset procent, zatímco u nafty je nárůst více než 60procentní.

I proto Česká rafinérská předloni navýšila svoje kapacity pro výrobu nafty rozšířením tzv. hydrokrakovací jednotky v Litvínově. Podobně se zachovaly i další evropské rafinerie. "Vzhledem k pokračující recesi tak může diesel v Evropě nyní přebývat, ale tento problém je dočasný," vysvětluje mluvčí společnosti Aleš Soukup.

Větší váhu než zákon nabídky a poptávky však má při tvorbě konečné ceny výše daně z přidané hodnoty a spotřební daně. Ty se v různých evropských zemích značně liší a spolu s kurzovými výkyvy se starají o značnou pestrost v cenách.

Slovákům se vyplatí jezdit kamkoliv

Loni v létě, kdy stálo euro okolo 24 korun, tak čeští motoristé tankovali dokonce dráž než Rakušané, kamionoví dopravci zase poroučeli svým řidičům brát naftu v levném Španělsku. Letos se benzinová turistika Čechům příliš nevyplatí, výrazně levnější je pouze nafta v Polsku a veškerá paliva na Balkáně a ve východní Evropě.

Z toho těží i pumpy v českém příhraničí. "Třeba v Teplicích nebo Chebu tvoří Němci více než dvě třetiny našich zákazníků," říká spolumajitel sítě pump Tank Ono Jiří Ondra. "Berou i do kanystrů," dodává.

Ilustrační mapka

Přeborníky v tankování za hranicemi se však stali Slováci. Směnný kurz eura stanovený v době, kdy byla koruna na vrcholu sil, pro ně učinil domácí nakupování, ale i tankování výrazně dražší, než když vyjedou do ciziny. A tuzemští obchodníci se jim rádi přizpůsobí.

"Dříve jsme kvůli Slovákům přijímali slovenské koruny, nyní jsme přešli na eura. A tankují u nás pořád," uvedla Anna Miklová, vedoucí sítě čerpacích stanic ČSAD Hodonín.

Slovákům se vyplatí vycestovat za levným benzinem, ale hlavně za naftou kamkoliv. Server sme.sk například spočítal, že pro natankování plné nádrže dieselového auta v Polsku se vyplatí jet i tehdy, když Slovák cestuje na polskou pumpu více než sto kilometrů.

Kromě posílení eura zde hraje vliv i oslabení polského zlotého. Tamní spotřební daň nyní v přepočtu činí zhruba sedm korun, což je o třetinu méně než v Česku.

Rájem levného tankování je však Ukrajina. Paliva tam stojí polovinu toho co na Slovensku. Jejich dovoz je však striktně omezen – nanejvýš je možné přijet s plnou nádrží a desetilitrovým kanystrem. Slováky odrazují také dlouhé fronty na hraničních
přechodech.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Chátrající budova pražského Hlavního nádraží na snímku ze srpna 2014
Na hlavní nádraží v Praze se vrátí stavbaři, dostane novou fasádu a střechu

Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) vybrala projektanta na rekonstrukci fasády a zastřešení historické budovy pražského hlavního nádraží. Stavební práce na...  celý článek

Učitelka, ilustrační foto
Učitelé by si mohli přilepšit o 15 procent, přidání podpoří Sobotka

Premiér Bohuslav Sobotka podpoří na jednání vlády s odbory o růstu platů záměr, aby se tarify ve veřejném sektoru zvedly od listopadu o 15 procent učitelům a o...  celý článek

Skupina 19 senátorů podává ústavní stížnost, v níž se domáhají zrušení části...
Devatenáct senátorů zkouší ústavní stížností zrušit část daňového řádu

Skupina devatenácti senátorů se obrací na Ústavní soud v souvislosti se zákonem o kontrolním hlášení DPH. Domáhá se zrušení části daňového řádu. Jedná se podle...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.