"Bude zaveden maximální strop pro odvody na sociální pojištění a politiku zaměstnanosti ve výši pětinásobku průměrné mzdy," cituje rozhodnutí vlády mluvčí ministerstva práce Vladimír Hrubý.
Například zaměstnanec s platem sto tisíc by tak měsíčně ušetřil 1600 korun. A firmě, která takto dobře platí tři zaměstnance, by ročně zbylo na účtu o 50 tisíc korun více.
Dnes každý zaměstnanec posílá měsíčně do státní pokladny ze své hrubé mzdy osm procent a firma dalších 26 procent. Tyto sazby patří v Evropě k nejvyšším a Česko patří k jedné z mála evropských zemí, která žádné omezení nemá.
Celkem by podniky a zaměstnanci ušetřili na nižších odvodech ročně 3,2 miliardy korun. Na druhou stranu by jim díky tomu vzrostly příjmy a tím by museli i více platit na daních. V konečném součtu by jim na účtech zůstalo o 2,5 miliardy korun více.
Špatnou zprávou je však rozhodnutí vlády pro podnikatele. Zatímco dnes platili pojistné maximálně z částky půl milionu ročně, podle nového zákona by se jim strop zvedl až na dvojnásobek.
"Je to v zájmu rovného přístupu ke všem skupinám," odůvodňuje ministerstvo práce větší zatížení podnikatelů. Otázkou zůstává, jestli v rámci úsporných opatření a své orientaci na sociálně slabší vláda své rozhodnutí ještě nezmění.
Minulý týden schválené změny v nemocenské, ke kterým jsou stropy pro pojistné připojeny, totiž chce ministr práce Zdeněk Škromach znovu vrátit vládě na stůl.
|
Kde existuje strop sociálního pojištění Pozn.: Kromě Maďarska a Polska omezují země i maximální výši pojistného na zdravotního pojištění Pramen: KPMG |
