Přerostlým vesnicím za hranicemi měst chybějí obchody, kultura a není dořešena doprava. "Mladí, kteří tam bydlí, jsou už naštvaní z toho, že když jedou za zábavou do města, tak musí pospíchat, aby stihli poslední autobus," vysvětluje Hnilička jednu z motivací, proč se podle něj nová generace vrátí zpátky do míst, odkud jejich rodiče utíkali.
Kde bydlíte vy?
Pět minut od práce (jeho ateliér sídlí v Praze 6 na Ořechovce, pozn. red.). Mám to sedm minut na metro a je to skvělé.
Nikdy vás to netáhlo ven z města?
Ne.
A dokážete si představit, že byste se přece jen odsud odstěhoval?
Jen velmi nerad. Jsem třeba rád, že zde nejsem závislý na autě a mám kolem sebe určitou vybavenost. Tím, že necestuji do práce, ušetřím hodinu až dvě denně, které mohu věnovat jiné činnosti.
Pavel Hnilička (34)Vystudoval Fakultu architektury ČVUT v Praze a postgraduální program na ETH Zürich. Pracoval v ateliéru 4DS a v ateliéru u prof. Pavla Zvěřiny. V roce 2003 založil samostatný ateliér v Praze, o tři roky později začal spolupracovat s Ondřejem Císlerem a vznikl ateliér hcA. V roce 2005 vydal knihu Sídelní kaše - Otázky k suburbální výstavbě rodinných domů. |
Vidíte nějaké výhody na bydlení za městem?
Určitě, ty věci nejsou černobílé. Většina lidí, kteří se z města stěhují, má malé děti. A možnost otevřít si dveře a pustit děti na zahradu je skvělá. Stejně jako to, když má člověk možnost se někam projít a žije na relativně zdravém vzduchu - to jsou obrovské přednosti. Vedle toho jsou i nehmatatelné záležitosti - určitá sociální prestiž a statut. Když máte rodinný dům, tak jste vnímáni stále na vyšší úrovni než ostatní.
Nebude v tomto pohledu docházet k nějakým změnám?
Nové byty se už nestavějí jen na periferiích, ale také v hodně atraktivních městských lokalitách.
Trochu se to vnímání mění právě v souvislosti s tím, jak přibývá zajímavějších staveb ve městech. Myslím si, že boom výstavby rodinných domů bude ochabovat a tím pádem se budou i hůře prodávat. Sen o rodinném domě je stále silný, ale myslím si, že se zároveň začíná objevovat i touha po městském bydlení. Lidé si začínají uvědomovat třeba výhody toho, když si ráno mohou sjet výtahem z bytu koupit snídani a nemusí vyrážet daleko na nákup.
Bude tedy časem docházet k tomu, že se lidé z předměstí začnou vracet zpět do měst?
Myslím, že zcela jistě. U nás došlo k obrovské vlně, kdy to v 90. letech všechny táhlo ven z města. Ale až poté, co si lidé sami vyzkoušeli, co takový život obnáší, tak začínají přicházet i na negativa. Jedna věc jsou představy, druhá pak skutečný život v domě, o který se musíte starat, zjišťujete, že ve vesnici není hotová kanalizace, že nedáte děti do školky, že není kde nakoupit atd. To jsou všechno věci, které se objevují až v momentě, kdy si to ti lidé vyzkouší. U nás je ta zkušenost relativně čerstvá, je čím dál více lidí, kteří si ji uvědomují, ale ještě nějaký čas bude trvat, než se ten boom ustálí.
Za jak dlouho lze tedy očekávat vlnu návratu ze satelitů do měst?
Řekl bych, že se to určitě bude týkat dětí, které vyrůstají na předměstí. Časem zjistí, že nemůžou jít třeba s ostatními na nějaký večírek, protože se musí vrátit tím jediným pitomým autobusem, co jim jede, a později to není možné. Ta nedostupnost města je začne štvát a budou se chtít vrátit. Ale třeba až začnou mít své děti, tak jim bude vadit město a začnou se vracet na předměstí...
V čem vidíte největší nedostatky při masivní výstavbě nových domů za hranicemi měst? Byla chyba obcí, že tomu nechaly příliš volný průběh a stačilo jim vydělat na drahých pozemcích?
Určitě chyběla jakákoliv regulace. Málokdo si uvědomil důsledky toho, když určitou plochu, která není určená k zastavění, přemění na plochu, kde je možné stavět. Většinou lidé nevěděli, co to může přinést, nebo to záměrně ignorovali a upřednostňovali svůj vlastní osobní profit v proměně nezastavitelného území na zastavitelné.
Výstavba by tedy měla být více regulována?
Mělo by se stavět uměřeně a plány by měly vymezovat vztahy v daném území. Nejsem odpůrce nové výstavby, ale pokud to území chytře rozvrhnete, získají i pozemky vyšší hodnotu, než když se zástavba jen tak nějak lepí na sebe.
Život v satelitech mnohé zklamalBydlení v příměstských oblastech neplní očekávání lidí - více čtěte zde |
Podle statistik přichází spolu s lidmi z měst na venkov také negativní jevy, jako je zvýšený počet vloupání. Znamená to, že se stěhuje i zločin?
Už Jane Jacobsová psala na začátku 60. let ve své knize Smrt a život amerických velkoměst o tom, že kriminalita se děje na místech, která mají malou sociální kontrolu, kde chybí dohled. Je to logické, jako lupič raději půjdu vykrást nějaký dům, kde nikdo v okolí není a kde mě nikdo neuvidí, než se pokoušet ve městě vykrást byt, kde trochu zaštracháte a hned je vše slyšet vedle. Vražda či loupežné přepadení se také stanou spíše na opuštěné ulici než někde, kde chodí lidé. A když si lidé staví domy tak, že hned z plotu začíná střecha, tak i kdyby na ulici někoho vraždili, nikdo to nevidí.
