Ilustrační snímek.

Ilustrační snímek. | foto: Energo-Pro

Kyrgyzské úřady prověřují firmu, které k miliardové zakázce pomohl Mynář

  • 47
Kyrgyzské státní orgány prověří informace o údajné nezpůsobilosti české firmy Liglass Trading ke stavbě energetické kaskády. Po schůzi kyrgyzské Bezpečnostní rady to v Biškeku prohlásil její tajemník Těmir Džumakadyrov. Podle serveru kg.24 je ale přesvědčen, že lidé připravující smlouvu s českou firmou všechny okolnosti prozkoumali.

Jaké státní orgány českou společnost prověřují, Džumakadyrov neupřesnil. „Pražský hrad krok kyrgyzských orgánů nepřekvapuje vzhledem k hysterii, kterou česká média rozpoutala,“ sdělil mluvčí Jiří Ovčáček.

17.července 2017 v 14:32, příspěvek archivován: 17.července 2017 v 15:00

Část médií v ČR vede kampaň proti české firmě v Kyrgyzstánu. Činí tak v zájmu konkurence, která chce obří zakázku? https://t.co/5MQumpnw3r

Společnost Liglass Trading CZ sídlící v Líšném nedaleko Železného Brodu podle kyrgyzských médií uzavřela minulý týden dohodu o výstavbě a provozu dvou hydroelektráren v Kyrgyzstánu a o stavbě deseti menších jednotek pro výrobu elektřiny z vodních zdrojů. Náklady na výstavbu elektráren Akbulun a Naryn 1 se odhadovaly na 400 až 700 milionů dolarů (9,1 miliardy až 15,9 miliardy korun).

Český podnik má rovněž vynaložit zhruba 37 milionů dolarů (přes 841 milionů korun) na koupi podílu ruské firmy RusGidro (RusHydro) ve společnosti ZAO Verchně-narynskije GES, která má projekt na starosti.

Podle informací českých médií ale společnost Liglass není v Česku v oboru známá a nehlásí se k ní ani ministerstvo zahraničí a ministerstvo průmyslu a obchodu. Na starosti má mít projekt za stovky milionů dolarů, přitom její dosavadní obrat byl v řádu stovek tisíc korun. Podle nedělní informace serveru Neovlivni.cz se za zájmy české společnosti přimluvil prezidentův kancléř Vratislav Mynář u svého protějšku v kanceláři kyrgyzského prezidenta Sapara Isakova (psali jsme zde).

Mynář pomohl firmě k miliardovému kontraktu. Lidé z oboru ji neznají

Vyjádření vlastníka firmy Michaela Smelíka, který je zároveň viceprezidentem v lednu založené Česko-kyrgyzské obchodní komory, se v pondělí získat nepodařilo. Telefon nebral, na SMS neodpověděl.

Zkušenosti z oblasti energetiky má ale vlastnicky propojená sklářská společnost Liglass, která mimo jiné obchodovala se solárními panely. Rekordní tržby zaznamenala v roce 2010, kdy obrat překročil 522 milionů korun, o rok později přesáhly ještě tržby 418 milionů korun.

Firma tehdy investovala nejen do solárních elektráren v Česku, ale i v Itálii a připravovala projekty v Británii a Bulharsku. V roce 2014 už ale vykázala tržby jen kolem 9,4 milionu a hospodaření skončilo ztrátou. Sami vlastníci pak v roce 2015 podali návrh na zahájení insolvenčního řízení a firma skončila v konkurzu.

Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček napsal, že krok kyrgyzských úřadů není překvapivý vzhledem k tomu „jakou hysterii kolem kontraktu rozpoutala některá česká média“. „Celá kampaň vybraných médií dokonce budí dojem, že může být pořádána v rámci firemního konkurenčního boje o tak obří zakázku,“ napsal Ovčáček v textové zprávě. Mynář věc odmítl komentovat. „Určitě ne,“ napsal ČTK.

Kyrgyzské velvyslanectví uzavření kontraktu nedoporučilo

V Kyrgyzstánu podle serveru kg.24 záležitost kolem stavby elektráren českou firmou přerostla ve skandál. V pondělí vyšlo podle serveru navíc najevo, že kyrgyzské velvyslanectví v Rakousku a ČR uzavření kontraktu s českou firmou nedoporučilo.

Na ambasádu se v lednu obrátil kyrgyzský Národní energetický holding s prosbou posoudit možnost spolupráce s Liglassem. V březnu velvyslanectví s odkazem na informace z veřejných zdrojů odpovědělo, že firma není důvěryhodná a „je zatažena do soudních sporů, kde se řeší její bankrot“. Spolupráci s Liglassem nedoporučilo (zde, zde a zde).

Ruská strana podepsala s Kyrgyzstánem smlouvu o vybudování energetické kaskády v roce 2012, uvedla agentura TASS. Postaveny měly být čtyři objekty s tím, že náklady projektu i výnosy budou rozděleny na základě parity.

Před půldruhým rokem ale Kyrgyzstán smlouvu vypověděl s tím, že ruští partneři nemají dost prostředků na realizaci stavby. Podle některých ruských médií finanční tíseň společnosti RusGidro vyvolaly mimo jiné protiruské sankce Západu.

Po zrušení kontraktu ruská společnost oznámila, že trvá na navrácení 37 milionů dolarů, které do té doby do stavby vložila. Ty se zavázal uhradit Liglass.

,