Trojice majitelů ve firmě Kitl začínala s alkoholickými nápoji s bylinkami, které navazovaly na tradici jizerskohorského lékaře a léčitele Jana Josefa Antonína Eleazara Kittela. V roce 2011 ale zjistila, že jen s alkoholem si na soutěživém trhu nevystačí. Podmínky pro jeho výrobu se zpřísňovaly a poptávka klesala.
Zaměstnanci jablonecké likérky neměli v létě 2011 navíc příliš co dělat, a tak přišli s nápadem na bezovou šťávu. „Spousta lidí to zná, dělali si ji doma, ale někdo se s tím nechce dělat,“ vysvětluje jednatel firmy Jan Vokurka výhybku v byznysu firmy.
Po pěti letech tvoří sirupy téměř tři čtvrtiny její produkce a nestačí uspokojit všechnu poptávku. Firma alkohol dál vyrábí, ale produkci už nerozvíjí a zůstává u svých původních výrobků.
Recepty z podkrkonošského muzea
Podle názvu nejde o sirupy, ale syroby. To je starší označení pro ovocné sirupy, které se používalo právě v regionu Podkrkonoší a na které podnikatelé přišli, když vybírali v Muzeu Českého ráje recept na bezové šťávy. Až tehdy zjistili, že bezů jsou desítky různých druhů a že z každého keře chutná sirup jinak. Dnes mají tři vlastní sady.
„Stali jsme se zemědělci z donucení. Květy bezu nikdo neprodával,“ říká Vokurka. Ze starých tradic vychází i obal: skleněná lahev je celá zabalená ještě v papíře. „Dříve si lidi lahve se sirupem balili do novin, aby na něj nešlo světlo,“ zdůvodňuje Vokurka netradiční obal. Podle něj je důležité, aby produkt byl chutný, přinesl zákazníkovi užitek a vypadal dobře. Obaly si firma nechala patentovat.
Vokurkova kariéra je přitom léta spojená s koncernem Nestlé, kde pracoval jako brand manager pro čokoládové tyčinky. V roce 2005 se ale rozhodl firmu opustit a zkusit si byznys na vlastních nohou. Dnes by se jeho začátkům říkalo módně start-up, do kterého vložili peníze jablonečtí podnikatelé Roman Ždárský a Jindřich Sobota s manželkami.
Někdejší majitelé výrobce vín a sektů Soare jsou ve firmě dodnes, hlavní odpovědnost ale leží na Vokurkovi. „Hodně jsem se od nich naučil, byli v byznysu nápojů mnohem zkušenější,“ vzpomíná Vokurka.
Sirupy proti rýmě
Ve firmě Kitl se snaží každý rok přijít s další příchutí. Letos nově vstupují i do segmentu léčivých sirupů: extrakt z mladých smrkových výhonků má ulevit hlavně při rýmě, protože rozpouští hleny. S extrakty míří opět na skupinu zákazníků, kterou firma označuje jako „zelené matky“. Pro Kitla to jsou zákazníci, kteří řeší složení výrobků a nemají problém si připlatit.
„Nemáme žádné přísady, vše je přírodní a většinou v biokvalitě,“ říká Vokurka. Za sirupy ročně Češi utratí zhruba půldruhé miliardy korun. Kitl za loňský rok dosáhl tržeb 29 milionů korun, za poslední tři roky se mu zdvojnásobily.
Zatímco bez je místní, višně si vozí například ze sadu z Lednice, zázvor z Peru a smrkové výhonky potom z Estonska. „Chceme české výhonky, ale neseženeme je tu s certifikátem pro bio kvalitu. Chystáme ale vlastní les, odkud je budeme mít,“ vysvětluje Vokurka.
Z domácností do restaurací
Kitl chce se svými sirupy prorazit i jako se základem pro domácí limonády nebo nápoje v restauracích. Firma chystá letos další rozšíření svého závodu, aby mohla zvýšit výrobu, nechce ale růst za každou cenu. Pro „biomatky“ může být ale částečně šokem, že se sirupy Kitl objevily například i v McCafé.
„Trvalo to tři roky se tam dostat, ale byla to velká škola, co vše jsme museli splnit. Bereme to i jako reklamu,“ říká Vokurka. I když zprvu odmítal obchodní řetězce, nyní už v nich Kitl také je. „Přišly za námi sami, nemuseli jsme nic platit za zalistování. Jak je módní podpora regionálních výrobků, tak pro některé výrobce jsou asi teď podmínky lepší,“ dodal Vokurka.
Kitl provozuje i muzeum Kittela v Krásné u Pěnčína, kde věhlasný lékař žil. Do dvou let chce dokončit i opravu jeho původního domu, do Pěnčína na Jablonecku chce postupně přestěhovat i svoji výrobu. „Nechceme mít jen jeho značku, ale také udržovat v povědomí jeho odkaz,“ uzavírá Vokurka.
