V tradičně nejsilnějším předvánočním listopadu si loni lidé půjčili přibližně stejně jako v lednu, který obvykle bývá nejslabší. Ilustrační foto

V tradičně nejsilnějším předvánočním listopadu si loni lidé půjčili přibližně stejně jako v lednu, který obvykle bývá nejslabší. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Lidé si v bankách půjčují výrazně méně peněz. A přestávají splácet

  • 91
Od prvních pádů amerických bank uplynulo jen pár měsíců a český úvěrový trh se začal okamžitě propadat. Ukazují to statistiky z konce loňského roku. Zatímco za poslední dva měsíce roku 2007 si Češi půjčili od bank 50,6 miliardy korun, loni to bylo o čtvrtinu méně, jen 37,1 miliardy.

A ve stejném období se potvrdilo, že opatrnost bank při schvalování nových úvěrů není přehnaná. Výrazně totiž přibylo lidí, kteří úvěry nesplácejí. Vyplývá to ze statistiky společnosti CCB, která organizuje provoz registrů shromažďujících údaje o úvěrech u bank i nebankovních institucí.

Podle ředitele CCB Petra Kučery stojí za prudkým snížením úvěrů především strach lidí si půjčovat. "Obavy způsobují, že se lidé chovají odpovědněji a každý úvěr zvažují důkladněji," řekl. Nejde přitom jen o spotřebitelské úvěry, lidé odkládali i nákupy domů nebo bytů.

V tradičně nejsilnějším předvánočním listopadu si loni lidé půjčili přibližně stejně jako v lednu, který obvykle bývá nejslabší. V závěru roku se pak k vyčkávací taktice přidaly i skutečné projevy krize – například propouštění. Řadě domácností se propadly příjmy, a tak na peníze nedosáhly, přestože se podmínky ze strany bank nezměnily.

Zatímco po celý loňský rok Češi dlužili bankám splátky úvěrů a hypoték přibližně za 5,4 miliardy korun, v posledním měsíci číslo prudce vzrostlo na 5,88 miliardy korun. "Je to překvapivé, zatím z toho ale nelze usuzovat na nějaký trend," konstatoval Kučera.

"V porovnání s Evropskou unií jsme na tom navíc stále dobře," doplnila Zuzana Pečená, ředitelka společnosti CBCB provozující registr, kam posílají údaje o úvěrech banky.

Do statistik se dostanou dluhy až po třech zameškaných splátkách. Úvěry, které tedy prosincovou statistiku zvedly, museli lidé přestat platit dávno předtím, než se začalo v českých firmách propouštět a na zemi dolehly první důsledky krize.

"Jde spíš o obecnou souvislost s posledním obdobím, kdy banky půjčovaly i domácnostem s nižšími příjmy, které mohou mít se splácením problémy," nastínil analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka. Propad objemu úvěrů a nárůst počtu dlužníků podle něj není definitivní.

Nejčastěji přestávají lidé bankám splácet spotřebitelské úvěry, u hypoték a úvěrů ze stavebního spoření je poměr lepší.

Rostoucí počet nesplácených úvěrů a hypoték potvrzuje i Česká národní banka. U úvěrů na bydlení podle ní nedokáže včas splácet přibližně každá třicátá domácnost, se spotřebitelskými úvěry má problém každý dvacátý dlužník.

Podle bankovního registru je poměr ještě příznivější pro hypotéky, pro výpočet ale používá odlišnou metodiku než centrální banka. Ta například eviduje dlužné splátky v rozmezí jednoho až tří měsíců, registr započítává dluhy až po třetí neuhrazené splátce.

Podniky, větší neplatiči

Na konci roku stoupal i počet nezaplacených splátek firem, které zasáhl prudký pokles poptávky. Pravděpodobnost, že se podniky dostanou do skluzu s úhradou minimálně měsíc po splatnosti, narostla podle výpočtů ČNB meziročně téměř o polovinu, z pěti na více než sedm procent.

Toto číslo se může ještě změnit, spíše však k horšímu. "Problémy podniků se dále budou odrážet v růstu míry nezaměstnanosti, což bude mít negativní dopad na jejich příjmy a bude se promítat do slabší domácí poptávky," uvedl Petr Jakubík z odboru finanční stability ČNB.

"Plný dopad těchto problémů na sektor domácností můžeme očekávat s určitým zpožděním, pravděpodobně někdy ve druhém pololetí tohoto roku," odhadl.

,