Zatímco v roce 1991 poskytovala práce v zemědělství obživu zhruba 630 tisícům lidí a v průmyslových podnicích více než dvou milionům, dnes je to o 891 tisíc lidí méně. Jak vyplývá z výsledků sčítání lidu, domů a bytů, které loni provedl Český statistický úřad, zaměstnanci z těchto dvou odvětví se přesunuli do služeb.
Podobná struktura ekonomiky s důrazem na služby a klesajícím podílem zemědělství a průmyslu na zaměstnanosti i výkonu hospodářství odpovídá modelu vyspělých zemí. Hlavní změny a přesuny přitom už má Česko za sebou, soudí ekonomové.
"Teď už bude docházet jen k pomalejším změnám. Měl by se zastavit pokles zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu, naopak v těžbě uhlí čí elektroenergetika ještě rezervy na propouštění jsou," říká ekonom HVB Bank Pavel Sobíšek.
Poměrně ustálený by měl zůstat i počet lidí pracujících ve službách, které nyní zaměstnávají zhruba šedesát procent práceschopných Čechů. S přílivem zaměstnanců se přitom zvyšuje i podíl těchto odvětví na výkonu ekonomiky. Výroba se dnes už stará jen o třetinu HDP, zatímco obchod, banky a státní správa o plnou polovinu.
Masivní přesun lidí z průmyslu a zemědělství do služeb vypadá na první pohled nepochopitelně, protože služby by měly zjednodušeně řečeno jen doplňovat výrobu.
|
Další články o sčítání |
|
Statistici už vědí, kolik je Čechů |
V rámci širokého pojmu služeb se přitom kromě obchodu skrývá i státní správa. Na úřadech, ve školství a zdravotnictví je zaměstnáno přes milion lidí, přičemž za uplynulých deset let tento počet podle odhadů narůstal.
"Počet pracujících ve veřejné správě narostl hlavně za vlády sociálních demokratů," říká Sobíšek. Částečně lze větší potřebu lidí připsat přesunu kompetencí na kraje v rámci reformy veřejné správy. Ta by ale časem měla naopak vést k poklesu státních zaměstnanců. Pokud k tomu opravdu dojde není zatím jisté.
