České národní bance se zatím vrátila z oběhu jen něco málo více než desetina nejdrobnějších mincí, původně se čekalo, že se vrátí každý čtvrtý.
Přesun mincí zpět do banky přitom slábne. Ke konci května bylo sešrotováno na hliník zhruba 100 tun drobných, dalších více než 700 tun malých penízků je v oběhu. V České národní bance však kvůli tomu smutek držet nemusí.
"Když se nám desetníky a dvacetníky vrátí, tak proděláme. Výhodnější je, když se nevrátí," říká člen bankovní rady ČNB Jan Frait. Z vrácených mincí sice banka utrží pár milionů za prodaný hliník (dosud 3,8 milionu), ale lidem musí vyplatit protihodnotu v platné měně.
Zatímco když se bance drobné z oběhu nevrátí, odepíše je koncem roku 2009, kdy skončí výměna, z účetních knih. A hodnotu "ztracených" drobných si připíše na účet k dobru. Kdyby už se bance nic více nevrátilo, vydělala by touto operací jednorázově 150 milionů korun.
Částka však bude o něco nižší, protože nějaké desetníky ještě dorazí. Ale jak připomíná Frait, když se odečtou původní náklady na výrobu desetníků a dvacetníků, bude ČNB na nule. "U každé jiné mince bychom vydělali, ale u desetníků a dvacetníků ne," říká. Jejich výroba totiž stála zhruba stejně tolik, jakou mají hodnotu.
Výhodnější pro banku bude, až se budou Češi zbavovat korun ve prospěch eura. "Mince se ztrácejí, něco mají cizinci, takže část peněz se z oběhu nevrátí," potvrzuje Frait. Podobné zkušenosti byly i v západní Evropě při přechodu na euro. V Německu se nevrácené marky použijí na umazání státního dluhu.
