"Lidem se zvyšují příjmy a mohou více utrácet za jídlo a zábavu," uvedl Radek Mužík z Incomy. Celkové tržby v sektoru pohostinství a ubytování by podle dosud známých čísel Českého statistického úřadu a odhadu odborníků mohly dosáhnout 73 miliard korun, což by bylo o šest miliard více než v roce 2000.
Lepší časy restaurací s sebou nesou i více pracovních míst. Průměrný počet pracovníků v této sféře loni vzrostl o tři tisíce na 161 tisíc. Impulz pro růst gastronomického trhu přišel zejména od státu.
Ten loni snížil restauracím platbu daně z přidané hodnoty z dvaadvaceti na pět procent. Úspora některým restauracím umožnila snížit ceny pro konzumenty nebo investovat do kvalitnější nabídky a atraktivity interiérů.
Jak jsou na tom restaurace? • Tržby loni vzrostly u více než 50 procent restaurací
Češi bohatnou, jedí častěji v restauracích
• Více než třetina letos hodlá investovat:
• téměř polovina do technologií a do vyšší hygieny
• zhruba pětina do kvality interiéru
• Pouze 18 procent všech podniků přijímá platební karty
• Vstupu do EU se bojí restaurace nižších kategorií, zvláště kvůli přísnějším normám Pramen: Incoma
Majitelé restaurací, barů a kaváren si mohou mnout ruce. S rostoucími příjmy totiž obyvatelstvo nezačíná více spořit, ale naopak roste jeho chuť na dobrý biftek v příjemné hospůdce.
"Lidé jsou na tom ekonomicky lépe než dříve, a tak přesouvají stravování z domu do restaurací a zařízení rychlého občerstvení," uvedl prezident svazu Hotelů, restaurací a kaváren České republiky Sylvio Spohr.
Gastronomický trh v Česku loni vzrostl o deset procent a celkové tržby zhruba 40 tisíc aktivních provozoven se budou za celý rok pohybovat kolem 73 miliard korun. Celkem více než 50 procent podniků loni utržilo více než v předchozím roce; opačný trend u sedmi procent restaurací se týkal zejména těch v nižší kategorii.
"Vedle lepší finanční situace trh táhne vzhůru jeho celková kultivace, snaha profesionálních dodavatelů potravin pronikat do restaurací a snížení daní pro velkou část provozovatelů," uvedl Radek Mužík ze společnosti Incoma Research, která provedla za loňský rok podrobnou analýzu trhu na vzorku tří tisíc provozoven.
Z lepší finanční situace však netěží všechna pohostinská zařízení stejně. Růst tržeb vykázaly především restaurace střední a vyšší třídy, naopak s poklesem se potýkají zejména hospody nižší kategorie. "Nižší kategorie odpovídá čtvrté cenové skupině před rokem 1990," vysvětlil Mužík.
Rychlejší rozvoj probíhá především v turisticky přitažlivých oblastech, naopak stagnuje či klesá v regionech s vyšší nezaměstnaností či v takových, které jsou na okraji zájmu turistů.
Snížení daně z přidané hodnoty považuje prezident svazu Spohr za jeden z klíčových momentů, který trhu vlil novou krev do žil. Restauratéři z řad plátců DPH totiž až do loňského roku nakupovali s pětiprocentní daní, ale státu odváděli 22 procent, takže v principu stát dostával z každé utržené stokoruny téměř pětinu.
"Restaurace s menším obratem, které tuto daň neplatily, měly výhodu a jejich podnikání bylo relativně pohodlné. Daňové narovnání zlepšilo možnosti pro velké restaurace. Mohly více pracovat s cenami, více investovat a pustit se do konkurenčního boje," dodal Spohr. Jeho slova potvrzuje i průzkum Incomy.
"Provozovny střední a vyšší kategorie loni rostly rychleji než zařízení nižší úrovně. Snížení daní mnohým z nich umožnilo snížit ceny, investovat do tréninku personálu a zkvalitnit interiéry," uvedl Mužík. Hlavní konkurenční boj se bude podle odborníků zaměřovat právě na interiéry.
"Provozovatelé obecně pochopili, že odlišovat se v kvalitě jídel a pití už není tak snadné. Proto se stále více z nich vybavuje velkoplošnými obrazovkami, na nichž mohou zákazníci sledovat sportovní přenosy, hudební pořady nebo filmy," konstatoval Mužík.
Přestože trh restaurací je na vzestupu, stále v dost podstatných oblastech zaostává za západním standardem. Z celkového množství restaurací, barů a jiných stravovacích zařízení pouze 18 procent umožňuje platbu bankovními kartami, i když ve vyšší třídě je to zhruba každá druhá.
"Ve střediscích turistického ruchu je to konkurenční nezbytnost, ale podniky, které se zaměřují spíše na českou klientelu, berou raději stravenky či jen hotovost," řekl Spohr. Současně postrádá na tuzemském trhu nerůznější formy kvalitního rychlého občerstvení.
