Lidé nám platí dobrovolně a rádi, říká duchovní otec antiviru avast!

  2:28
Náš program je stejně populární jako Pavel Nedvěd, říká čerstvý vítěz ankety Podnikatel roku Eduard Kučera. Je jedním ze dvou ředitelů společnosti Alwil Software, která vyvíjí antivirový program avast! A přitom nechybělo málo a jeho firmu ani software by nikdo neznal.

Eduard Kučera | foto: Lukáš Procházka, MF DNES

Na konci devadesátých let totiž firma málem zkrachovala. Jako léčbu na krizi ovšem programátoři vytvořili nový produkt a začali ho dávat úplně zadarmo.

I když se to může zdát divné, Alwil takhle vydělal už stovky milionů a stal se jedním z největších světových hráčů v antivirové ochraně počítačů.

Váš antivirus avast! si může každý pro soukromé účely stáhnout do počítače zadarmo. Na čem tedy jako firma vyděláváte?

Jednak si program kupují firmy; pro ty, kteří ho používají k podnikání, je placený. V Americe si ho tedy koupí dvacet procent uživatelů proto, že na počítači dělají nějakou výdělečnou činnost. Z těch zbývajících 80 procent nám 35 procent řeklo, že platí proto, že si myslí, že placená verze funguje lépe než ta volně šiřitelná. To ale není pravda - umí skoro to samé. Ochranu poskytuje stejnou, možná by se dalo říci, že se pohodlněji ovládá. Teď v nové verzi avast! 5 už bude mít placená verze funkce navíc, tam je rozdíl trochu větší.

Ovšem nejzajímavější je fakt, že dalších 45 procent uživatelů platí dobrovolně, proto, že věří, že náš program je dobrý a že jeho výroba musela dát takovou práci, za niž je slušné zaplatit. Ale nevybíráme peníze jako charita, nechceme dary; chceme peníze za náš produkt. V USA je to čtyřicet dolarů za roční licence, přičemž konkurence požaduje třeba sedmdesát.

Takže platby od firem a dobrovolní kupci vás uživí?

Ano, a dobře. Ale upřímně, je to ohromná náhoda, že nám to takhle funguje - je spousta projektů, a mnohé jsou i hodně populární, kde to prostě nefunguje. Náklady na tvorbu obsahu stoupají, na distribuci také, a tohle všechno se musí zaplatit. A to je obrovský problém. Většina internetových systémů nemá vůbec žádný model, jak vydělávat peníze. Například sociálně sítě jako Facebook peníze od uživatelů nepřinášejí, do nich pořád cpou finance investoři, kteří doufají, že jednou, v budoucnu, se najde cesta, jak z lidí něco finančně získat.

Avast! je slovo ze starého pirátského slangu, něco jako zastavte loď. Co piráti? Určitě vám načerno instalované programy ubírají ze zisku...

My máme rádi všechny naše uživatele, ať už jsou to piráti nebo ne. Protože i v těch pirátech vidíme příští možné zákazníky - když se jim bude jednou dařit ekonomicky lépe, tak si ten program koupí. V některých zemích je to méně pravděpodobné, v jiných více... Nejlepší takováhle konverze je v Austrálii, USA, Skandinávii; v Evropě pak platí, že čím jižněji, tím je to horší.

V Japonsku a v Kanadě je to fajn; jižní Amerika je na tom špatně, třeba v Brazílii je i spousta firem, které používají kradený software, natož aby si kupovali produkty domů... Ale jednou se ta země postaví na nohy. U nás už tenhle proces proběhl, myslím, že ve firmách už skoro nikdo nepoužívá pirátské programy. Bereme to jako investici do budoucna.

Kdy začne taková investice vydělávat?

Řeknu to takhle - uživatelé nám pořád přibývají, nedávno jsme oslavili sto milionů registrací. Ale platících uživatelů je v řádu jednotek milionů. Pro nás je důležitý poměr konverze, tedy kolik lidí nám zaplatí v poměru k těm bezplatným. V USA v průměru dostaneme 31 centů na každého návštěvníka našeho webu, což je velice dobrá konverze. V Číně třeba nedostaneme ani cent.

Naproti tomu stojí faktor nákladů - každý uživatel našeho webu nás stojí 1,1 centu na poplatcích za datové přenosy, protože musíme zaplatit celou režii provozu serverů. Takže USA jsou nejdůležitějším teritoriem co se zisků týče, v Evropě je to Francie, tam jsme v antivirech číslo jedna - 60 procent všech domácích počítačů je chráněných naším programem. Česko představuje dvě procenta celkových zisků.

