Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Děvečka, úderník, Sudety. Motivy pohlednic se mění, jejich prodej roste

  12:54aktualizováno  13:55
Obliba pohlednic v Česku překvapivě roste. Za první pololetí si lidé na přepážkách České pošty koupili 886 460 pohledů, což je o 15 procent více než za stejné období v loňském roce. Státnické motivy, vesnické idylky a úderníky nahradily obrázky květiny či dětí. Hojně se prodávají i pohádkové postavičky. Zda pohledy končí ve schránkách, či ne, však pošta neví.

Německá pohlednice vydaná jako dík vůdci za „osvobození Sudet“ v roce 1938. | foto: Poštovní muzeum.

Pohledy si lidé kupují hlavně na Velikonoce, Vánoce a o prázdninách. K letošnímu nejdůležitějšímu křesťanskému svátku si lidé koupili zhruba půl milionu pohlednic s velikonočními motivy. To je zhruba o 80 tisíc více než loni.

Jak se kupují pohlednice

Počet prodaných pohledů

Rok 2012 - 1 736 784
Rok 2013 - 1 767 784
Pololetí 2013 - 771 617
Pololetí 2014 - 886 460

Počet doručených listovní zásilek: 

Pololetí 2013 – 242, 5 milionu
Pololetí 2014 – 217 milionů

„Z těchto počtů se dá usuzovat, že se lidé pomalu, ale jistě od neosobních SMS přání začínají k pohledům vracet. Bohužel se však nedá přesně určit, kolik ze zakoupených pohlednic lidé skutečně odešlou. Jedná se totiž o takzvané neevidované zásilky, které se nepočítají nikde na světě,“ říká mluvčí České pošty Marta Selicharová.

Pohledy tak mohou končit nejen v poštovních schránkách, ale i u sběratelů, vzpomínkových albech turistů, kteří si je rádi kupují na cestách, či v krabicích, do nichž si děti ukládají obrázky pohádkových postaviček či zvířat.

Verše, mapy, fotografie - na pohled jde využít vše

Motivy obrázků na pohlednicích se v průběhu historie měnily. Na konci 19. století se vzkazy psaly do obrázku, hitem pak byly státnické motivy jako přeba portrét císaře Františka Josefa I. z roku 1908 či portrét prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. V roce 1938 se v poštovních schránkách objevovala německá pohlednice vydaná jako poděkování za „osvobození Sudet“. 

Fotogalerie

Následně byly v kurzu dělnické motivy. Stálicí každého režimu byly neutrální motivy šťastných dětí u vánočního stromku či květin k životnímu jubileu. V létě jdou na odbyt pohledy měst a krajin, děti si v poslední době oblíbily pohádkové bytosti.

Kdo by nebyl s nabídkou pohlednic na poště spokojen, může si vytvořit i vlastní motiv a poslat ho e-mailem či mobilním telefonem poště. Ta snímek vytiskne a spolu se vzkazem ho do dvou dnů doručí po celém Česku. Služba MMS pohlednice, kterou nyní využívají měsíčně stovky lidí, je účtována pomocí zpoplatněné SMS zprávy a stojí 26 Kč včetně DPH.

I přes rostoucí prodeje pohlednic si však lidé píší méně. Počty listovních zásilek meziročně klesají v průměru o osm až deset procent ročně. I tak se však jedná o stovky milionů listovních zásilek, které pošta ročně adresátům doručí.

Historie pohlednic

Krátký pozdrav v podobě dopisnice, pohlednice a telegramu vzniká v druhé polovině 19. století v době rozmachu listovních služeb. V této době se rozšiřují tiskové techniky a doručování zásilek je tak levnější.

Od šedesátých let 19. století byly vymyšleny první jednolisté dopisnice s předtištěnou známkou a řádky na uvedení adresy.

První pohlednice na evropském kontinentu vznikají v sedmdesátých letech 19. století v Německu. Od osmdesátých let se objevují i v Rakousko-Uhersku. Z Evropy se pohlednice šířila do celého světa (v USA oficiálně od roku 1898).

Ve 20. století vzniká pestrá škála různých druhů písemných pozdravů, které vytvořily svébytnou kulturu (například velikonoční, vánoční či vojenská pohlednice).

Z pohlednic vznikl i ozdobný telegram, za který se platilo na základě počtu použitých slov.

Krátký poštovní pozdrav setrval na vrcholu oblíbenosti více než 100 let, rozvoj elektronické komunikace v 21. století mu však značně ubírá na popularitě. I když v pololetí 2014 počet nakoupených pohledů stoupl meziročně o 15 procent, pohlednice na celkovém objemu doručených zásilek tvoří zhruba jen čtyři desetiny procenta.

Zdroj: Poštovní muzeum







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.