Lidé žijící z dávek musí pracovat, jinak přijdou o třetinu peněz

Pracovnice sociálních oddělení čeká náročné vysvětlování. Lidé, kterým vyměřují dávky, se na ně patrně brzy začnou obracet s otázkou, proč dostali o třetinu nižší. Od června totiž musí žadatelé o příspěvky na živobytí pracovat nejméně 20 hodin měsíčně. Města ale nemají dost míst pro všechny.

Snižování dávek by se podle ní mohlo dotknout až 1 500 lidí. Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Příspěvek na živobytí se v červenci sníží žadatelům, kteří pobírají tuto dávku více než půl roku a nenastoupí na takzvanou veřejnou či dobrovolnickou službu. To je ve skutečnosti práce pro obec či neziskovou organizaci v rozsahu alespoň dvaceti až třiceti hodin měsíčně. Problém tkví v tom, že města nemají dost volných míst pro všechny potenciální zájemce.

Jak se změní dávky

Koho se opatření týká: těch, kteří jsou nezaměstnaní déle než rok a berou dávky

Kolik dostávají nyní:
3 126 Kč měsíčně

Kolik dostanou nově:
pokud odpracují 20 hodin: 3 126 Kč
pokud odpracují 30 hodin: 3 679 Kč
pokud neodpracují nic:
2 020 Kč

"My jsme lidi, kteří jsou dlouhodobě bez práce, začali takto zaměstnávat už na jaře. Nyní jich veřejné prostory uklízí deset a práci máme určitě pro dalších pět. Dávky v hmotné nouzi u nás však pobírá 70 lidí a pro všechny místo bohužel mít nebudeme," říká Milan Bauman z Nového Sedla u Sokolova, jež má necelé tři tisíce obyvatel.

Také osmdesátitisícový Havířov, podle jehož odhadu by se seškrtání dávek mohlo týkat až šesti stovek občanů, místa pro všechny zájemce mít nebude.

"Zaměstnávat budeme každý týden zatím deset lidí, takže za měsíc si vyšší dávky může odsloužit až 40 zájemců," vysvětluje strategii města jeho mluvčí Jana Pondělíčková.

Havířov přitom zaměstnává na veřejně prospěšné práce dalších 70 občanů, ti však pracují v trochu jiném režimu, ve kterém na plný úvazek dostávají minimální mzdu a jsou tak podle zaměstnanců města pro obec výhodnější, protože pracují systematicky.

"My to však bereme jako pomoc těm občanům v nouzi, kteří skutečně chtějí pracovat," vysvětluje motivaci města Pondělíčková s tím, že práci pro město může najít maximálně pro tři stovky obyvatel.

Bohumín například nebude lidi na veřejnou službu zaměstnávat vůbec. "Kvůli 20 až 30 hodinám práce měsíčně se nevyplatí s tím spojená administrativa, pojištění zaměstnanců, jejich vybavení a kontrola jejich práce," uvedl starosta Petr Vícha.

Svízelnou situaci těch, kteří pracovat skutečně budou chtít, ale místo nenajdou, naznačují také zkušenosti ředitelky Dobrovolnického centra v Ústí nad Labem.

"Denně se mě na práci ptá zhruba deset lidí a já jim musím říkat, že místo nemáme. Celé Ústí může na práci například v domovech důchodců či kojeneckých ústavech zaměstnat maximálně 50 lidí," říká Linda Černá.

Snižování dávek by se podle ní mohlo dotknout až 1 500 lidí. "Šedesát procent z nich odhadem pracovalo načerno a fakticky je to nepostihne, kdo však z těch zbývajících čtyřiceti procent, kteří o práci stojí, místo nenajde, toho je mi skutečně líto," dodává Černá.

Lidé bez práce

Jak dlouho jsou na úřadu práce

do 3 měsíců   190 372
3–6 měsíců      92 855
6–9 měsíců      42 994
9–12 měsíců    21 280
12–24 měsíců  35 844
nad 24 měsíce 65 567

Pozn.: Údaje k 31. březnu 2009.