Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

iDNES.cz / Ekonomika

  • Pátek 19. září 2014. Zita

Lidé šetří s vodou čím dál víc, účty přesto platí vyšší

  20:06
Spotřeba pitné vody klesla loni v Česku na další historické minimum. Může za to především nástup úsporných spotřebičů i snaha lidí šetřit za vodu. Rozdíl je ale kraj od kraje. Na venkově lidé spotřebují méně vody než ve městech. Voda i tak zdražuje nejvíc ze všech energií, účty za ní platí lidé stále vyšší.
(ilustrační snímek)

Úspory domácností za vodu jsou rekordní (ilustrační foto) | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Na úsporu vody ukazují čísla ze Zprávy o stavu vodního hospodářství, kterou každoročně zveřejňuje ministerstvo zemědělství. Podle ní loni každému denně pro všechny potřeby stačilo 88,5 litru.

Zpráva odhaluje kromě klesající spotřeby na hlavu i velké rozdíly mezi jednotlivým regiony. Například v Praze jeden člověk spotřebuje v průměru 105 litrů denně, ve Zlínském kraji o 27 litrů méně.

Podle Františka Baráka, předsedy představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací Sovak, jsou velké rozdíly způsobeny různým osídlením krajů a jejich průmyslovým potenciálem. "V krajích s velkým podílem venkovského obyvatelstva a malými průmyslovými odběrateli je spotřeba nejmenší," vysvětluje Barák.

Podle něj existují také rozdíly mezi spotřebou na venkově a ve městech, někdy až padesátiprocentní. Avšak ne proto, že by se vesničané méně myli. "Na venkově mají možnost využít užitkovou vodu z vlastních studní, potoka a rybníka, zachycují dešťovou vodu a tu využívají v koupelnách, na mytí a praní," dodal Barák. Dalším důvodem je i přesun obyvatel z venkova přes týden do měst za prací a vzděláním.

Hlavní důvody úspor jsou myčky a úsporné splachování

Podle Petra Vogela z Centra pro obnovitelné zdroje a úspory energie Ekowatt nevěnují ještě Češi úsporám vody tolik pozornosti jako šetření například za vytápění. "Voda ještě pro úspory není zřejmě dostatečně drahá," míní Vogel.

Přesto už například někteří investoři řeší úspory vody nejen zabudováním myček nádobí nebo úspornějších sprchových hlavic. "Objevuje se například možnost využití odpadové vody z mytí nebo dešťové vody na splachování záchodů. Používat na záchod pitnou vodu je relativně hřích," upozorňuje Vogel.

Spotřeba vody je sice nejčastěji dávána do souvislosti s frekvencí mytí, v domácnostech jsou však dva větší "žrouti" vody: splachování záchodu a mytí nádobí pod tekoucí vodou. Zavedení myček nádobí i úspornějšího splachování na záchodech je i proto jedním z hlavních důvodů konstantního poklesu spotřeby vody.

Češi i přes úspory ve spotřebě zaplatili za účty za vodu celkově více: spotřeba klesla jen o procento, zatímco cena vody šla nahoru o šest procent. Vodárny zdražení vysvětlují hlavně investicemi a tím, že musí své stálé náklady rozpočítat do menšího objemu vody. Voda patří mezi nejrychleji zdražující energie, podraží i příští rok.

Zlevnění nepřinese ani čím dál méně děravé vodovodní potrubí. Loni se cestou z úpravny vody k zákazníkovi ztratilo každý den 32 litrů vody na obyvatele, nejméně za posledních dvacet let. Jde sice o vodu, kterou zákazník nevyužije, ale náklad na ni je zahrnut do celkové kalkulace vodného.

Spotřeba už dál klesat nebude, myslí si vodárny

Meziročně jde o pokles o tři litry, tedy za rok zhruba jeden kubík na obyvatele. "Snížení ztrátovosti také něco stojí, a to se do ceny promítá také," vysvětlil Barák. Do ztrát se navíc podle něj započítává i například voda na výplach potrubí nebo havárie, ztrátovost ve větších městech dosahuje navíc jen kolem dvaceti procent.

Investice do vodovodů jsou patrné i na celkovém počtu lidí připojených na pitnou vodu: jejich počet loni stoupl téměř o dvacet tisíc. Stejně tak se zvýšil i počet lidí připojených na kanalizaci.

Podle Baráka je reálná hranice ztrátovosti maximálně 15 procent, jinak už kvůli velkým nákladům do potrubí nedávají další úsporná opatření smysl. Menší ztrátovost vodárny vysvětlují hlavně opravami vodovodů i například lepšími ventily.

Vodárny nečekají, že spotřeba může ještě dál klesat, dříve se považovala hranice sta litrů vody na osobu a den jako hygienické minimum. "Venkovské obyvatelstvo už využilo alternativní zdroje z řek, rybníků a vlastních studní, nová chytrá zařízení spořicí vodu už byla nainstalována," vysvětluje Barák.

Autor:




mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.