Pocity Radima Sedláčka zažívá na vlastní kůži v Česku čím dál více lidí, na druhou stranu však přibývá i těch, kdo dávky v nezaměstnanosti jen využívají. Politici proto nyní horečně hledají odpověď na otázku, jak rostoucí počet lidí registrovaných na úřadech práce zastavit.
Ministr práce Zdeněk Škromach potvrdil, že kabinetu v nejbližších týdnech předloží program, jak nezaměstnanost snížit. "Základní změna bude v tom, že žádný nezaměstnaný už nebude moci s podporou zůstat doma. Podporu či sociální dávky dostane jen v případě, že se bude účastnit rekvalifikací nebo přijme státem dotovaná místa. Chceme tím omezit jak zneužívání sociální sítě, tak práci načerno," tvrdí ministr.
Premiér Vladimír Špidla navíc přichází s návrhem, jak vytvořit nová pracovní místa. Vláda podpoří veřejné práce penězi z privatizace podniků. "Nezaměstnanost je nebezpečně vysoká. Je třeba okamžitě začít tvrdě pracovat a najít řešení. Využití peněz z privatizace ve výstavbě bytů či domů s pečovatelskou službou je jedna z možností," řekl Špidla.
Žádné výnosné privatizace však na dohled nejsou a vláda chce teprve hledat, co by šlo rychle prodat. Lidé z úřadů práce připouštějí, že pobírání dávek vedle práce načerno je velmi rozšířené. "Ale i když takového člověka chytíme, jak v hospodě roznáší pivo, musíme mu dokázat, že za to opravdu bere peníze. Když řekne, že jen pomáhá kamarádovi, nemáme podle našich zákonů šanci," říká Jaroslav Kunc z Úřadu práce v Mostě, kde je dlouhodobě vůbec největší nezaměstnanost v zemi.
Bez práce je v Mostě každý pátý člověk. Legislativa v řadě zemí západní Evropy je přitom přísnější a žádné dokazování není potřeba. To by mělo podle Škromacha platit i u nás. "Pokud bude někdo roznášet v restauraci pivo či míchat na stavbě maltu, automaticky bude považovaný za zaměstnance," zdůraznil ministr.
Špidlův plán podpořit výstavbu bytů by mohl pomoci, a to nejen jako tvorba pracovních míst, ale i zlepšení nabídky bytů. "Kdyby lidé měli lepší možnosti stěhovat se za prací, asi by to pomohlo. Navíc by se to muselo zkombinovat s tím, že dávky od státu budou jen na holé přežití. Nyní totiž velký rozdíl v tom, jestli je člověk na dávkách, nebo pracuje, není," říká Kunc.
Podpora v nezaměstnanosti běžně dosahuje pět, ale i devět tisíc korun čistého, navíc mají lidé nárok i na další podpory ze sociální sítě. "Pracoval jsem tři měsíce v technických službách za pět tisíc hrubého s dojížděním," poukazuje na nemotivující výdělky Radim Špaček.
Škromach je přesvědčen, že pokud se omezí zneužívání sociální sítě a práce načerno, bude nezaměstnanost výrazně nižší. Pokud vše půjde hladce, mohlo by zpřísnění sociální sítě začít platit ještě letos.
