Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Muži, co zírají na kohouty: celníci budou sledovat výrobu lihu

  11:34aktualizováno  11:34
V malém rodinném lihovaru Žufánek se v některých týdnech nenaplní ani lahev, jindy jsou jich stovky. Rodina v areálu likérky zároveň bydlí, na dvoře běhají děti a uvnitř se občas pořádají rodinné oslavy. Od března však budou účinkovat v nové reality show, kterou napsal nový zákon o značení lihu.

Ilustrační snímek. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Výrobci i dovozci tvrdého alkoholu musí do 3. března namířit na místa pro značení lihu a daňové sklady kamery. Pod neustálým dohledem celníků budou všechny vchody, místa stáčení i kolkování lihovin, ale i venkovní prostory. Výrobci novinku kritizují, vedle povinných kaucí je pro ně dalším trestem za metanolovou aféru.

"Podle prvních specifikací by to u nás znamenalo asi devět kamer," líčí majitel malého ovocného lihovaru Martin Žufánek. Palírnu má doma a musí se proto smířit s tím, že přijde o kus soukromí. "My v práci bydlíme, na dvoře si hrají naše děti, v expedici (skladu) jakožto největší místnosti běžné pořádáme rodinné oslavy," popsal. V některých týdnech lihovar z Boršic u Blatnice naplní stovky lahví, jindy žádnou. "A k tomu potřebují nonstop dohled?" kroutí hlavou.

Likérky musí investovat stovky tisíc až miliony korun do kamer, softwaru, datových úložišť a další techniky. Nejmenším lihovarům bude stačit jen několik kamer, velcí výrobci jich budou potřebovat až čtyřicet. V Česku je devadesát registrovaných lihovarů, které budou dohromady potřebovat stovky kamer.

"Cena systému se zajištěním popsaných parametrů a v rozsahu 16 kamer, 1x server, 1x datové úložiště, instalace výkonné datové sítě se může pohybovat kolem jednoho milionu korun," odhadl Pavel Michálek, obchodní ředitel společnosti Telmo, která dodává bezpečnostní a kamerové systémy. Vyhovující kamera ve střední třídě vyjde na 30 až 50 tisíc korun a stačí na pokrytí prostoru 5x5 metrů.

Technické podmínky zaráží i odborníky

Likérky spojily síly a začaly upozorňovat, že technické požadavky na sledovací zařízení jsou nesmyslně vysoké a celníci pod palbou kritiky parametry přepracovali. Původní dokument z 27. ledna vyžadoval digitální kameru s rozlišením 2 Mpx a minimálně 30x optickým zoomem. Správa má mít možnost nepřetržitého sledování na dálku, tedy i v noci při nouzovém osvětlení, kdy by měly být osoby kamerou identifikovatelné.

Technickou specifikaci cupují i odborníci na kamerové systémy. "Záznam z dvoumegapixelové kamery nedosahuje požadované úrovně identifikace při nouzovém osvětlení," diví se Petr Janda, obchodní ředitel firmy Viakom, která je významným dovozcem a velkoobchodem s kamerovou technikou. Připouští, že zákon představuje pro firmu lukrativní byznys, ale kvůli jeho nejednoznačnosti není firma schopna předložit klientům nabídku. "Je to diletantsky napsané. Myslím, že je to jen z toho důvodu, aby někomu zaplácli pusu, protože potřebují lidi po metanolové kauze uklidnit," zhodnotil.

Fotogalerie

Generální ředitelství cel namítlo, že zmíněné přípustné parametry byly jen ideálem. "Individuální podmínky na konkrétním místě dle našeho názoru technické požadavky výrazně zmírní," uvedl minulý týden mluvčí celníků Jiří Barták. A nyní skutečně celníci z původních požadavků couvají. "V minulém týdnu jsme měli schůzku a další se chystá. Celníci ustupují z technických parametrů," potvrdil Jaroslav Burkart, ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin, která reprezentuje 85 procent tuzemské výroby.

Dokument, který stanovil požadavky na vybavenost sledovacím zařízením, zmizel z webu celní správy minulý pátek a za několik dní se objevil nový. Ten už však nezmiňuje nejvíce kritizované požadavky na kamerovou techniku. Celní správa manévr vysvětluje tak, že si informace mohly firmy nesprávně vyložit.

Desítky celníků na terabajty dat

Záznamy z kamer mají sledovat desítky zaměstnanců celní správy, ti však mají na starosti i další úkoly související se správou daní. Zejména rozsah celé "kamerové agendy" však na cestě úředníků leží jako Sisyfův kámen. "Může být sto lihovarů a sto různých rozhraní, programů, které by celní správa musela znát. To nezvládají ani odborníci od nás, nedá se to pojmout. Je to nereálné," hodnotí Janda z Viakomu. "Těžko půjde nařídit provozovatelům jednotný systém," souhlasí Pavel Michálek z firmy Telmo.

Data se budou muset uchovávat 70 dní. Vzniknou terabajty (tisíce gigabajtů, pozn. redakce) záznamů, které se někde musí ukládat a být kdykoliv přístupné on-line. Záznamy z kamer se nedají komprimovat, neexistuje žádný převodník. Hodinový záznam z každé 2 Mpx kamery vyžaduje 2 až 3 GB úložného prostoru. Celkově budou záznamy časově neusledovatelné, lidské oko stihne sledovat tři kamery najednou a v likérkách jich bude většinou o dost víc. Sledování ze záznamu by pak spolklo více času, než trvala samotná výroba v likérkách.

Kamery však podle ředitele Unie výrobců a dovozců lihovin Jaroslava Burkarta budou mít spíše psychologický efekt, aby odradily od závažné kriminální činnosti typu metanolové aféry. "Budou sloužit jen ke kontrolní činnosti a poskytovat doprovodné informace jako je počet kolků," předpokládá.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.