V srpnu bralo příspěvek na bydlení přes 100 tisíc lidí.

V srpnu bralo příspěvek na bydlení přes 100 tisíc lidí. | foto: David Votruba, iDNES.cz

Lidé nemají na činže, berou dávky

  • 84
Potíže s placením svého bydlení mají hlavně osaměle žijící důchodci, matky samoživitelky a lidé, kteří přišli o práci. Stát a obec jim mohou pomoci dávkami na bydlení, ale jen některé obce mohou nabídnout přestěhování do menšího a levnějšího bytu.

Pokud někdo nemá na nájem a poplatky, může se obrátit s žádostí o pomoc na svou obec a na sociálním úřadě požádat o příspěvek na bydlení. Podle srpnových statistik bralo příspěvek nebo doplatek na bydlení celkem 108 tisíc lidí, což je zhruba o desetinu víc než před rokem.

Měsíčně takto stát utratí zhruba 230 milionů korun. "Nejvíce příjemců se nachází v Moravskoslezském a Ústeckém kraji," uvádí Irena Dlesková z ministerstva práce a sociálních věcí.

Regulace nájmů končí, přicházejí pře

Na příspěvek na bydlení dosáhne každý, kdo vydá za nájemné a poplatky za služby více než třicet procent svých příjmů. Tento podíl však nesmí překročit tabulkové náklady na bydlení v obci dané velikosti.

Například v Ostravě tato částka činí 4 045 Kč – samostatně žijící člověk v nájemním bytě tak dá svých třicet procent z čistého příjmu za nájem a zbytek do stropu 4 045 Kč mu doplatí sociální úřad. V nejmenší obci je hranice maximálních nákladů stanovena na 3 160 Kč. Pokud to dotyčnému nestačí, může zkusit požádat obecní úřad o tzv. doplatek na bydlení. Ten dostávají jen nejtěžší případy.

"Dotyčný musí současně pobírat příspěvek na živobytí a také mít v bytě trvalé bydliště," připomíná Marie Březinová, sociální pracovnice z městského úřadu v Moravských Budějovicích. V osmitisícové obci bere doplatek několik desítek lidí.

Sen o kulovém blesku

Když pomoc z veřejných peněz nestačí, nezbývá než se přestěhovat do menšího. Nejtěžší je opouštět byt s regulovaným nájmem, protože i menší byt v okolí stojí na volném trhu minimálně stejně, kolik činí regulovaný nájem – stěhování do "tržního" bytu tedy problém neřeší.

A málokterý majitel domu si vezme nového nájemníka do bytu s regulovaným nájmem. "Je pro něj výhodnější počkat, až dotyčný nebude mít třikrát za sebou na zaplacení činže, a pak ho vystěhovat na ulici. V takto uvolněném bytě už může vybírat tržní nájemné," říká Zdeněk Pernes, předseda Rady seniorů ČR.

Obecní byt se dá teoreticky vyměnit snáz. „Do programu výměny bytů se zapojila většina městských částí. Lidé si tak mohou měnit obecní regulované byty například mezi Prahou 6 a Prahou 10,“ říká Miroslav Šmíd, asistent pražského radního pro bytovou výstavbu.

Některé obce mají k dispozici malometrážní sociální byty, které po splnění určitých předpokladů mohou pronajmout. Platí se v nich maximálně 43 korun na metr čtvereční a měsíc. Po celém Česku existuje asi 20 tisíc takových obydlí, Praha jich spravuje šest stovek a ročně přibývá až čtyřicet dalších na základě odebraných dekretů. O ně lidé přicházejí kvůli odhaleným podvodům.

Dávky na nájem

Příspěvek na bydlení
– vyplácí úřad práce
– max 4 000 Kč pro samostatně žijící osobu s příjmem ve výši životního minima (3 126 Kč) bydlícího v nájemním bytě v Praze; až 2 230 Kč v obci do 10 tisíc obyvatel

Doplatek na bydlení
– vyplácí obecní úřad
– po zaplacení nákladů na bydlení musí osobě či rodině zůstat částka na živobytí (určeno individuálně) – podmínkou je brát příspěvek na živobytí