Jsou antiviry, které jsou šířeny bezplatně, stejně dobré jako ty placené? Proč by někdo dával něco kvalitního zdarma?

To je typický pohled, šířený a podporovaný výrobci placených produktů. Chtějí, aby si tohle lidé mysleli, ale tak to vůbec není. Programů, které jsou zdarma a jsou dobré, je spousta, kromě nás třeba AVG, Avira, Comodo... Je fakt zbytečné za antivirus platit. Někteří výrobci dávají spousty peněz za to, aby jejich programy byly v počítači už při prodeji, protože se jim to vyplatí. My tyhle marketingové náklady nemáme. A v téhle oblasti je takový produkt, který je zadarmo, devastující. Takže oni proti tomu bojují, různými prostředky, ať kalými nebo nekalými, třeba rozhlašují a podsouvají názor, že za co se neplatí, to nemá cenu a za nic to nestojí. Klasické heslo je, že "oběd zadarmo neexistuje". Jenže tak to není, naopak.

Na počátku 19. století lákaly běžně americké bary na obědy zadarmo, které dávaly ke každému drinku. Věděli, že pán si dá šest drinků, ale šest obědů nesní. A to fungovalo až do prohibice, kdy to už nešlo, takže se začalo říkat, že neexistuje nic jako oběd zdarma. Ale kdepak, služby zdarma existují, a mnohdy jsou lepší než ty placené, ale mluvívá se o nich opovržlivě. Není ovšem ani pravda, že když je něco zadarmo, automaticky se to rozšíří; takových produktů je celá řada a o mnohé zájem není. Hlavně musí být kvalitní a funkční.

Máte sto milionů zákazníků po celém světě. Kolik zaměstnanců potřebujete, abyste to zvládli?

Momentálně kolem stovky, všichni sídlíme v Praze v jedné budově. Do konce roku chceme přibrat dalších čtyřicet lidí. Máme mezinárodní tým, protože připravujeme spoustu jazykových verzí, i proto jsme ve Francii číslo jedna, v Brazílii jsme velice populární, v Polsku také... Někteří konkurenti tohle podcenili. Národnostní spory se tady vůbec nepěstují - máme člena týmu, který je z Turecka, dlouhá léta žil Irsku; Ukrajinku, která překládá do ruštiny, i amerického ředitele, kterého jsme přetáhli firmě Symantec, která produkuje známý antivirus Norton.

To asi nebylo levné...

Určitě ne, jeho plat je přes milion korun měsíčně, ale věříme, že jeho zkušenosti se nám vyplatí. Na zaměstnancích rozhodně nešetříme – v průměru berou kolem sta tisíc korun měsíčně. Vážíme si svých lidí, spoustu věcí za ně dělá technika, všechny procesy, které je možné automatizovat. A trváme na vzájemné zastupitelnosti zaměstnanců, je nesmírně důležitá. To, co dělá jeden, musí umět i další.

Jak vlastně vytvořené programy dostanete k tolika lidem? To musí být technicky docela náročné.

To je, a taky to není levné. Uživatel má připojení vždy zadarmo, ať stáhne, kolik stáhne; ale poskytovatel musí náklady na přenosy zaplatit. A třeba naše firma jen za ně za minulý měsíc zaplatila přes sto tisíc dolarů, a to máme vlastní koncepci jak přenosy optimalizovat. Předali jsme zhruba nějakých dva tisíce terabajtů dat, to je strašlivě obrovské číslo. Po celém světě máme přes 400 serverů, prakticky všechny jsou v USA, kde jsou nižší ceny za připojení.

Jsou servery jištěné proti výpadkům?

Bez toho by to nešlo. Všechny servery musí mít záložní jištění, máme je v několika městech, v různých budovách, mají záložní dieselagregáty. Před lety jeden vyhořel, ale ostatní to převzaly bez toho, aby si toho uživatelé všimli. Máme i tady v budově dvě serverovny, dvojí připojení, všechno automaticky jištěné... vše musí fungovat 24 hodin denně, celou tu dobu náš byznys jede.

Obsah distribuujeme nezávisle – i kdybychom tady z budovy neměli žádné spojení, můžeme aktualizaci vydat třeba přes mobilní telefon a naše servery v Americe ji nabídnout ke stažení. A pokud těch serverů bude fungovat aspoň 60 procent, vše pojede bez problémů, to máme vyzkoušené.

