Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lídr největšího impéria historie Čingischán získal loajalitu štědrostí

  19:51aktualizováno  19:51
Čingischán neoddiskutovatelně patří mezi nejúspěšnější vojevůdce všech dob. Lídr mongolského impéria ovládal ve své době největší území, které se ve svém vrcholném rozmachu rozléhalo od Číny až po Evropu. Navzdory své velké moci ale nikdy nedisponoval rozsáhlým majetkem. Akademici naopak uvádějí, že obří vliv získal zejména díky své velkorysosti.

Slavný Čingischánův portrét ze 14. století. Inkoustová malba na hedvábí je uložena v muzeu Národního paláce v Tchaj-peji. | foto: National Palace Museum in Taipei

Datum narození sjednotitele mongolských kmenů Čingischána není známé, nejčastěji se uvádí rok 1163. Rodným jménem Temüdžin pocházel z klanu Bordžiginů, jeho otec Jesühej byl v roce 1175 zavražděn Tatary. Příslušníci vlastního kmene Čingischána vyhnali ze svého území a mladý vojevůdce se stal spolu se svojí rodinou kočovníkem. Některé prameny hovoří o tom, že byl na čas uvržen do otroctví.

Seriál iDNES.cz

Historie ekonomiky

Společenský význam Temüdžina značně vzrostl poté, co si ve dvaceti letech vzal Börte, vysoce postavenou ženou z kmene Kereitů. Díky sňatku se stal silným kmenovým vůdcem a o jeho spojenectví s částečně christianizovanými kmeny z dálného východu se hovořilo i v Evropě.

Taktik vládcem všech Mongolů

Klíčem k Čingischánově vzestupu bylo uzavírání strategických partnerství mezi jednotlivými kmeny. Podařilo se mu vypořádat s rebeliemi ve vlastních řadách a v roce 1202 porazil obávané Tatary. Válečných úspěchů by ale nikdy nedosáhl bez loajality vlastních vojsk. „Jedním ze základů jeho úspěchu bylo dělit se o kořist se svými vojáky,“ uvádí Morris Rossabi z City University of New York pro magazín Time.

Představitelé všech mongolských kmenů Temüdžina na Velkém mongolském sněmu nakonec jmenovali vůdcem všech Mongolů, Čingischánem - „velkým světovým vladařem“.

Autor knihy Čingischán a budování moderního světa Jack Weatherford ve svém textu vysvětluje, že mongolští vojáci na rozdíl od mnoha tehdejších armád přímo profitovali na válečných operacích. Příslušný úředník po dobytí daného území všechny nashromážděné předměty zanesl do inventáře, aby je následně rozdělil mezi vojáky a jejich rodinné příslušníky.

Samotný Čingischán měl nárok na svůj podíl na lupu, ale to ani zdaleka nestačilo k nashromáždění rozsáhlého bohatství. „Nenechal si vybudovat palác pro sebe ani pro svou rodinu. Nepostavil chrám ani hrobku. Neměl dokonce ani dům. Narodil ve s prosté jurtě a v té také zemřel, byl pohřben jako obyčejný člověk,“ dodává Weatherford.

Největší tažení v historii

Vnitřní sociální problémy Čingischánova impéria ho v roce 1211 donutila k zahájení obří vojenské expanze, v rámci které dobyl Čínu, Střední Asii i Persii (dnešní Írán). Podařilo se mu prorazit Velkou čínskou zeď a se svými vojsky se dostal až do Pekingu.

Fotogalerie

Čingischánův vojenský úspěch na jedné straně byl draze vykoupen ztrátami na straně druhé. Jeho agresivní vojenská strategie se vyznačovala hromadným pobíjením nepřítelových vojsk. Prameny ze Středního východu velkého Chána líčí jako genocidního válečníka, který místy neváhal povraždit až tři čtvrtiny populace žijící na dobytém území.

Po dobytí Jihovýchodní Asie vyrazila Temüdžinova vojska na západní tažení. Díky precizní strategii a dokonalé taktice, která zahrnovala i špiony v řadách protivníka, se vojska velkého Chána dostala přes dnešní Arménii na Kavkaz a dnešní Ukrajinu. Krymský Chanát, který po dlouhé generace ovládali jeho potomci, zanikl až koncem 18. století.

Osudovým se mu stalo další tažení v severní Číně. Na zamrzlé řece Jang-c’ Mongolové čínské vojsko dynastie Sia na hlavu porazili. Na dynastii Ťin už ale nestačila ani jeho brilantní strategie. Zemřel při tažení v roce 1227. Čingischánem dobyté území po další generace spravovali jeho synové, mezi které rozdělil panování nad chanáty tvořící Temüdžinovu rozsáhlou mongolskou říši.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.