Ilustrační snímek | foto: Martin Stolař, MAFRA

Lidé třídí, EKO-KOM vydělává miliony. Ale mlží, za co je utrácí

  • 238
Z třídění obalů se v Česku stal dobrý byznys pro jedinou firmu - EKO-KOM. Stát nástup konkurence odmítá. Není jasné, za co přesně utrácí monopolní hráč vydělané miliony. EKO-KOM založilo deset velkých firem, které produkují obaly. Dividendy si rozdělit nemohou, výrazně však v minulosti navýšily hodnotu akcií.

Společnost EKO-KOM vybere od výrobců obalů ročně přes 1,6 miliardy korun, v Česku nikdo kromě ní nemůže peníze za třídění rozdělovat.

Obcím posílá peníze za to, že v nich stojí barevné kontejnery, do kterých obyvatelé poctivě třídí. Lidé si tak tyto odměny pro své radnice platí vlastně sami v ceně potravin či nápojů, jejichž výrobci musí tyto poplatky odvádět. Je to vlastně taková daň, jen ji místo státu přerozděluje soukromá firma s výsadním postavením.

Monopol, který se snaží už déle než rok zatím neúspěšně narušit společnost Interseroh, ukazuje, že jde o dobrý byznys, který ročně generuje téměř devadesátimilionový zisk a další stamiliony rozdělí firma například za marketing či konzultace. Vyplývá to z výročních zpráv firmy do roku 2013. Loňská čísla chce EKO-KOM zveřejnit v dubnu.

Za co utrácí 350 milionů?

Rozdíl mezi tím, co EKO-KOM ročně od firem vybere a pak rozdělí obcím, činí za rok 350 milionů korun. Kromě mezd na 64 zaměstnanců nelze z výročních zpráv zjistit, kam peníze míří. Podle mluvčího EKO-KOM Lukáše Grolmuse jde o peníze, které jsou nutné pro plynulý chod celého systému – například o náklady na zajištění recyklace materiálů, u kterých se to nevyplatí, pořizování kontejnerů pro obce nebo ze zákona povinné informování a motivování spotřebitelů.

EKO-KOM se současně proměnil v „banku“ – podle výročních zpráv v posledních letech půjčil bezúročně peníze dvěma organizacím. Přes dva miliony poslal například organizaci Expra, která v Bruselu sdružuje podobné organizace, jako je EKO-KOM, a která například loni na jaře pořádala v parlamentu seminář o tom, jak není dobré do systému s tříděním odpadků pouštět konkurenci. Dalších 1,6 milionu korun půjčil EKO-KOM Sdružení obcí Libereckého kraje.

Vyšší základní jmění

V případě standardní akciové společnosti by došlo k rozdělení zisku akcionářům, což však EKO-KOM udělat nemůže – porušil by podmínky autorizace stanovené ministerstvem životního prostředí.

To v kombinaci s monopolním postavením mimo jiné znamená, že firmu nic nenutí k úsporám a efektivitě. Například na 64 zaměstnanců připadají auta v hodnotě 25 milionů korun, v průměru tedy 390 tisíc na jednoho – za to lze pořídit třeba novou Škodu Octavii Combi. EKO-KOM však nechce uvést, jaké vozy pro své zaměstnance pořídil.

Průměrné mzdové náklady sedmi členům vedení stouply v roce 2013 o necelou desetinu, v průměru si vydělali 244 tisíc korun měsíčně.

Jak hospodařil EKO-KOM

Na vysoké náklady EKO-KOM začala aktivně upozorňovat i společnost Interseroh, která chce monopol narušit. Tu založilo šest firem, kterým se současný způsob výběru poplatků nelíbí, mezi nimi je také Agrofert (vlastník vydavatelství MAFRA, pozn. red.).

Právě na vysokých nákladech chce Interseroh dokázat, že by dokázal vybírat od firem méně a obcím rozdávat za třídění více peněz. Jeho žádost však ministerstvo životního prostředí odmítlo, a tak sdružení podalo rozklad.

Interseroh tvrdí, že ministerstvo EKO-KOM špatně kontroluje, podivuje se například nad tím, že má EKO-KOM stále živnostenské oprávnění na podnikání s odpady, ačkoliv mu to stát loni zakázal.

Podle Grolmuse však šlo o oprávnění jen pro pilotní projekt nakládání s odpady, který firma pomáhala rozjet ve Vimperku. „EKO-KOM odpadové služby nikdy neposkytovala, ani před rokem 2014, a neposkytuje je ani dnes,“ dodal.

Desítka akcionářů z řad velkých firem produkujících obaly, která stála u vzniku firmy, nesmí podle zákona dostat ze zisku ani korunu, přesto se jejich investice už i účetně velmi dobře zhodnotila.

EKO-KOM v roce 2012 navýšil nominální hodnotu jedné akcie z deseti tisíc na 2,5 milionu korun. K navýšení použil peníze z Fondu společnosti pro podporu rozvoje systému zpětného odboru. Jinými slovy, firmy, které odvádějí peníze za své obaly, přispěly akcionářům EKO-KOM celkem 249 miliony na navýšení hodnoty jejich akcií.

„Jeví se to jako obejití zákona, při případném prodeji akcií získají zvýšenou hodnotu za jednu akcii,“ říká Ivan Václavek, šéf Interserohu.

Grolmus to však odmítá. K navýšení jmění prý došlo kvůli tomu, že se připravovaly legislativní změny, i proto, že se některým obcím zdálo milionové základní jmění nízké. Ke změně zákona však nedošlo. „Výše základního jmění v současnosti odpovídá přibližně výši závazků vůči obcím, které by vznikly, kdybychom z jakýchkoli důvodů ukončovali svou činnost,“ řekl Grolmus.

I přes každoroční zisk ve výši necelých 90 milionů korun EKO-KOM nechce uvést, zda by snížil poplatky za obaly.

Kdo bojuje o odpady

EKO-KOM
Dosud jediná autorizovaná obalová společnost v Česku, která vznikla v roce 1997. Zakládalo ji deset firem, každá v ní vlastní desetiprocentní podíl – Ball Packaging, Hamé, Coca-Cola, Pepsico, Opavia – LU, Procter & Gamble, Unilever, TetraPak, Sig Combibloc a Rexam. EKO-KOM nemůže rozdělovat dividendy, akcie lze převést jen s omezením. EKO-KOM však z nerozděleného zisku výrazně navýšil hodnotu akcií.

Interseroh
Firma oznámila své plány na vstup na český trh loni na začátku roku. Přes rok trvalo správní řízení o udělení autorizace, ministerstvo ho nakonec zamítlo a firma podala rozklad – řízení ještě neskončilo. Společnost založilo celkem šest firem, které mají následující podíly: Aqua Extra 33 %, profitara Austria 33 %, Agrofert 22,5 %, St. Nicolaus – trade CZ 7,5 %, Hopi 2 %, Hollandia 2 %. Za firmou stojí velká německá odpadová společnost Alba Group.

Role od toaleťáků do tříděného odpadu nepatří. Jak správně třídit:

25. prosince 2014