Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zaplatit se dá i implantovaným čipem. Dáte tak ale všanc své soukromí

  15:52aktualizováno  15:52
Aplikace v mobilních telefonech, chytré hodinky nebo rovnou speciální čipy implantované pod kůži. Světové firmy se předhánějí v inovativních způsobech placení. I přesto mají lidé zatím nejraději plastové platební karty.

Čip xNT společnosti Dangerous Things pomocí technologie RFID umožňuje platby. | foto: Dangerous Things

Společnost Arnala Graafstra pojmenovaná Dangerous Things, tedy v překladu Nebezpečné věci, se specializuje na výrobu speciálních čipů o velikosti zrnka rýže. Ty se dají voperovat do kůže mezi palcem a ukazováčkem. A pomocí technologie RFID pak využít třeba i k placení přejetím ruky přes speciální čtečku.

Čip se už nabízí například v Austrálii, kde o něj má podle průzkumu společnosti Visa zájem asi čtvrtina lidí. Proti jsou ochránci soukromí, kteří se obávají nepřetržitého sledování lidí.

To je však jen jeden z příkladů nových platebních technologií, které se ve světě vyvíjejí. Vydobýt si své místo na trhu se snaží i další inovativní, ale o něco méně kontroverzní technologie. Zaplatit už jde například pomocí mobilního telefonu. Mamutí firmy jako Apple, Google či Samsung se z toho pokoušejí zejména v posledním roce udělat masovou záležitost. Své přístroje vybavují čipy NFC, které v kombinaci se softwarem v telefonu a obchody vybavenými čtečkami umožňují platby provádět.

Krom mobilních telefonů se nyní výrobci elektroniky snaží prorazit i s chytrými hodinkami. Placení je integrované například do Apple Watch.

Padesát let klasické platební karty

Veškeré inovativní metody placení mají ale minimálně jednu nevýhodu – technologickou roztříštěnost, kterou se snaží výrobci sjednotit. Stále tu na druhé straně stojí univerzální platební karty. S nimi zákazníci bezhotovostně platí už více než padesát let.

Úplně první platební kartou se stala Diners Club Credit Identification Card v roce 1950. První platební kartu na území tehdejšího Československa vydala roku 1988 Živnostenská banka jako dispoziční kartu k devizovému účtu. Od té doby počet platebních karet v peněženkách Čechů přerostl počet obyvatel Česka.

Podle statistik Sdružení pro bankovní karty vzrostl meziročně počet vydaných platebních karet v Česku na konci roku 2014 o téměř osm procent a to na celkových 11 milionů kusů.

Předplacená karta bez účtu zaručí anonymitu

Předplacené karty nevyžadují účet v bance, a přesto je možné tímto kusem plastu platit. Velkou budoucnost jim prorokují i odborníci, jejich výhodou je totiž relativní anonymita.

Předplacené platební karty dnes fungují v 19 zemích Evropy. Podle průzkumu společnosti MasterCard by do roku 2020 měly útraty prostřednictvím těchto karet v Evropě dosáhnout až 112 miliard eur. Nejaktivnější uživatelé jsou zatím Britové a Italové.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.