Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Liberečtí porazili monopolní teplárnu a cena klesla. Boj se chystá i jinde

  1:09aktualizováno  1:09
Lidé, kteří jsou závislí na monopolním dodavateli energie, se poprvé dokázali ubránit proti neúměrnému zvyšování ceny. V Liberci vyhráli spor s teplárnami, jejichž služby považovali za předražené, a ty jim teď vracejí 12 milionů korun.
Celkem teplárna v Liberci vrací 12 milionů korun (to je asi 200 až 700 korun na domácnost). Navíc se Libereckým podařilo i o něco snížit účtovanou cenu. Ilustrační foto.

Celkem teplárna v Liberci vrací 12 milionů korun (to je asi 200 až 700 korun na domácnost). Navíc se Libereckým podařilo i o něco snížit účtovanou cenu. Ilustrační foto. | foto: Daniel Beran, MAFRA

Jde o klíčové rozhodnutí. Ukázalo se, že se lidé mohou úspěšně bránit monopolnímu dodavateli. A navíc – úspěch ve sporu pomohl k tomu, že vzniklo celorepublikové sdružení Dost! – to bude pomáhat v boji proti přemrštěným cenám i v jiných městech. (Na teplárnách jsou v Česku závislé čtyři miliony obyvatel.)

Spor v Liberci vedlo sdružení Teplo za 399,90. Vadilo mu, že teplárna během necelého roku prudce zvedla cenu tepla z 552 na 698 korun za gigajoul. Podle zástupců sdružení byl růst ceny mnohem vyšší, než by odpovídalo růstu nákladů.

Boj v Liberci se táhl dva roky. Vyvrcholil tím, že zákazníci teplárnu hromadně zažalovali. K soudu nakonec nedošlo, teplárna ustoupila a připustila, že cenu zvýšila neoprávněně. Rozhodla se část peněz vrátit.

Jinde už žádají o radu

Celkem teplárna v Liberci vrací 12 milionů korun (to je asi 200 až 700 korun na domácnost). Navíc se Libereckým podařilo i o něco snížit účtovanou cenu (na 650 korun za gigajoul). "Ozvalo se nám hodně jiných bytových družstev a šlo jim o to, jak teď mají postupovat," vysvětlil Petr Černý, šéf z libereckého Stavebního bytového družstva Sever.

Sdružení zákazníků tepláren Dost! má být protiváhou proti silnému lobbistickému Teplárenskému sdružení. "Teplárny ignorují naše požadavky, státní orgány nejsou schopny účinné kontroly, policie na naše podněty nereaguje," vysvětlil Černý, proč sdružení vzniká.

Podle poslance Libora Ježka (ODS), který se v kontrolním výboru teplárnami zabývá, není případ z Liberce rozhodně ojedinělý. V některých městech je podle něj teplo předraženo až o 40 procent. "Pokud lidé nechtějí být šizeni, nezbývá než vytvořit podobné sdružení," říká.

Podle odborníků si teplárny mohou uměle zvýšit náklady třeba tím, že nakupují palivo přes spřízněné obchodníky nebo vyvádějí peníze ven z firmy drahým poradenstvím.

Lidé s teplárnou bojují třeba i v Doksech

"Mezi našimi nečleny jsou občas výjimky, ale jinak stížnosti na cenu tepla prakticky nejsou. Kontrola tepláren už je na takové úrovni, že to není problém," tvrdí mluvčí Teplárenského sdružení Pavel Kaufmann.

Více stížností na cenu tepla však potvrdil už v létě šéf Energetického regulačního úřadu Josef Fiřt. S tím, jak cena plynu a následně i tepla klesla, stížností podle něj ubylo. "Situace se už zklidnila," hodnotí Fiřt.

Liberec zdaleka není jediným městem, kde lidé s teplárnami a jejich monopolními cenami bojují. Například v Doksech na Českolipsku chce místní teplárnu provozovanou firmou Lenoxa zažalovat i radnice.

Firma chce totiž za teplo přes 900 korun za gigajoul, běžná cena je přitom poloviční. Lenoxa se k případu nechce vyjadřovat.

"Relevantní, pravdivé, a tím velice zajímavé informace vám můžeme poskytnout jen na základě písemné smluvní dohody o autorizování příspěvku s dohodnutou výší honoráře," odpověděla firma na žádost o vyjádření.

S Lenoxou mají problém zákazníci i v jiných městech. Jejich zkušenosti přitom ukazují, že stát je v boji proti takovým teplárnám značně bezzubý. "Je to cosi jako absurdní tragikomedie, protože jsme se například teprve v říjnu 2009 dozvěděli od Státní energetické inspekce, že firmě Lenoxa byla udělena pokuta za to, že v roce 2006 porušila cenové předpisy," popisuje šéf českolipského družstva OSBD Jiří Kladíček.

Záhada drahého tepla: neprůhledné smlouvy

Proč jsou u nás ceny tepla v některých městech tak vysoké nebo se tolik liší? Nezáleží totiž jen na tom, zda kotle tepláren jedou na levnější uhlí, nebo dražší plyn. Teplárny si často uměle zvyšují náklady tím, že nakupují palivo přes spřízněné obchodníky nebo vyvádějí peníze ven z firmy například drahým poradenstvím. Často podvádějí i s palivem: MF DNES nedávno upozornila na případ severočeské výtopny, která pálila mazut vysoce překračující požadovanou míru obsahu síry.

"Energetický regulační úřad je teplárnám nakloněn, mají měkčí podmínky," tvrdí poslanec ODS Libor Ježek. To však ERÚ odmítá.

V parlamentu leží už druhý Ježkův pokus o novelu zákona o cenách. První v létě poslanci odmítli.

Teplárny by podle novely zákona musely více odtajnit své účetnictví a smlouvy a nemohly by tak jednoduše uměle navyšovat náklady obchody se spřízněnými firmami.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Uhelná elektrárna Neurath
ANALÝZA: Plyn a zelená energie místo uhlí. Čoudící komíny ale zatím nezmizí

Ještě před deseti lety plánovali evropští energetici výstavbu 65 nových uhelných elektráren. Velká část z nich měla vyrůst v Německu, Velké Británii a...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Příliš výjimek a chyby úředníků, kritizuje NKÚ správu daní z příjmů

Správa daně z příjmů fyzických osob je nepřehledná a složitá pro plátce i úřady. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), jejíž výsledky v...  celý článek

Japonský bezdomovec v Tokiu. Ilustrační foto
Podíl zaměstnanců, kteří kvůli malé mzdě žijí v chudobě, vzrostl

V Česku v posledních letech přibývalo lidí, kteří si v práci za celý rok nevydělali dost a spadli pod hranici příjmové chudoby. V roce 2011 se to týkalo zhruba...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.