Náklady na zaměstnance i techniku jsou tedy vysoké. A přesto jste stále ziskoví?

Ano, je to pořád lepší díky tomu, že se naši uživatelé rozhodli, že se stanou našimi platícími klienty. Takže za loňský rok jsme měli hrubý obrat asi 570 milionů korun, a po odpočítání kurzové ztráty 22 milionů jsme vydělali 360 milionů korun hrubého. To je velmi dobrý výsledek a jsme na to hrdí.

HISTORIE FIRMY ALWIL

Zakladatelé Alwil Software Eduard Kučera a Pavel Baudiš spolu pracovali už od roku 1988 v podniku Socialistického svazu mládeže s názvem Zenitcentrum. Během listopadu 1989 založili družstvo Alwil, které mělo docela úspěch, ale jeho členové členové toužili podnikat každý na své triko.

V dubnu 1991 proto Kučera a Baudiš zahájili činnost jako konsorcium. Tato právní forma byla v roce 1993 zrušena, od té doby fungovali jako sdružení podnikatelů. Zpočátku prodávali anivirové programy hlavně velkým firmám, bankám, státním úřadům.

"Náš distributor podcenil střední a menší firmy. No a pak přišel závěr 90. let - spoustu společností a bank koupily zahraniční firmy, jež používaly nadnárodní produkty od Symantecu a podobných gigantů. Těm se dařilo i v tendrech na úřadech, a my na tom byli s prodeji hodně špatně," přiznává Eduard Kučera s tím, že vývoj programu stál pořád víc, a příjmy vysychaly.

"Byli jsme s financemi skoro na dně, ale rozhodli jsme se, že to nevzdáme. Udělali jsme novou verzi avastu a v roce 2002 ji dali na trh. Zdarma, protože jsme neměli peníze na marketing a inzerci. No a od té doby se to pořád zlepšuje, získáváme pořád víc uživatelů a z nich část těch, kteří za program zaplatí," říká Kučera.

V roce 2006 založili akciovou společnost a s kolegou Baudišem nesou hrdý titul "chairman and founder", ovšem výkonného ředitele přetáhli od amerického Symantecu. Zatím jsou akciovkou s ryze českým kapitálem, ale pokusy investorů vstoupit do Alwilu jsou téměř na denním pořádku. První nabídku - tenkrát na úplné převzetí - však dostali už v roce 1996 od velké americké softwarové firmy McAffee, ale rozhodli se společnost neprodat.

Teplo z uhlí podraží o deset až třicet procent, říká zástupce tepláren

  • Nejčtenější

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

27. března 2024  17:29

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu...

Seznam zakázaných kotlů. Co vám od září hrozí, když v nich budete dál topit

23. března 2024

Premium Češi stále provozují nejméně 150 tisíc starých neekologických kotlů na tuhá paliva 1. a 2. emisní...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

25. března 2024  11:54

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200...

Loď v Baltimoru měla potíže už dřív, most si o nehodu říkal, soudí odborníci

27. března 2024  11:17

Bezprostředně po úterní nehodě lodi v americkém Baltimoru vedení společnosti, která loď provozuje,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Bankrot zažehnán, zatím. Saúdové nalijí do luxusních elektroaut miliardu dolarů

25. března 2024  18:42

Americký výrobce luxusních elektromobilů Lucid získá od divize saúdskoarabského státního...

Komora: Loni přibylo žadatelů o podporu, farmy se rozdělovaly účelově

28. března 2024  12:17

Po loňském spuštění tzv. redistributivní platby, tedy dotace, při které se vyplácí 3 500 Kč na...

Zemřel nobelista a průkopník behaviorální ekonomie Daniel Kahneman

28. března 2024  11:32

Ve věku 90 let zemřel izraelsko-americký psycholog Daniel Kahneman, který získal Nobelovu cenu za...

Dražší než Costa Concordia. Pojistné škody za Baltimore jdou do miliard dolarů

28. března 2024  10:58

Zřícení mostu Francise Scotta Keye v americkém Baltimoru může podle analytiků stát pojišťovny...

Statistici vylepšili odhad výkonu ekonomiky. HDP loni klesl o 0,2 procenta

28. března 2024  10:18

Česká ekonomika v loňském roce klesla o 0,2 procenta, zpřesnil Český statistický úřad (ČSÚ) svůj...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...