Lidem se do veřejných prací zadarmo nechce. Shání si nejrůznější výmluvy.

Lidem se do veřejných prací zadarmo nechce. Shání si nejrůznější výmluvy. | foto: Archiv MF DNES

Nezaměstnaným se nechce do veřejné služby, nosí omluvenky od lékaře

  • 1378
Ne každý člověk bez práce dokáže přijmout fakt, že musí jít zdarma pracovat pro město. Část dlouhodobě nezaměstnaných se už naučila povinné veřejné službě vyhýbat. Seženou si potvrzení od lékaře, že práci nemohou vykonávat.

Drábkovy nucené práce, totální nasazení. Taková označení si vysloužila veřejná služba, kterou musí povinně a zdarma odvádět dlouhodobě nezaměstnaní lidé. Někteří se jí však snaží pomocí nejrůznějších kliček vyhýbat.

"Této skutečnosti jsme si vědomi a úřad práce byl instruován o postupech v těchto případech. Současně budou vedena jednání také s ministerstvem zdravotnictví," uvedl Jiří Vaňásek, šéf služeb zaměstnanosti z ministerstva práce.

Podle mluvčího Úřadu práce ČR nenastoupilo k 30. červnu na veřejnou službu
7 262 lidí z celkem 37 768 evidovaných. Z toho 1 633 jich přineslo omluvenku od lékaře, 1 086 se neomluvilo vůbec a přišlo o dávky a zbytek odmítl ze zákonných důvodů (péče o malé dítě, o nemohoucího rodinného příslušníka).

Loni o veřejné práce škemrali, teď prosí o omluvenku

"Poznatky s omluvenkami máme, není to ale většina," připouští Hana Blažková, ředitelka litvínovského úřadu práce. Podle ní je to s omluvenkami podobné jako při snaze vyhnout se rekvalifikaci, školení či docházce nezaměstnaných na pošty. "Lidé se snaží veřejné službě vyhnout, nosí potvrzení, že jsou nemocní," potvrzuje Kamila Faiglová ze sociálního odboru chomutovské radnice, která práci pro lidi připravuje.

Lidé to na lékaře zkoušejí různě. "Musel jsem odmítnout jedné nezaměstnané napsat zpětně omluvenku, že se kvůli nemoci nemohla dostavit na úřad práce," vzpomíná Zdeněk Hamouz, praktický lékař z Chomutova. Podle něj si komunita sociálně problematických lidí mezi sebou řekne, kdo jim omluvenku napíše a kdo ne.

Ještě do konce loňského roku se přitom o veřejnou službu lidé téměř přetahovali. Byla dobrovolná a znamenala přilepšení k dávkám – nejčastěji pětistovku, ale také až 1 660 korun měsíčně. Vše měly ze zákona na starosti obce a bylo na jejich dobré vůli, zda práci pro lidi zorganizují.

Dnes lidé na službu docházejí s odporem a jejich hlavní motivací je strach, že přijdou o dávky. Od Nového roku je na veřejnou službu vysílají úřady práce. Obce jsou nuceny místa vytvářet a úřad je zaplní. Bez spolupráce totiž nedostanou tak jako dosud dotace na osvědčeného zaměstnance, který jim například seká trávu v obci. Přiděleným cizím lidem by se totiž obecní sekačku bály svěřit.

Na veřejné práce posílají podezřelé nezaměstnané

Ne každý dlouhodobě nezaměstnaný je ale "odsouzen" k veřejné službě. "Když vidím, že jde o kvalifikovaného člověka, který se snaží práci hledat, dám mu větší volnost, aby si pomohl sám," říká Blažková. Na veřejnou službu jsou tak posíláni hlavně lidé, u nichž existuje podezření, že dělají načerno či chtějí žít z dávek. Službu lidé vykonávají tři čtyři měsíce.

"Musí se u nich probudit odpovědnost, že musí ráno někam nastoupit a pracovat v rámci kolektivu," vysvětluje šéfka úřadu práce, která si nepřála být jmenována. Podle ní úředníci lidem vysvětlují, že mají šanci se osvědčit a firma je vezme do práce za peníze. Může se jim hodit i potvrzení o praxi.

Obce nabízejí nejčastěji úklid prostranství, ale třeba v Litvínově jsou i místa v Městské knihovně či péče o seniory. Podobá se to dobrovolnické práci.

Veřejná služba zdarma má mnoho kritiků. Začátkem roku na ni podali ústavní stížnost poslanci ČSSD a zatím se čeká na nařízení ústního jednání. S nápadem sebrat lidem dávky, pokud odmítnou zdarma pracovat, přišel v roce 2007 jako ministr práce Petr Nečas (ODS), uskutečnil ho Jaromír Drábek (TOP 09).